Zeman novou pětiletku začal tak, jak předchozí skončil. Urážel, útočil a některé hosty vyhnal ze sálu
Většina z nás přežila pět let s Milošem Zemanem ve zdraví. Proč také ne, vždyť je to prezident nás všech. Dobrá, někoho více a někoho méně, ale nebuďme takoví puntičkáři. Zeman dnes složil slib, že bude hájit zájmy České republiky dalších pět let. Spoustu lidí hned naštval, někteří hosté dokonce na protest opouštěli Vladislavský sál. Jakých bylo jeho předchozích pět let ve funkci?
Inaugurace prezidenta republiky je slavnostní akt, který by měl být důstojným začátkem éry nové (v našem případě staronové) hlavy státu. Bohužel Miloš Zeman ani tentokrát nezapomněl na osobní sváry, když nepozval vybrané hejtmany a rektory. Pokračoval pak i "živě" přímo ve Vladislavském sále, kde urážel, útočil a verbálně se mstil lidem, kteří mají jiné názory než on. V plné parádě tak znovu ukázal, jak skvěle dokáže národ rozdělovat.
Je to...přinejmenším zvláštní. A hlavně to neukazuje na velkého státníka, za kterého by se Zeman rád považoval. Dokonale to však zapadá do předchozích pěti let. Vybrali jsme šest největších přešlapů, úletů či nesmyslů, kterými se Miloš Zeman nesmazatelně zapsal do historie.
Kalašnikov na Sobotku
Miloš Zeman nikdy nechodil pro ostré či vulgární slovo daleko. Celou jeho pětiletku provázely hrubé útoky. Na druhou stranu, kdo z nás občas neujede? Jednou, dvakrát, patnáctkrát. Řekl, že bude jako dolních deset milionů. Tak si občas zanadával nebo někoho urazil. Co už. Takových "obětí" bylo více, největší "pifku" však měl zřejmě na Bohuslava Sobotku.
Jak je Zemanovým zvykem, vložil se i v roce 2013 do povolebních vyjednávání. Michala Haška, Milana Chovance, Zdeňka Škromacha, Jeronýma Tejce a Jiřího Zimolu, tedy "pučisty" z řad ČSSD, přijal na lánském zámku. Z vnitrostranického boje sice expremiér vyšel jako vítěz a nakonec sestavil vládu, ne tak z duelu se Zemanem. Ten nezapomněl na Sobotkovu zradu z roku 2003, kdy ho stranický kolega nepodpořil v ještě nepřímé kandidatuře na prezidenta.
A tak prezident dělal celých pět let všechno pro to, aby se průběžně mstil. Faktem je, že v tomto nerovném boji byl i Sobotka dost aktivní a snažil se ataky vracet. Vše vyvrcholilo zřejmě v okamžiku, kdy Zeman prohlásil: "Chcete-li se zbavit jakéhokoliv politika – prezidenta nevyjímaje – je k tomu jediná demokratická cesta. A to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. A pak existuje nedemokratická cesta, a ta se jmenuje kalašnikov." Trapná fraška v podobě údajné demise a šermování hůlčičkou už bylo jen poslední kaňkou.
Není viróza jako viróza
O tom, že si pan prezident občas rád hltne něčeho ostřejšího, nepochybuje snad ani Jiří Ovčáček. A možná si pak nedává pozor, ofoukne ho větřík a je z toho rýmička, v horším případě rovnou viróza. Tak jako v roce 2013, kdy jako jeden z klíčníků otevíral komoru s korunovačními klenoty. Fotky "unaveného" prezidenta, který podle svědků viditelně vrávoral, obletěly doslova celý svět a udělali naší zemi "perfektní" reklamu.
"Že byl opilý, jsem poznala proto, že jsem stála vedle něj. Z dechu cítíte, jestli je to viróza, nebo se jedná o jiné důvody," řekla tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která při slavnostním aktu stála těsně vedle Zemana. Takže buď měla poslankyně špatný čich, nebo Zemanovu virózu doprovázelo pocení alkoholu. Takovou nemoc sice moderní medicína nezná, ale pan Ovčáček by jistě v archivech dohledal její název.
Jiří Pospíšil na Twitteru: "Opouštím sál. Je smutné, že Miloš Zeman si ani při slavnostním státním aktu ve staroslavném Vladislavském sále nedokáže odpustit útoky na ty, kteří mají jiné názory. Čekal bych v tomto okamžiku státnický projev a nikoli útoky na média a novináře."
