Astronomové mají pohotovost: Zkoumají nejrychlejší planetku v naší Sluneční soustavě. Nic takového ještě neviděli
Vesmír nás nepřestane překvapovat a tak trochu i děsit. Co si máme myslet třeba o malé planetce, která je podle vědců nejrychlejším objektem naší Sluneční soustavy. Máme se nového člena naší vesmírné rodiny obávat, nebo se z něj radovat? A co na to vědci?
Vesmír je ve své nekonečnosti natolik záhadný, že přináší nová a nová překvapení skutečně často. Jedním takovým byl i relativně nedávný objev tajemné trpasličí planetky, která dostala jméno Haumea po havajské bohyni plodnosti. Obíhá kolem Slunce v ještě mnohem větší vzdálenosti než nešťastné Pluto, které bylo nedávno vyřazeno ze seznamu planet naší Sluneční soustavy. Patří do tak zvaného Kupierova pásu a je dokonce i podobně velká, ale má oproti Plutu jednu zvláštnost. Jde o rychlost, kterou se otáčí kolem své vlastní osy. Jak rychle to zvládne?
Opravdu rychlá planetka
Zatímco Země se kolem své vlastní osy otočí, jak víme, ze jeden pozemský den, tedy za 24 hodin, Haumea to za stejnou dobu stihne dokonce šestkrát. Je to tedy podle vědců doslova rekordman v této vesmírné disciplíně a jinou takto rychlou trpasličí planetku ani žádný jiný větší objekt v naší Sluneční soustavě nemáme - nebo o ní astronomové alespoň nemají tušení. I když o Haumee už víme, zjistit podrobnější informace o jejím složení a “životě” není vůbec jednoduché. Vždyť obíhá Slunce po elyptické dráze, která je v nejbližším místě čtyřiatřicetkrát vzdálenější od centra naší soustavy než Země a v tom nejvzdálenějším dokonce jedenapadesátkrát.
Neuvěřitelně přesná měření
Rychlost této mikroplanetky se vzhledem k její rychlosti utvářel trochu jinak, než je tomu třeba u Země, kterou bychom (i když víme, že to tak ve skutečnosti není) mohli považovat za podobnou kouli. Haumea se ale podobá spíše vyfouknutému míči nebo snad i kapce vody, pokud tedy zapojíme trochu fantazie. I když se nazývá trpasličí planetou, má na délku podle vědců 2 300 kilometrů a na šířku měří 996 kilometrů. Taková přesnost měření je, vzhledem ke vzdálenosti, která dělí astronomy od měřené planetky, skutečně úctyhodná.
Skála pokrytá ledem
A její rozměry nejsou všechno, co již bylo o planetce zjištěno. Podle způsobu otáčení a pohybu jejích dvou měsíců je možné předpokládat, že jde o objekt tvořený horninou a pokrytý vrstvou ledu. Právě díky ledu, který odráží světlo, Haumea doslova září do vesmíru. Tmavší rudá skvrna, kterou je možné na planetce pozorovat, je pravděpodobně tvořena větší koncentrací minerálů.
Malá, ale "bohatá" planetka
Původně, po svém vzniku, mohla být Haumea mnohem větší, než je nyní. Měsíce Hi’iaka a Namaka, které se staly jejími souputníky vesmírem, jsou totiž s největší pravděpodobností obrovskými kusy vodního ledu, který se odloupl od jejich mateřské planetky po srážce s jiným vesmírným tělesem. O tom ví své i naše Země a její Měsíc. Taková srážka by navíc mohla vysvětlit obdivuhodnou rychlost otáčení planetky.
Nebezpečná tahle planetka není
Může být takový objekt pro Zemi nebezpečný? Vzhledem ke vzdálenosti, ve které kolem Slunce obíhá, a dráze, po které se pohybuje, se podle astronomů nemusí lidstvo obávat, že by se právě Haumea stala důvodem pro konec naší civilizace. Je to ale zajímavý objekt pro další výzkumy, které mohou vést k dalšímu a hlubšímu pochopení fungování vesmíru.
Zdroj: The planetary science journal, Space, wikipedia
