Asteroid velký jako egyptská pyramida změnil kurz. Lidé v daleké budoucnosti mohou mít problém
NASA vyslala vesmírnou loď, aby narazila do asteroidu o velikosti Velké pyramidy v Gíze a změnila tak jeho kurz. Psal se rok 2022 a mise se zdařila. „Ukázalo se, že je možné přesměrovat různé objekty ve vesmíru. Což je pro planetu, která má s asteroidy své neblahé zkušenosti, docela dobrá zpráva,“ řekl pro Čtidoma.cz amatérský astronom David Prášil. Jenomže věci se mohou mít také malinko jinak. „Pokud jde o dalekou budoucnost, lidstvo na to může doplatit.“
Kromě úspěšného přesměrování asteroidu Dimorphos vyslal náraz sondy NASA DART 26. září 2022 do vesmíru balvany velké v průměru od 1 do 7 metrů. Sice se vzhledem k mateřské hornině nepohybují velkou rychlostí (asi 0,3 metru za sekundu), to ale stačí, aby se dostaly z dosahu Dimorphosu. Uvádí to studie na serveru arXiv.
Mars bude mít problém
Když se astronomové a vědci podívali, kam asi 37 objektů v příštích 20 tisíci letech doletí, mají jednu lepší a jednu horší zprávu. „Přišli na to, že Země asi bude v nebezpečí. Nejblíže nám balvany budou zhruba za 2 500 let, kdy půjde o 0,2 astronomické jednotky s tím, že jedna tato jednotka je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Jenže je tu jiný problém, který se už zdá závažný,“ vysvětlil Čtidoma.cz David Prášil.
Podle něj se totiž zdá, že Mars nebude mít stejné štěstí jako Země. Balvany by ho mohly začít bombardovat. Mohlo by k tomu dojít zhruba za šest tisíc let a pak znovu za patnáct tisíc let. „Jde o to, že naše rasa už může být rozptýlena na okolních planetách. A tohle by pro lidi znamenalo velké nebezpečí, částečně možná zkázu.“
Zároveň existuje celá řada proměnných, které mohou tuto teorii „postavit na hlavu“. A třeba i poslat balvany k Zemi. „To se samozřejmě vyloučit nedá. Jsou to jen výpočty a bavíme se o opravdu dlouhém časovém období,“ podotkl Prášil.
Země už tady vůbec nemusí být
Podle zjištění týmu, který se možným střetem balvanů a Marsu zabýval, by udělaly neplechu zhruba o rozměrech 200–300 metrů. Pokud by tedy byly natolik pevné, aby „přežily“ průlet atmosférou Marsu. „Je to stejné, jako když se dnes bavíme o dinosaurech. Nějak to bylo. Asi. Jak přesně? To logicky nikdo neví a zřejmě nikdy vědět nebude. Máme nějaké údaje a z toho vycházíme. Buď se díváme do minulosti, nebo předpovídáme budoucnost. Navíc v době za šest tisíc let už žádná Země ani lidé nemusejí vůbec existovat.“
Cílem zmíněné studie tak nebylo primárně predikovat, jakou spoušť mohou balvany způsobit. Šlo spíš o to zjistit, zda je NASA omylem neposlala na Zemi. A to se nepotvrdilo. Zároveň odborníci přišli s tím, že některé meteority, které v minulosti zasáhly naši planetu, mohly být důsledkem kolizí mezi velkými a malými asteroidy. „Možné to určitě je. Tento střet mohl uvolnit menší ‚kameny‘, které pak zasypaly Zemi,“ dodal pro Čtidoma.cz Prášil.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Astronomové našli nejstarší stavební kameny Mléčné dráhy. Pro lidstvo to může mít zásadní význam.
