Za pár let se možná ukáže, že Bartoš odvedl při digitalizaci skvělou práci

Chtěli jsme to nejlepší, ale dopadlo to jako vždycky. Tímto okřídleným výrokem ruského státníka Viktora Černomyrdina lze nejlépe charakterizovat digitalizaci stavebního řízení, se kterou se Česko trápí od začátku prázdnin. Systém totiž v počátku (a částečně tomu tak je dodnes) nefungoval správně, bouřili se proti němu úředníci i starostové. Není to ale nic, co by se nedalo u nasazení podobného systému za stovky milionů předpokládat a zvládnout. Podle politologa Charváta stačilo lépe komunikovat s partnery a veřejností, což Ivan Bartoš prostě nezvládl.

„Možná se spíše ukazuje, že to celkové nastavení systému je v pořádku a Bartoš prostě neodhadl dobu, kterou na to bude potřebovat, a že zřejmě podcenil svoji schopnost komunikace. Že je to schopný zvládnout, ale bude to trvat déle,“ říká k Bartošovu angažmá výše zmíněný politolog. 

Piráti po odchodu Bartoše: Kdo zachrání stranu před rozpadem a povede ji dál?

Bartošovi jednou poděkujeme

„Až se to takříkajíc vyčistí, od mnoha lidí z oboru jsem slyšel, že to bude velmi důležitý kus práce, na který nikdo před Bartošem neměl odvahu. Ale to je prostě pozdě. To, že za deset let budou Bartoše lidé chválit, to už mu bude s prominutím fuk, protože on zodpovědnost za chyby, které má systém teď, nedokázal uhrát ani vůči partnerům, ani vůči tisku,“ dodává Charvát s tím, že na Bartošovi je vidět, že mu práce na mamutím projektu sebrala mnoho z jeho pověstné energie a nadšení do práce. 

Klára Dostálová a její paskvil

Od čeho nás vlastně Bartoš „zachránil“? Systém, který navrhovala Klára Dostálová v roce 2021, by stál 1,9 miliardy korun. To Bartoš po nástupu zrušil a zjistilo se, že celý systém lze vybudovat asi o 1,2 miliardy levněji. Ušetřené peníze pak rozdělil mezi jednotlivé kraje. Systém Dostálové, který prošel parlamentem jen o několik hlasů, narážel mimo jiné na drtivou kritiku ze strany krajů, že byl nekoncepční. Bartošův systém pak dopadl o poznání lépe, narazil až při nasazení do provozu. K tomu se Dostálová nikdy nedopracovala a je jen otázkou, jak by bylo něco podobného zvládnuté, kdyby ministerstvo řídila ona.

Odměna za neschopnost? Místečko v Bruselu

Zatímco Klára Dostálová stavební řízení horentně kritizuje a vyzdvihuje svůj nikdy nerealizovaný projekt, nemusí mít o svou vlastní budoucnost starosti tak jako Ivan Bartoš. Byla totiž bezpečně uklizena do Bruselu a přidáním se do rebelské frakce jí prakticky odpadly všechny povinnosti europoslankyně. Kvůli bojkotu ostatních stran totiž nebude Babišovy poslance nikdo brát vážně. Babišovo ANO prostě své lidi odměňuje bez ohledu na jejich schopnosti, ale s velkým ohledem na jejich loajalitu. Věříme však, že Dostálová je ve skrytu duše velmi ráda, že podobné kritice teď nepodrobuje veřejnost její systém. Reakce Andreje Babiše by totiž rozhodně nebyla tak vlažná jako ta Petra Fialy a Dostálovou by okamžitě politicky odstřelil.

Bartošův nucený odchod

Ivan Bartoš se tak zřejmě ovací za digitální stavební řízení politicky nedožije ani od veřejnosti, ani od svých koaličních partnerů, a už vůbec ne od opozice. To však neznamená, že jeho práce nebude doceněna podstatně později. Znova se tak ukazuje, že komunikace s voličem je pro politické přežití mnohem podstatnější než jakýkoliv dlouhodobý přínos státu. Andrej Babiš by mohl vyprávět.

Dalších 300 milionů korun navíc a digitální stavební řízení bez chyb až začátkem roku 2026

„Myslel jsem si, že když odvádíte dobrou práci, kterou jste navíc lidem slíbili, tak je to ten nejlepší možný marketing. A že to lidé uvidí a bude to stačit. Ale evidentně to nestačí,“ říká Bartoš v rozhovoru pro iDnes.cz. Ve stínu událostí posledních dní, kdy jej nezvládnutá komunikace stojí jak křeslo předsedy Pirátů, tak i ministerský post a pozici jeho strany ve vládě, to Ivan Bartoš zjistil tím nejméně příjemným způsobem. 

KAM DÁL: Babišova pretty woman Válková chce do Senátu, a tak straší Ukrajinci. Podívali jsme se na její přešlapy