Středočeská farma vzdělává děti, učí je kopat brambory či zabíjet králíky. Někteří neznají ani základy

Pane Trávníčku, vy jste už 4. generace ve vaší rodině, která se věnuje tomuto směru - farmaření a hospodaření. Naše čtenáře by zajímalo, jak to vlastně všechno začalo, jak jste se k tomu dostal a proč jste se rozhodl pokračovat?

No, 4. generace, my to děláme trochu jinak než naši předci. Oni jenom farmařili, měli malou farmu zhruba do 10 ha. Naši předci byli takoví daleko více soběstačnější, než jsou současní farmáři. Nicméně naším momentálním hlavním předmětem jsou kurzy pro děti, kterým se snažíme všechno předat, aby byly vzdělanější a tyto obory postupně neskončily v zapomnění. 

Takže je to spíše takové podnikání v oblasti vzdělávání, že? Tomu se věnujete pouze vy a vaše manželka, nebo je v rodině ještě někdo další, kdo vám pomáhá?

Ne, zatím se tomu věnujeme pouze s manželkou. Uvidíme, co bude v dalších letech.

Vaše manželka pochází z Kanady. Proč jste si pro své působení vybrali Českou republiku a ne Kanadu?

To bylo čistě náhodou. Ta farma je strýce mojí matky, oni neměli děti, a proto věnovali tuto farmu mojí matce. Strýc jí dal usedlost, která byla 15 let neobývaná. Jednou jsme si telefonovali a matka si pochopitelně stěžovala, že neví, co s tím. Probral jsem to doma s manželkou a ona navrhla, že se tam přestěhujeme. Víte, bylo to poměrně zvláštní a rychlé rozhodnutí, ani jsme příliš nevěděli, do čeho jdeme. Manželka předtím navíc nikdy v Evropě nebyla a z ničeho nic jsme se sem z Kanady najednou přestěhovali. Asi to byl osud...

Kromě vzdělávání jistě produkujete i celou řadu výrobků. Sledoval jsem, že máte v sortimentu od mléko přes maso, čerstvá vajíčka až po květiny. Jak to všechno zvládáte?

Ono to tak vypadá, že jsme poměrně velká farma, ale není to tak. Já chodím normálně do práce. Dopoledne se tomu věnuje moje manželka a já, když přijdu odpoledne z práce, ji vystřídám. Je to vlastně i ve spojitosti s těmi kurzy. Všechny naše zkušenosti předáváme dále a samozřejmě je fajn, že z naší činnosti vznikají i nějaké domácí produkty, nesrovnatelné s těmi v obchodech. I když je práce po celý rok více než dost, zatím to bereme spíše jako koníček, než by nás to živilo.

Zmínil jste kvalitní domácí produkty. Můžete se pyšnit označením ekologického zemědělství, tzn. i označením bio?

Ano, máme bio produkty a jsme i registrováni v ekologickém zemědělství. Králíci, slepice jsou hobby, ale zbytek jako kozy, ovce a květiny jsou BIO. Na trhy jezdíme hlavně s květinami. Maso, mléko se spotřebuje především na farmě a při různých kurzech.

Jednou z vašich hlavních činností jsou také vzdělávací programy. Co všechno se studenti a návštěvníci mohou u vás dozvědět?

Dlouhodobě spolupracujeme s několika ústavy, jako např. s mezinárodní školou v Praze - zhruba již 5 let. Kurzy jsou nazvané Farm to table, tedy v překladu z farmy na stůl. Děti se naučí zejména, odkud se vlastně bere jídlo, co všechno jeho finálnímu produktu předchází atd. Největší zážitek je pak zabíjení kachen a králíků. Zaměřujeme se i na základní činnost na farmě - děti si vyzkouší například, jak vykopat brambory, jak je správně skladovat a uchovávat. Možná byste se divil, ale některé dnešní děti ani toto mnohdy neznají.

Nabízíte také letní či příměstské tábory?

Ano i ty jsou v nabídce. Minulý týden u nás přenocovávalo asi 20 dětí. Snažíme se v těchto dnech dodělat ubytování, aby naše kurzy byly intenzivnější. Všechny naše kurzy jsou v angličtině. Věk je různý, měli jsme tady děti 14 let, ale taky jsme měli studenty ve věku 17-18 let. Spolupracujeme i se školou či s lesní školkou na Dobříši. Takže věk dětí je skutečně velmi různý. Jde vlastně o takovou zážitkovou aktivitu s výukou jazyka.

V čem jsou vaše vzdělávací programy jiné než ty běžně nabízené?

Naše kurzy zaměřené na jazyk jsou připravené tak, aby studenti i děti uměli jazyk používat. Je obecně známé, že v Čechách je největším problémem blok. Když studenti sedí v lavici, jenom poslouchají výuku, kterou nemají s ničím spojenou, pak nejsou schopni jazyk v praxi používat. Chceme, aby se spíše učili jazyk přirozeně. Výuka jazyka není jen o tom se naučit slovíčka, ale umět jazyk především používat.

Na závěr ještě dvě otázky. Patříte mezi úspěšné podnikatele. Co byste poradili všem, kteří se zajímají o farmaření a pěstitelství?

Co bych jim vzkázal? Asi vydržet a jít si za tím, co chtějí dělat. Poptávka je veliká, celosvětová. Lidé se k tomu vrací a poptávka po usedlostech je větší a větší. K nám jezdí lidé z celého světa a někdy je zajímavé slyšet příběhy, jak se k tomu vlastně sami dostali.

Na úplný závěr nám přibližte, co na farmě plánujete do budoucna. Na co se návštěvníci mohou těšit?

Teď především doděláváme a rozvíjíme ubytování u nás. Chceme nabídnout více služeb s tím spojené. Například teď jsme měli jednu svatbu. Máme krásnou stodolu i třeba vlastní květiny. Spíš chceme jít tímto směrem - dál do budoucna vše vylepšovat. Poptávka je především po kurzech, takže určitě chceme zlepšovat a rozvíjet i tento směr.