Archeologové objevili ztracený svět. V Karahan Tepe narazili na tunely a podivné sloupy
Dvanáct tisíc let toto místo leželo prakticky bez povšimnutí. Svět se (právem) soustředil na prehistorické naleziště Göbekli Tepe, jeho „bratříček“ však byl opomíjen přesto, že leží jen o 45 kilometrů dále na východ. V poslední době se však i turecké Karahan Tepe dostává do popředí zájmu, skrývá totiž mnoho báječných pokladů.
Místo zvané Karahan Tepe bylo poprvé objeveno v roce 1997, jak uvádí akademická práce publikovaná o čtyři roky později. Přestože archeologické naleziště stále nebylo zcela prozkoumáno, vykopávky už odhalily, že tento starověký komplex nabízí celou řadu neuvěřitelných podobností s Göbekli Tepe.
Místo, které žilo
Slovo „tepe“ znamená v turečtině kopec nebo vrchol, což má logiku, protože obě zmíněná místa se rozkládají kolem pohoří Tektek. Ruiny Karahan Tepe leží na ploše 325 000 metrů čtverečních, což je asi třikrát méně, než ukázaly vykopávky v Göbekli Tepe. Vyznačuje se však podobnými sloupovými prvky, speciálními strukturami, obelisky a ozdobnými sochami zvířat.
Podle jiné studie archeologové na místě zdokumentovali 274 architektonických nálezů, z nichž nejméně 266 jsou sloupy, které stále stojí. Pár z nich bylo dokonce vyzdobeno úžasnými reliéfy znázorňujícími hady a lidské tváře. Není přesně jasné, jak jsou staré, předpokládá se však, že místo bylo osídleno přibližně ve stejném časovém období jako Göbekli Tepe, tedy v době neolitu, kdy už lidé ovládali práci s keramikou.
Lidstvo bylo rozvinutější?
Jedním z hlavních divů Göbekli Tepe je to, že ho podle všeho osídlila velmi vyspělá kultura v době někdy mezi 9 600 a 8 200 př. n. l. Všeobecně se mělo donedávna za to, že takovéto úrovně mohli lidé dosáhnout až s rozvojem zemědělství, tedy v době zhruba před 10 000 až 12 000 lety, kdy dokázali domestikovat zvířata a rostliny.
Göbekli Tepe však tento základní předpoklad zpochybňuje. Naznačuje osídlení na samém úsvitu zemědělské revoluce lidstva, kdy se osady považovaly za malá a skromná shromáždění lidí, kteří teprve začali poznávat, jak využít přírodu. Je ale vůbec možné, že by lidé byli v té době tak daleko? Nepřehlédli archeologové něco? „Myslím, že nepřehlédli. Podle mého názoru je jen potřeba „posunout“ naše vnímání lidí jako takových. Zkrátka jsme měli jisté dovednosti dřív, než jsme si mysleli,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz amatérský archeolog Štěpán Macháček.
Anomálie, nebo přepsání historie?
Buď jak buď, jako nejstarší známé megalitické naleziště na světě je Göbekli Tepe často přehlíženo coby podivná anomálie, která se z nějakého důvodu objevuje tisíce let předtím, než na Zemi existovalo něco podobného. Karahan Tepe však ukazuje, že se rozhodně nejedná o jednorázovou záležitost a že by se mohly objevit další objevy, které mění paradigma.
Tím spíš že se zde nacházejí artefakty, které opravdu svědčí o vyspělosti národa, který zde žil. Tunely, jejichž význam zatím není známý, jedinečné sloupy i pozůstatky něčeho, co lidstvo vlastně ještě nemělo znát a umět. „Byli jsme tam čtyřikrát. Musím říct, že to místo na vás dýchne jedinečnou atmosférou a něčím, co ani nedokážu popsat. Na vlastní oči vidíte, jak vyspělí jsme byli,“ doplnil pro náš web Macháček.
Zdroje: smithsonianmag.com, iflscience.com
KAM DÁL: Jiří Bartoška: Rebel s trojkami z chování se stal hercem omylem. Zásadní roli v tom hrály ženy.
