Vymyká se letošní zima normálu? Co čekat v dalších letech, vysvětlil bioklimatolog Zdeněk Žalud
Vítr a déšť místo zimních radovánek, tak to u nás vypadá posledních pár týdnů. Místo sněhu jsou venku kaluže a na sáňkování můžeme zapomenout. Má to ale jasný důvod. Bioklimatolog Zdeněk Žalud vysvětlil, jaký trend nás čeká v dalších letech.
Čekali jsme sněhové závěje a koulouvačky, ale dočkali jsme se jen zvýšené rychlosti větru a dešťových přeháněk. Podle bioklimatologa Prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D z Mendelovy univerzity v Brně, se letošní zima z hlediska trendu nijak neliší.
„Tato zima není v porovnání s posledními deseti nebo patnácti zimními obdobími žádným překvapením. Od 60. let minulého století pozorujeme trend, kdy jsou zimy teplejší. Důsledkem je více kapalných srážek a méně srážek pevných, které by se akumulovaly ve sněhové pokrývce,“ uvedl pro Čtidoma odborník.
„Samozřejmě se střídají zimy, kdy je sněhu trochu více, kdy máme nižší teploty se zimami s teplotami vyššími, ale to je takzvaná variabilita tohoto trendu. Nikdy nejsou přeci dva roky klimaticky naprosto stejné. My tu ale hovoříme o něčem, co se nazývá klimatická změna. Ta se vyznačuje tím, že v rámci přirozené variability pozorujeme jasný dlouhodobý trend. A ten směřuje k tomu, že jak zimy, tak i ostatní roční období jsou teplejší,“ vysvětlil.
Jedná se o dopad zesíleného skleníkového efektu, se kterým teď podle bioklimatologa už bohužel nejde nic zásadního dělat. Je jen otázkou našeho chování (vypouštění emisí, které zesílení skleníkového jevu způsobují), zda bude mít v budoucnu oteplení silnější nebo mírnější podobu. Jde tedy o již mnohokrát zmiňované globální oteplování, které můžeme pociťovat čím dál tím více.
Podle tohoto trendu ale nejde jasně předpovídat, jaký charakter bude mít příští zima, tam hraje roli právě variabilita.
Nejde ani říci, že tuto zimu se již sněhu nedočkáme, ještě může přijít, stejně jako velmi nízké teploty. Z dlouhodobého hlediska je ale jasné, že zimy budou zkrátka teplejší a kratší a je pravděpodobné, že v řádu desítek let se sníh v nejnižších nadmořských výškách bude vyskytovat zcela ojediněle.
„Dlouhodobý trend je naprosto jasný, zimy jsou teplejší a sněhu je méně. Rychlost větru by se ale v Evropě zvyšovat neměla, podle současných vědeckých studií je její trend ve střední Evropě a tedy i na našem území spíše opačný. To ale neznamená, že nás v budoucnu nemohou v rámci již zmíněné variability čekat dokonce i extrémní vichřice. Samotná rychlost větru je zejména důsledkem vyrovnávání rozdílných hodnot tlaku vzduchu, ale také je ovlivněna drsností zemského povrchu, která se se změnou hospodaření krajiny obecně zvyšuje. Tento trend ale zdaleka není tak významný jako ten teplotní,“ dodal profZdeněk Žalud
KAM DÁL: Některé kuřecí maso zvyšuje riziko vzniku nemocí. Jak závadné kusy poznat a na co si dát pozor?
