Zdechovský: Pandemii covidu může vystřídat „pandemie“ obezity a cukrovky. Následky mohou být strašné
O Vánocích se často mluví jako o čase, kdy se přibírá na váze kvůli konzumaci sladkých a tučných jídel. Několik dní v roce, kdy máme méně pohybu a více nezdravého jídla, nemusí být nic tragického. Méně se už ale mluví o tom, že pandemie s sebou v důsledku omezení řady aktivit včetně těch pohybových přinesla i nárůst výskytu obezity u dětí, což může mít nevratné následky pro další generaci lidí. Bez nadsázky lze říct, že více obézních lidí v dětském či dospívajícím věku zároveň znamená i více předčasných invalidů. Jaké to může mít důsledky pro celou společnost, snad není třeba dlouze popisovat.
/KOMENTÁŘ/ Počet dětí s nadváhou či obezitou rostl už dlouhou dobu před covidem. Dle údajů Světové zdravotnické organizace z roku 2016 mělo mít 27,5 % dětí v České republice nadváhu a 9,7 % dětí se mělo potýkat přímo s obezitou. Nejnovější data ministerstva zdravotnictví nejsou o nic více povzbudivá. Více než pětina českých dětí ve věku 11 až 15 let trpí nadváhou, nebo dokonce obezitou. A počet dětí s nadměrnou hmotností každým rokem roste podle zahraničních průzkumů o čtyři procenta.
Jedná se o obrovský nárůst oproti dřívějšku. V roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích jen 3,7 % obézních dětí. V roce 2000 byla u dětí ve věku 7–11 let zjištěna obezita u 6 % chlapců a 5,6 % dívek. Dle údajů předního dětského obezitologa MUDr. Zlatko Marinova vychází ze základní školy s nadváhou 25 % dětí, s obezitou 14 % a 4 % dokonce s monstrózní obezitou. Aktuální přesná čísla obézních dětí z doby pandemie sice nemáme, není však pochyb o tom, že během pandemie se důsledkem omezení možností pro pohybové aktivity situace ještě zhoršila.
Promarněná příležitost změnit návyky
Přitom během první vlny koronaviru loni na jaře existovaly dobré důvody k jistému optimismu. Na počátku pandemie zaznívaly dokonce takové názory, že karanténa může dětem pomoci změnit návyky. „Karanténa je dle mého soudu dobrou příležitostí, jak navodit zdravější životní styl dítěte,“ prohlásil tehdy v rozhovoru pro Lidové noviny vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN v Motole Petr Tláskal.
Řekl také, že karanténu by mohli brát rodiče jako příležitost, jak navodit zdravější styl dětí. Navíc průzkum Univerzity Palackého provedený téměř na 150 školách dokonce ukázal, že se děti během první vlny loni na jaře „více hýbaly, jedly více ovoce a zeleniny a také lépe spaly. K tomu výrazně omezily konzumaci slazených a energetických nápojů“.
Zmíněný lékař Tláskal zároveň řekl, že by bylo „fajn, kdybychom si uvědomili, že rizika ohrožení zdraví nejsou pouze ta bezprostřední, ale mohou být i dlouhodobá“, což mělo podle jeho slov být u nevhodných návyků v případě výživy. A právě s dlouhodobým zaujetím takového přístupu je problém.
Tehdy lidé uvažovali podstatně jinak než nyní a změna životního stylu k lepšímu byla pro mnohé jen dočasná. Jak to vysvětluje dětská lékařka Tamara Polášková, venku bylo na jaře teplo a déle světlo. Lidi nadchla možnost zkusit něco nového, často to brali jako výzvu. Začali běhat, pořizovali si domů posilovací nářadí a stahovali si do mobilů aplikace na cvičení. Rodiče pak často nadchli i svoje děti.
Jenže toto počáteční nadšení pro pohybové aktivity postupně vyprchalo, a byla tak promarněná jedinečná příležitost změnit návyky. Více než rok po vypuknutí covidu teď rodiče a lékaři pozorují, jaké negativní následky měl pro děti dlouhodobý pobyt doma a s tím spojený nedostatek pohybu. Děti se přestaly hýbat a vlivem distanční výuky neustále sedí před počítačem.
