Stát nechce kompenzovat výpadek zdravotního pojištění. Zdravotníkům bude chybět 8,5 miliardy
Nově mají být o tyto peníze kráceni právě poskytovatelé zdravotní péče. Tedy právě ten sektor, který je nyní pod nejvyšším tlakem a potřebuje podporu. Ačkoli původně měl výpadek příjmů veřejného zdravotního pojištění kompenzovat stát, aktuální návrh s tím již nepočítá. Autorem komentáře je Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
/KOMENTÁŘ/ Myšlenka osvobodit živnostníky od povinnosti hradit zálohy na zdravotní pojištění je v aktuální situaci určitě správná a pochopitelná. Její faktické provedení však přenáší zátěž z jednoho zasaženého sektoru ekonomiky (OSVČ) do dalšího, ještě postiženějšího sektoru (zdravotnictví).
Odložení záloh nebo odpuštění plateb?
Návrh zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění předpokládá osvobození od plateb záloh na půl roku až do výše minimálních záloh. To znamená odpuštění plateb ve výši 14 112 korun pro OSVČ na hlavní činnost, respektive na polovinu ročních záloh pro OSVČ s vedlejší činností. V České republice je zhruba 600 000 OSVČ, kteří mají živnost jako svůj hlavní zdroj příjmů. Jen za ně to znamená snížení příjmů do zdravotnictví o 8,5 miliardy korun. To je zhruba pětina současných rezerv českého zdravotnictví.
- Přesné znění zákona: § 28c/5: Pojistné, které by osoba samostatně výdělečně činná byla povinna platit formou záloh podle odstavce 4 za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020, lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020. Postupuje-li osoba samostatně výdělečně činná podle věty první, ustanovení § 7 odst. 2 se pro zálohy na pojistné v období podle věty první v roce 2020 nepoužije.
Vyšší odvody pro OSVČ a zaměstnance?
Výpadek je logický. Jeho kompenzace ale musí být systémová. Pokud by mělo být státním řešením budoucí zvýšení odvodů za státní pojištěnce či odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů a OSVČ, odskáčeme to všichni.
Je zřejmé, že jestli nechceme zhoršit péči, tak se zdravotnictví bude muset sanovat. Samozřejmě je možné, že se v budoucnu fakticky dojde k tomu, že se úsporami ze zdravotního systému zalepí výpadek příjmů od živnostníků (na rezervy můžeme nahlížet jako na budoucí příjmy poskytovatelů zdravotních služeb).
Rezervy na zdravotnictví klesají
Už loni v září vláda rozhodla, že se ve zdravotnictví rozpustí 10 miliard korun ze stávajících rezerv. Ministerstvo zdravotnictví totiž podlehlo tlaku odborů a nesystémově navýšilo o tuto částku již dohodnuté úhrady a peníze bere z rezerv.
Navíc v důsledku aktuálního růstu nezaměstnanosti a útlumu hospodářství v souvislosti s pandemií koronaviru a propadu ekonomiky přijde zdravotnictví na příjmové straně nejméně o dalších 15 miliard korun. Odhady mnohých analytiků totiž hovoří o propadu ekonomiky o 10 procent.
A to ještě nepočítáme možné navýšení výdajů na léčení pacientů, kteří onemocní v rámci pandemie koronaviru.
Podtrženo, sečteno
Celkové rezervy v systému zdravotního pojištění jsou nyní maximálně 44 miliard korun, 10 miliard se rozpustí zvýšením úhrad a 15 miliard bude stát koronavirus. Tím dojde ke snížení stability českého zdravotnictví, které aktuálně musí čelit největší výzvě ve svých dějinách.
- Štěpán Křeček (hlavní ekonom BH Securities) -
KAM DÁL: Banky nabízejí úlevy ve splácení úvěrů a hypoték. Koronavirové finanční prázdniny se mohou týkat i vás.
