Archeologové objevili 10 000 let starou žvýkačku a užasli. Obsahovala i prudký jed
Někdy před deseti tisíci lety parta puberťáků probírala život a u toho si žvýkala kousky březové pryskyřice. Samozřejmě zbytky plivali na zem tak jako moderní lidé. Starověcí adolescenti však netušili, že jejich žvýkačky budou jednoho dne analyzovat vědci a odhalí, že jedli jeleny, pstruhy a ořechy, zuby zpracovávali vlčí a liščí kožešiny a trpěli onemocněním dásní.
Tři kusy rozžvýkané březové smoly, která se používala jako lepidlo v době kamenné, byly objeveny v 90. letech 20. století na místě zvaném Huseby Klev v dnešním Švédsku. Na základě stáří sedimentu, ve kterém byly vzorky nalezeny, vědci odhadují, že jsou staré 9540 až 9890 let.
Zuby byly hodně špatné
Aby se potvrdilo, že vrásčité vzorky byly skutečně žvýkány lidmi, porovnali autoři studie publikované v časopise Scientific Reports sekvence mikrobiální DNA přítomné v pryskyřici s moderními i starověkými slinnými mikrobiomy. Přitom detekovali vysoké hladiny bakterií spojených s parodontitidou (onemocněním dásní), jako je Treponema denticola, Streptococcus anginosus a Slackia exigua.
Ve starověké žvýkačce byly i další druhy bakterií včetně Streptococcus sobrinus a Parascardovia denticolens – obě jsou indikátory zubního kazu. Autor studie doktor Emrah Kırdök vysvětlil, že „ve žvýkačce z Huseby Klev je velké množství sekvencí DNA a najdeme v ní jak bakterie, o kterých víme, že souvisí s paradentózou, tak DNA z rostlin a zvířat, které dávní lidé předtím žvýkali“. Například šlo o ořechy, jablka, pstruha či jelena.
Zvířata měli nejen k jídlu
Odborníci také identifikovali různé druhy ptáků jako kachnu divokou nebo červenku obecnou, což naznačuje, že Skandinávci z doby kamenné mohli kromě pojídání těchto tvorů zpracovávat jejich kosti na nástroje. Třeba jako primitivní párátka.
Vědci také zjistili přítomnost DNA několika psovitých šelem, včetně lišky obecné, lišky polární a vlka. Podle autorů byla tato zvířata pravděpodobně lovena pro své kožešiny a lidé mohli někdy při zpracování těchto kožešin používat své zuby.
Mezi dalšími rostlinami zjištěnými ve žvýkačce bylo jmelí, které podle vědců mohlo být použito v lékařství nebo k výrobě jedu pro hroty šípů. Jeden z autorů studie profesor Anders Götherström shrnul, že DNA ve starověké žvýkačce „poskytuje obrázek života malé skupiny lovců a sběračů na skandinávském západním pobřeží“.
Zdroje: nature.com, iflscience.com
KAM DÁL: Mají vegani větší šanci, že se vyhnou covidu? Je to logické, říká lékařka a přidává důvody.
