Virové zoonózy jsou pro lidstvo reálným nebezpečím, říká virolog Grubhoffer. Člověk není vládcem biosféry na Zemi
Očkování považuje v boji s nemocí covid-19 stále za nejdůležitější. Přesto, že si profesor Libor Grubhoffer uvědomuje, že bude zřejmě nutné aktualizovat vakcíny tak, aby byly účinnější proti novým mutacím včetně omikronu. „Zachoval bych dosavadní plošné očkovaní s důrazem pro rizikové skupiny,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd ČR.
Varianta omikron nejen v České republice jasně dominuje, vznikají však stále nové mutace. A vědci v čínském Wu-chanu objevili nový typ koronaviru, známý je jako NeoCoV. Podle jejich studie, která však zatím neprošla recenzí, by mohl být smrtelnější i nakažlivější než SARS-CoV-2.
Vir se sice ještě nepřenesl na člověka, podle zmíněné studie ale chybí jediná mutace k tomu, aby se tak stalo. Nejde přitom o variantu SARS-CoV-2, který může za nemoc covid-19. NeoCoV je odvozen od koronaviru MERS-CoV, který mnohem smrtelnější. Molekulární biolog, biochemik a parazitolog prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., si ale nemyslí, že by byl důvod k panice.
Máte už nějaké bližší informace o mutaci s názvem NeoCov?
Mám informace z médií a sdělovacích prostředků. Zoonotické viry jsou pro lidstvo na naší planetě trvalým důvodem k obezřetnosti. Ostatně covid-19 pochází rovněž ze zvířecího hostitele, jakkoliv s vysokou pravděpodobností unikl z laboratoře wuchanského virologického institutu. A dnes nás specialisti ze stejného čínského pracoviště upozorňují na další nový koronavirus NeoCov. Ptám se, zda právě těmto čínským odborníkům máme věřit a zprávu tohoto typu brát s plnou vážností, nebo jde jen o krycí manévr proradného chování čínského režimu.
- odborník v oblasti molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie
- je ředitelem Biologického centra AV ČR
- několik let vedl Jihočeskou univerzitu, stále vyučuje
- od primátora Českých Budějovic obdržel medaili za zásluhy
- od roku 2015 je členem Učené společnosti ČR
Důvod ke znepokojení tedy není?
Ať je to s NeoCov jakkoli, virové zoonózy jsou pro lidstvo reálným nebezpečím. Nejsou to jenom koronaviry, ale také chřipkové viry nebo třeba bunyaviry schopné vyvolávat krvácivé horečky se selháváním ledvin. Ale nestrašme se a udělejme všechno pro to, abychom byli s nástroji moderní vědy 21. století schopni sledovat cirkulaci zootických virů v přírodním prostředí. A hlavně abychom si uvědomili, že člověk je součástí té úžasné biosféry na modré planetě Zemi, a nikoliv jejím vládcem! K tomu nechť nám dopomůže, mimo jiné, i setkání s pandemií covidu-19.
Je dnes podle vás zásadní očkování proti nemoci covid-19?
Určitě. V boji s touto infekční nemocí považuji očkování za nejdůležitější. Byť je teoreticky možné, že dojde k aktualizaci očkovacích látek podle objevujících se variant.
Má smysl antigenní testování?
Mám za to, že antigenní testování má smysl. Spolehlivost těchto testů má své limity, u těch kvalitnějších je to 80 %, což vůbec není špatné. Navíc při opakování testování v kratších časových intervalech se záchyt ještě zvyšuje. Je to také nejrychlejší důkaz onemocnění při symptomatickém průběhu. Značný význam spatřuji také v psychologické rovině. Antigenní testování nás totiž udržuje v potřebném vědomí, že koronavirus je tady, cirkuluje mezi námi. Tím, že se testujeme, tak si lépe uvědomujeme nezbytnost dodržování základních protiepidemických opatření. A nakonec dodávám, že pokud by nás tato šlamastyka v podobě pandemie čínského koronaviru potkala před 40 lety, ještě v éře před objevem PCR, měli bychom v zásadě možnost metodických přístupů využívajících průkaz antigenu nebo protilátek, nic více. A troufám si tvrdit, že bychom pandemii zvládali stejně dobře nebo špatně jako s PCR.
Co vás pracovně pohání stále kupředu?
Každého, kdo se upsal vědě, a platí to i pro lovce mikrobů, žene dopředu poznání nového. Zvědavost, co je za blízkým horizontem poznání, které jsme už učinili. V tomto směru je to nekončící příběh znovu motivující i provokující k odhalení nového. Současně se však věda o životě v našem 21. století nachází v jiné situaci, než tomu bylo v čase Jana Evangelisty Purkyně v předminulém století.
Jak to myslíte?
Dnes je vědecký výzkum v experimentálních oborech výsostně týmovou záležitostí. Nikoliv náhodou hlavní roli v našich týmech hraje mládí. Právě naši mladí kolegové a kolegyně jsou mojí největší radostí. Jsou vlastně mým největším vědeckým objevem. Vlastně na otázku, co mě baví na vědě nejvíce, odpovídám bez zaváhání, že ti lidé, kteří ji dělají. Bez nich by věda neměla žádný smysl. A metou je pro mě ta cesta naplněná pocitem užitečnosti pro mé bližní ve vědě. I tu metu je třeba umět správně předat v generační štafetě.
Když vezmeme vaši vědeckou metu, co to bylo?
Univerzální vakcína proti klíšťatům a klíšťaty přenášeným patogenům. Dnes se paradoxně i díky covidu-19 se blýská na lepší časy i této vakcíně. Ale to už bude zcela jistě příběh těch našich skvělých mladých kolegyň a kolegů.
KAM DÁL: Roman Šmucler: Zdravotnictví směřuje ke krachu. Vím, jak to řešit, ale já jsem tvrdý manažer, takové nepotřebují.
