Brzy se mohou uvolnit neznámé viry: Permafrost na Sibiři masivně taje, už i Rusům zamrzl úsměv

Věčně zmrzlá půda, známá také pod anglickým termínem permafrost, je půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Ovšem už jen teoreticky, což může mít pro lidstvo nedozírné následky
Věčně zmrzlá půda, známá také pod anglickým termínem permafrost, je půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Ovšem už jen teoreticky, což může mít pro lidstvo nedozírné následky
zajímavost

Vir, který lidstvo nezná a pandemie horší, než koronavirus. Možné to je, důvod je prostý. Na Sibiři taje permafrost, neboli trvale zmrzlá půda. Vědci dlouhodobě upozorňují, že situace hrozí v mnoha směrech katastrofou, nicméně ruské orgány problém dlouho nechávaly "u ledu". Na konci loňského roku ale i v Moskvě přišli na to, že problém je skutečně zásadní a má vliv nejen na Rusko, ale na celý svět.

reklama

Globální oteplování a s ním spojená změna klimatu má zásadní účinky na sibiřský permafrost. Kdysi pevná a trvale zamrzlá půda se mění v bažiny, močály a vznikají v ní nejrůznější trhliny a propasti. V ohrožení jsou domy, cesty, železnice, ropovody, zkrátka veškerá infrastruktura v této části Ruska. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Kvůli tání permafrostu muselo být uzavřeno letiště v sibiřské obci Čurapča, protože se jeho ranvej proměnila v bažinu.

Vědci z Tomské univerzity nedávno zveřejnili analýzu, podle které pod vodou skončí celá náhorní plošina kolem říčky Alaš v pohoří Sajany. Půda se má podle analýzy rozdrolit do termokarstových jezírek. Ty se na permafrostu vyskytovaly každé léto, ovšem jejich počet, velikost a rozsah se rok od roku zvyšují, takže oblast se do několika let zcela zatopí.

Sanace bude stát desítky miliard rublů

Nejen ruští vědci tak bijí na poplach. Ruskou vládu už nyní stojí sanace škod stovky milionů rublů, do roku 2050 by to podle vědců z Tomské univerzity mohlo být až 58 miliard rublů. To už je částka, kterou musí brát vážně i vedení státu. Ruští diplomaté tak na konci loňského roku představili Arktické radě, což je instituce složená z osmi zemí dohlížejících na území za polárním kruhem, projekt biologické bezpečnosti. Proč zrovna biologické? Protože největším nebezpečím tajícího permafrostu je možnost, že do ovzduší uniknout miliony let zmrzlé a lidstvu neznámé viry.

V době covidové pandemie už svět pochopil, jaké nebezpečí se ve virech skrývá. Tající permafrost může být jejich zdrojem. O podobných hrozbách se diskutuje opakovaně. Možná že právě tyto informace přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina, aby problematiku tajícího permafrostu opakovaně zmiňoval při svých vystoupeních k národu. Že je situace vážná, o tom v odborných kruzích nepochybuje téměř nikdo a je dobře, že si situaci uvědomují i politici. Projekt má za cíl především intenzivně monitorovat hrozby, především únik neznámých virů do ovzduší.  

Antrax a další viry

Permafrost se rozkládá 65 procentech území Ruska a žije na něm 15 milionů lidí. Vědci z Jakutské univerzity našli na sibiřském poloostrově Jamal bakterie antraxu. Nakazili se jim místní jeleni, ale zemřel také jeden chlapec. Na vině bylo extrémně horké léto, při kterém rozmrzl permafrost výrazně hlouběji, než bylo obvyklé. Podle vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu se Rusko otepluje třikrát rychleji než zbytek světa, přičemž arktické a sibiřské oblasti se oteplují čtyřikrát rychleji než celosvětový průměr.

Pro Rusko je Sibiř extrémně důležitá, protože je hlavním zdrojem nerostných surovin. Aby je bylo možné exportovat, musí být v pořádku infrastruktura, což je ale v podmínkách tajícího permafrostu čím dál více obtížné. Veřejným tajemstvím je, že ve zmrzlé půdě je také velké množství toxického odpadu právě po intenzivní těžbě. Některé látky byly již před desítkami let zakázány, přesto se v permafrostu vyskytují. Jde například o insekticid DDT (dichlordifenyl-trichlorethan) a PCB (polychlorované bifenyly), což je skupina chemických látek, které se hojně používaly v chladicích kapalinách. Tyto a další perzistentní organické látky se do arktické atmosféry dostaly atmosférickou cestou a časem se koncentrovaly v permafrostu.

Permafrost jako zdroj CO2

Z tajícího permafrostu se každoročně uvolňují také miliony tun oxidu uhličitého a metanu. Toto množství se bude s dalším oteplováním Země pravděpodobně zvyšovat. Oxid uhličitý jak známo má zásadní vliv na oteplování planety Země. Jak špatné by to pro Zemi bylo, o tom vědci debatují, každopádně by to byla velká rána pro snahy lidstva na snížení emisí CO2.

Na Sibiři vzniká pro lidstvo obrovský problém, který nemá žádné rychlé a účinné řešení. Permafrost nelze nijak uměle zmrazit, jeho tání může zabránit jen změna klimatu. To se ale zatím stále otepluje. Hroutící se domy, zatopené silnice, propadlé ropovody, prastaré viry a radioaktivní látky v ovzduší, tak může vypadat Sibiř už za několik let. Tání permafrostu stále zrychluje a čas na řešení problému se krátí.

Zdroj: dailymail.co.uk, proarctic.ru, sciencedaily.com

KAM DÁL: Jak se bude měnit klima v České republice? Permafrost nám tu netaje, ale i tak to bude jízda.

https://www.ctidoma.cz/clanek/zajimavosti/brzy-se-mohou-uvolnit-nezname-viry-permafrost-na-sibiri-masivne-taje-uz-i-rusum-zamrzl-usmev-68184
reklama
#věda
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.