Budoucnost všeho kolem, to je internet věcí. Víte, o co jde?

Sbírání i interpretování dat z chytrých zařízení a všudypřítomných snímačů je na vrcholu. Neuvěřitelnou rychlostí se rozšiřuje síť, který by měla do roku 2020 spolknout až 50 miliard všech přístrojů. 

Zanedlouho budeme žít ve společnosti, ve které budeme mít k ruce informace o čemkoli a odkudkoli v reálném čase. Nejde o žádné sci-fi, ale o globální ekosystém, který se sám vyvíjí. Jakmile se propojí s umělou inteligencí, pravděpodobně od základu změní všechno, co známe. "Digitální revoluce mění svět. Odhaduje se, že vývoj v následujících sedmi letech bude srovnatelný s tím, který jsme viděli během celého dvacátého století," myslí si Martin Holečko​, vizionář a český zakladatel mezinárodního festivalu nových technologií Future Port Prague​.

"Možnosti se násobí, zatímco jejich cena klesá. Nástroje dříve jen vládám nebo korporacím se stávají dostupné každému. To otevírá obrovské příležitosti inovovat, podnikat, ale hlavně ovlivňovat svět k lepšímu," tvrdí Holečko. Největší naděje přitom vkládá do robotizace, umělé inteligence, 3D tisku, virtuální reality.

O čem vlastně je Internet věcí? 

V zásadě jde o vytvoření systému, který bude propojovat všechno a umožňovat nejen mapování a sbírání dat, ale také řízení. Ze všech hloupých věcí se udělají věci chytré. Nejlépe můžeme dospívání k internetu věcí sledovat na vývoji televizí, která je schopná nahrát vám oblíbený seriál, když nejste doma a podobně.

Právě kvůli úspěchu s televizí se nás snaží stále více výrobců přesvědčit, že není špatným nápadem mít propojených více přístrojů do jednoho z internetu snadno ovladatelného celku. Ostatně mnoho lidí už má v kuchyni polointeligentní ledničku nebo pračku, které ovládají na dálku. V budoucnu by naše lednice mohla mít přehled o tom, co je v ní, a informovat nás o tom, případně si sama objednat chybějící potraviny. Velmi praktické jsou také hodinky, které měří náš tep a sledují náš pohyb během dne, tato data totiž mohou být velmi užitečná pro lékaře.

Pochopitelně větší a praktičtější bude využití této technologie bude ve zdravotnictví, průmyslu včetně automobilového, energetice, obchodu a tak dále. K internetu věcí patří také chytrá řešení pro města, která mají zpříjemňovat a zjednodušovat život v takzvaných "Smart cities". V tomto ohledu v České republice válí především Kolín, kde se chytře parkuje i sváží odpad. Smart cities dávají smysl především z hlediska úspory energie a peněz z rozpočtu. 

Jsou v tom nějaké háčky?

Propojení s internetem je v mnohém výhoda, ovšem skeptikové by raději viděli interní systém, do kterého se nedá dostat zvenčí a který není online. Někteří se obávají i šikany od svých spotřebičů a zneužití dat. "Když bude chybět mléko, tak mi Google bude házet reklamu na mléko. Když si koupím kilo slaniny, bude mi vnucovat reklamu na cvičící stroje," vyjadřuje svůj strach Filip Borokovič na Facebooku."

Jiní ženou své obavy do extrému. "Zábavné by bylo, kdybych googlil: Jak přežít rozchod. Pak by na mě blikala reklama: Zbraně, antidepresiva, alkohol ve slevě, erotické služby. Lednice by si objednala spoustu alkoholu a tajně sháněla drogy. Pračka by zorganizovala párty s mými přáteli ze sociálních sítí. Postel by objednala masérku. Jen nevím, jak bych to platil..."

Obávat se až do takovéto míry je asi zbytečné, na druhou stranu zjistit třeba z dat o otevírání garáže to, kdy je majitel doma, by nemuselo být pro šikovného hackera problémem. Naštěstí je internet věcí zatím volitelný. Pro ty, co se bojí, jsou tady stále "hloupé spotřebiče", které vás neprásknou.