Zvěř, která nedá myslivcům spát. Kromě přemnožených srnek a kanců chtějí střílet i vlky

Svoboda pro zvířata v lese není nic samozřejmého. Jejich volný pohyb myslivci musí čas od času tvrdým způsobem zarazit. Hlavně ve chvíli, kdy se některé druhy přemnoží a jejich chování se neblaze promítá na ekosystému celého lesa. Tradiční řemeslo má zcela jistě i svoje odpůrce a ne vždy se myslivec chová příkladně. Někteří nimrodi neváhají střílet po kočkách či psech. Zcela výjimečně se stane, že opilost či hloupá nehoda zredukuje počet samotných myslivců. Zde se však nebavíme o přemnožené zvěři jako spíše o lidské hlouposti. Jaká zvěř však přidělává myslivcům aktuálně nejvíce vrásek?

Být kanec

Narodit se jako prase divoké není nic co by si někdo zrovna přál. Hned jak se narodíte, jste lovná zvěř. Myslivci tak střílí co to jde a evidentně to stále není dost. Jen za loňský rok se číslo odstřelených kusů zastavil na neuvěřitelném čísle 229 182. Kolik se jich však volně pohybuje po českých lesích nelze ani odhadnout. Konkrétní čísla by byla zavádějící. Odhaduje se však, že jeden zastřelený kanec znamená čtyři další divoká prasata, která utečou a přežijí. 

Kromě škod na ekosystému lesa a přírody jsou do určité míry ohrožením i pro lidi. Musí se však jednat o nepříjemnou shodu náhod. Samotný kanec nezaútočí pokud se necítí být ohrožen či vylekán. Největší počet zastřelených kousků je v Praze a Středočeském kraji s počtem kolem 30 tisíc. Kanec to v České republice tak nemá a nebude mít vůbec lehké.

Celoroční lov

Kůrovec není jediný a zásadní problém, s kterým se ministerstvo zemědělství musí poradit. Nové sazenice stromů jsou totiž velmi lákavé pro daňky a jeleny sika. Uvažuje se tak o tom, že jejich lov by se mohl prodloužit na celý rok. 

Byť si jistě mnozí myslivce představují jako bezhlavé lovce, oni sami tento nápad nepovažují za šťastný. Ti se brání, že jim určený čas pro lov bohatě stačí. Už jenom čísla hovoří jasně. Jen v loňské sezóně se počet ulovených daňků zvýšil na rekordních 23 tisíc kusů. Nejde však tolik o přemnožené druhy, jako o jejich negativní vliv na nové sazenice. 

Myslivcům však leží v žaludku jiné zvíře, které si v posledních letech dělá na našem území čím dál větší zázemí. Jedná se o vlky. Ti dle slov zemědělců a myslivců vytvářejí až milionové škody. V České republice jich aktuálně žije 60 až 80 kusů. Aktuálně chtějí situaci řešit novelou zákona, která by jim umožňovala lovit vlky ve věku do dvou let celoročně. 

Psík mývalovitý

Jedná se o jedno z nejroztomilejších zvířátek lesa. Psík mývalovitý však patří na listinu škodné, a tak myslivci neváhají a loví. Důvod? Samotný psík jí chráněné druhy a jeho samotného neuloví nic, jedině dobře mířená střela. Další prvek, čím ohrožuje ekosystém českého lesa je, že přenáší nemoci. Starosti myslivcům dělá i jeho skvělé predátorské schopnosti. Nejvíce se podílí na tom, že zajíců, bažantů, koroptví ubývá. 

Z mnoha jmenovaných důvodů tak myslivci vidí jediné řešení a tím je odstřel. Psík mývalovitý je tak přes svojí nepopiratelnou roztomilost jedním z největších nepřátel lesa. Je otázka do jaké míry je však nutné zasahovat do systému přírody, kde si evidentně psík vytváří silnou pozici. Na našem území totiž nemá žádného silného nepřítele, kromě myslivce.