Děti tloustnou ještě více
Bohužel se zdá, že došlo k naplnění těch nejčernějších scénářů. Děti, které už před covidem bojovaly s nadváhou či obezitou, teď tloustnou ještě víc. Lockdown znamenal omezení řady aktivit, včetně pohybových. Děti nechodily téměř celý minulý rok do školy a neměly ani tělocvik. Přibývají tak na váze, což jim v budoucnu může způsobit i různé další zdravotní komplikace.
A protože alespoň nějaká omezení existovala a existují ve většině zemí světa, nejedná se zdaleka jen o český problém. Také výsledky mnoha zahraničních studií ukazují, že i vlivem protiepidemických omezení v uplynulém roce rostl výskyt nadváhy a obezity. Příčinou byla vedle snížení fyzické aktivity i změna jídelníčku a s tím spojený vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Např. výzkum aténské univerzity zabývající se právě obezitou u dětí a dospívajících zjistil další znepokojivý trend.
U dětí a dospívajících ve vyspělých zemích se během lockdownu zvýšila spotřeba slaných jídel a slazených nápojů. V některých případech měla konzumace smažených jídel a sladkostí vzrůst dokonce o 20 procent!
Trend rostoucího počtu dětí s hmotností nad normálem potvrzují například i slova doktora Jana Boženského, primáře dětského oddělení z Vítkovické nemocnice v Ostravě: „Máme děti, které přibraly dvacet, třicet i čtyřicet kilogramů v průběhu jednoho roku.“ Situace sice nebyla podle jeho slov dobrá ani před pandemií, ale ta problém s obezitou u dětí ještě zhoršila s tím, že „změna životního stylu se na nich odrazí nejen v tomto roce, ale mám obavu, že hlavně menší děti si to ponesou i další léta“.
Dlouhodobé následky
Hlavně u dětí totiž může mít výskyt obezity dalekosáhlé následky. Podle diabetologa Martina Haluzíka totiž platí, že jen málokteré z obézních dětí se dokáže v dospělosti dostat na normální hmotnost. Už ve dvaceti nebo pětadvaceti letech může mít podle jeho slov řada z nich výraznou obezitu a s ní související zdravotní komplikace.
Lidé trpící obezitou mají výrazně vyšší riziko vypuknutí diabetu 2. typu, ischemické choroby srdeční či mozkové mrtvice. Dětem potýkajícím se s obezitou tak hrozí více než ostatním, že například mohou za nějakých deset dvacet let skončit s mrtvicí ochrnuté na vozíčku. Dětští lékaři dnes také stále častěji řeší případy dětí a dospívajících s cukrovkou 2. typu. Přitom se jedná o nemoc, která se obvykle objevuje spíše u starších pacientů.
Řešení je jen na nás
Prakticky celý článek jsem věnoval rostoucímu výskytu obezity u dětí během covidu. Problém se ale samozřejmě týká lidí všech generací. Vedle množství lidí potýkajících se s dlouhodobými následky po covidu nám reálně hrozí, že po skončení současné pandemie bude naše zdravotnictví pro změnu zahlceno novými a bohužel nezřídka mladými pacienty například na obezitologických nebo diabetologických ambulancích.
Nebude příliš velká nadsázka, když zde napíšu, že na pandemii covidu může plynule navázat „pandemie“ obezity a cukrovky. Obezita a onemocnění s ní spojená můžou úplně zbytečně snižovat věk lidí až o desítky let.
Vypořádání se s touto další „pandemií“ je na každém z nás. Bez ohledu na náš věk pro nás Vánoce mohou být příležitostí zamyslet se nad tím, zda děláme dost pro naše zdraví. Výzvou pro nás všechny je, abychom konečně začali věnovat dostatek času sportu a vůbec aktivnímu pohybu. Věnovat čas sportovním a pohybovým aktivitám je správná a výhodná investice do budoucna, která se vyplatí úplně každému!
- autorem komentáře je Tomáš Zdechovský, Europoslanec a místopředseda KDU-ČSL -
KAM DÁL: Sametový komunista po revoluci pohádkově zbohatl. Čalfa prosadil Havla, zlikvidoval také komunistická tajemství?
