Trumpův mír na Ukrajině neklapne. Pak bude nový americký prezident k Rusku tvrdší než Biden
Prohlášení Donalda Trumpa o nastolení míru na Ukrajině nepadnou na úrodnou půdu a s Ruskem se nedohodne. Předpovídá to analytik Jiří Vojáček v rozhovoru pro Čtidoma.cz. Pak by mohl nastat velký obrat a z Trumpa, který zatím pomoc Ukrajině zatracoval, by se mohl stát nejtvrdší nepřítel Putinova režimu.
„Umírají Rusové i Ukrajinci. Chci, aby přestali umírat. A udělám to – budu to mít hotové za 24 hodin,“ prohlásil Donald Trump při debatě se současným prezidentem USA Joem Bidenem. Jak moc je takový plán realistický? Podle vojenského analytika, kterého jsme oslovili, to rozhodně nebude tak jednoduché. Trumpovy pokusy velmi pravděpodobně napoprvé selžou, jak naznačuje Jiří Vojáček. Pak ale Rusko bude mít opravdový problém.
S Rusy se Trump napoprvé nedohodne
„Řekl bych, že prezident Trump se bude snažit tyto snahy spíše mírnit a dotlačit obě strany k míru cestou, kterou bude moci později vydávat za svou vlastní,“ říká analytik, jedním dechem ale dodává, že naděje na rychlé ukončení války jsou v tomto ohledu poněkud naivní. „Se zkušeností z jeho minulého volebního období bych nevylučoval, že se s Rusy v prvním kole nedohodne,“ vysvětluje Vojáček a dodává, že pak by se mohl americký prezident urazit a vůči Rusku hodně přitvrdit. Dokonce ještě více než Joe Biden, který se snaží Ukrajinu podporovat co nejvíce.
Trumpovci nejsou zajedno
Vojáček také poukazuje na významný rozpor v názorech na Ukrajinu v Trumpově okolí. „Zatímco jeho bezpečnostní poradce Mike Waltz je pro dodávky raket na Ukrajinu, jeho syn Bidenovo rozhodnutí naopak zesměšňuje,“ uvádí analytik a připomíná, že Donald Trump často působí jako neřízená střela a hlasy z jeho okolí nejsou příliš důvěryhodné. Naráží tím na výše zmíněného Trumpova syna. „Zdá se, že zbraňový průmysl se chce ujistit, že spustí třetí světovou válku, než bude mít můj otec šanci vytvořit mír a zachránit životy,“ řekl Donald Trump junior podle Guardianu. Jak ale poznamenal Vojáček, Mike Waltz, budoucí Trumpův bezpečnostní poradce a vojenský veterán, zastává názor, že nejjistější je „mír dosažený silou“ a podporuje i větší zapojení NATO v konfliktu.
Evropa bude Ameriku následovat
Jak by to měl Trump ale udělat, aby nezradil své voliče? Je možné, že před tvrdým postupem proti Putinovi poleví. „V tomto ohledu si spíš myslím, že aktuální rozhodnutí (o použití raket ATACMS na ruském území, pozn. red.) zpětně revokuje,“ poznamenává Vojáček a doplňuje, že na amerických rozhodnutích jsou v podstatě přímo závislá i povolení k použití raket od jiných zemí. „Britové jsou na špici vojenské pomoci Ukrajině a politicky z toho těží a neradi by o to přišli. Macron je fanfarón, který nebude chtít zůstat pozadu. Takže bych řekl, že svolení ze strany Británie a Francie je jen otázka času a spíš týdnů než měsíců,“ shrnuje situaci Vojáček.
Rusko a jaderné zbraně
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už trvá tisíc dnů. Zřejmě při té příležitosti dnes Vladimir Putin podepsal novou jadernou doktrínu, která umožňuje úder jadernými zbraněmi i v reakci na použití těch konvenčních, třeba právě raket, které Američané povolili Ukrajincům použít na ruském území. Jakkoliv však hrozí jadernými zbraněmi i tamní propagandisté, je třeba si uvědomit, že takový úder by nebyl příliš účinný.
„Všichni vědí, že Rusové jaderné zbraně mají, věří jim to a nezpochybňují to. Zkouška nad neobydleným územím tak podle mě prostě nemá smysl. Rusové by tím nedosáhli vůbec ničeho. Škody, které by případně Ukrajině způsobili vojensky, by byly příliš malé,“ říká analytik Lukáš Visingr, se kterým autor článku hovořil při příležitosti předchozích jaderných hrozeb z Ruska.