Trapas s Peroutkou
Ostatně právě hledání a pátrání byla jedna z důležitých náplní tiskového mluvčího prezidenta republiky. Miloš Zeman totiž ve své výřečnosti z úst vypustil něco, co už nešlo vzít zpět. V lednu 2015 řekl, že Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s názvem "Hitler je gentleman". A tak začalo usilovné zkoumání a vymlouvání.
Nakonec se odborníci i soud shodli, že Peroutka nikdy takový článek nenapsal. Bohužel prezident neměl ani tolik slušnosti, aby se za svoji nepravdu omluvil. I když, pardon. Omluvil se za to, že článek nebyl nalezen. Děkujeme.
Čína, jedině Čína...a pak Rusko
Česká republika je členem EU. Miloš Zeman však spíše preferoval vztahy s Ruskem a Čínou, než aby se konstruktivně podílel na budování lepší Evropy. V roce 2014 své patolízalství k čínskému režimu dokonce doprovodil slovy: "Jsem v Číně proto, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost." Zemi navštívil během svého prezidentování hned třikrát, čínský prezident Si Ťin-pching dorazil i do Prahy. Bohužel čínské investice do Česka nedopadly zdaleka tak dobře, jak Zeman sliboval. Spíš naopak, poklonkování asijské zemi nás vyšlo pěkně draho.
S Ruskem na věčné časy a nikdy jinak. Možná tak o tom Miloš Zeman tajně sní, když si na Hradě spí. Odmítáním sankcí, které byly uvaleny na Rusko kvůli anexi Krymu, si vysloužil kritiku ve většině demokratického světa. V Moskvě byl Zeman také celkem třikrát. Jen pro zajímavost, například ve Skandinávii nebyl ani jednou.
"Chtěla bych mít za prezidenta člověka, který by řekl, že máme být hrdí na svou zem a šikovné lidi. Který by popsal problémy, kterým čelíme a hovořil o jejich řešení. Ale slyšela jsem pouze aroganci moci a útok na svobodná a nezávislá média. Byla mi za něj hanba."
Páni profesoři, snad bude lépe
Jmenování, či vlastně spíše nejmenování profesorů Zemana provázelo celých pět let. Poprvé se "šprajcnul" v roce 2013, kdy odmítl jmenovat Martina C. Putnu. Prý se nemohl smířit s tím, že Putna pochodoval na průvodu homosexuálů Prague Pride s transparentem "Katolické buzny zdraví Bátoru". Nakonec sice Zeman ustoupil tlaku a Putnu jmenoval, ale nepoučil se.
O dva roky později své antipatie ještě rozšířil, když profesory odmítl jmenovat Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Tradičního práva a pocty udělovat profesorům dekrety se nakonec raději vzdal. Teď tato pravomoc přešla na ministra školství.
Mynář a Nejedlý
Je to povedená partička, která se nám na Hradě sešla. Chlapík bez řádné prověrky, jehož majetek by záviděl i kdejaký baron. Vratislav Mynář působí, jako by neuměl do pěti počítat. Ale zřejmě hodně ví, protože svými znalostmi například doporučil neznámou firmu Liglass Trading CZ bez patřičného zázemí na miliardový byznys do Kyrgyzstánu. Nějak to nevyšlo, škoda.
Možná by to mohl napravit Martin Nejedlý. Prezidentův poradce bez pracovní smlouvy, o kterém se neví prakticky vůbec nic. Snad jen to, že je napojený na ruské firmy a platí za spojku mezi Moskvou a Evropou. O tom, co tento člověk na Hradě dělá, ví jen několik málo zasvěcených osob. Ovšem právě Nejedlý je prakticky u všeho, co se kolem Zemana šustne.
Jen namátkou si připomeňme, že má například zásadní vliv na firmu Famos Trading, která figuruje v kauze podezřelých nákupů a prodejů reklamy, při které mělo docházet k daňovým únikům. Společnost Lukoil Aviation Czech, kde byl Nejedlý jednatelem, dostala za porušení smlouvy při obchodech s palivem se Správou státních hmotných rezerv pokutu třicet milionů. A tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho...tak, pane prezidente, šťastných dalších pět let!
