Volha: Standů Pekárků je kolem nás ještě hodně, říká režisér Pachl. Kvůli knižní předloze zazdil rodinu na dovolené
Předlohou pro minisérii Volha byla kniha se stejným názvem od autora Karla Hynie. Tu si režisér Pachl koupil zcela náhodou před rodinnou dovolenou na Kanárských ostrovech. Příběh ho natolik uchvátil, že se rodina musela po zbytek dovolené obejít bez něj. Stále jen četl a celých čtyři sta stran ho uchvátilo. O tom, co natočí příště, prý bylo ihned rozhodnuto.
Pětidílná minisérie Volha vypráví velký příběh malého práskače Standy Pekárka, kterého ztvárnil Kryštof Hádek. Hned v prvních dvou dílech předvedli herci neobyčejný, bizarní a přesně odposlechnutý jazyk, který někomu neseděl pro množství vulgarit, druzí ho kvitují a nadšeně se těší na další díl. Za Volhou stojí režisér Jan Pachl, který vešel ve známost díky filmům Gangster Ka nebo Rapl.
U těchto aut musíte vědět, kam kladivem uhodit, říká Pachl
„Když jsem se dostal na konec, tak jsem věděl, že ten příběh musí před kameru,“ vypráví o prvotním rozhodnutí, že Volhu uvidí diváci. „Původně měla být Volha celovečerním filmem do kin. A protože tento záměr nevyšel, napadlo producenta Josefa Viewegha rozpracovat Volhu do televizní minisérie.“ Později se to ukázalo jako dobré rozhodnutí, seriál mohl ukázat z knihy mnohem víc. I tak ale tvůrci vypustili část příběhu, která se v knize odehrává po roce 1990. Podle Pachla už toho o této době bylo natočeno tolik, že by její ztvárnění nepřineslo nic objevného. Nakonec se Volha soustředí na období do roku 1989.
Pro každého režiséra je důležitá vizualizace textu, která tady přicházela Pachlovi zcela automaticky. Barvité vyprávění Karla Hynie ho natolik uchvátilo, že hned věděl, jak svůj první samostatný retro seriál ztvární. Jeden z prvních problémů však přišel hned při hledání lokací, které měly být k natáčení použity. Vzal si k ruce Jana Vlasáka, architekta, který je u nás jedním z největších odborníků na dobové seriály a filmy. Společně však přišli na to, že už snad neexistuje místo, které by se v Praze od dob normalizace nezměnilo. Stál tak před nimi obrovský úkol.
S auty už to bylo přeci jen o něco jednodušší. „Auta obecně mám rád, to se o mně ví,“ říká Pachl. „Výhoda těchto aut je v tom, že ledacos opravíte kladivem, jenom musíte vědět, kam uhodit.“
Dokázal by se Hádek ubránit tlaku Státní bezpečnosti?
„Standa Pekárek je dement, co si budeme nalhávat. Myslí jen sám na sebe a svůj prospěch,“ zamýšlí se nad hlavní postavou Pachl. „Měl jsem strach, aby se nestal hrdinou v pravém slova smyslu toho slova. Standa Pekárek je totiž zábavný, všem kolem sebe vypráví vtipy. Navíc Kryštof Hádek ho skvěle hraje,“ oceňuje hercův výkon v roli hlavního hrdiny, kterého nazývá malým primitivem ve velkých dějinách. Souhlasí s ním i Hádek. „Podle mě je to velký prospěchář. Absolutně postrádá morálku, ale nějaká malá část dobra v něm určitě je. I když se hůř hraje,“ říká o Pekárkovi.
Hádek v sobě také při natáčení řešil, zda by se on sám dokázal ubránit tlaku Státní bezpečnosti a neupsat se ke spolupráci. „Jedna věc je si nějakou takovou situaci vytvořit v představách – a úplně něco jiného je se v ní reálně ocitnout. Rozhodně jsem rád, že v době, ve které žijeme, tahle dilemata řešit nemusíme. Ale ještě ke Standovi Pekárkovi. On jedná zištně a je vlastně trochu hloupý,“ dodává.
Zdroj: Česká televize
KAM DÁL: Linda Rybová: Z milenky manželkou, které ženy hrozily, že to má spočítané. Prachaře si drží déle než Batulková.
