Česko je rájem rozhleden. Podívejte se na svět s nadhledem
Říká se, že není hezčí pohled na svět než ze hřbetu koně. Určitě se najde mnoho lidí, kteří s tímto konstatováním budou souhlasit. Ti ostatní se ale určitě mohou rozhlížet i z jiných výšin. Ideální pro pozorování krajiny jsou samozřejmě rozhledny, kterých v poslední době v naší vlasti vyrostlo poměrně mnoho. Zvlášť nyní, v letních prázdninových měsících, nabízejí ideální možnost k pozorování krásné české země, jen je třeba vědět, kde je hledat. Ne vždy je totiž možné spoléhat na to, že rozhledna je přece vidět už zdaleka.
První dámou rozhleden v naší republice je určitě ta pražská – Petřínská rozhledna, o které není třeba se více rozepisovat. Znají ji všichni a většina z nás ji také alespoň jednou v životě navštívila, byť by to bylo se školním výletem. Petřínská rozhledna se se svojí výškou 65,5 metru sice nemůže porovnávat například s „Eiffelovkou“ s jejími třemi sty metry, umístění pražské rozhledny na petřínském kopci jí ale dává faktickou výhodu.
Úchvatný pohled z vrcholku stavby, slavnostně otevřené již 20. srpna roku 1891 při příležitosti Zemské jubilejní výstavy, by si neměl nechat ujít opravdu nikdo. Jen pro zajímavost – stavba Petřínské rozhledny před téměř sto třiceti lety trvala pět měsíců (tedy od března do srpna roku 1891) a byla vybudována podle plánů Františka Prášila a Julia Součka, kteří se tak nesmazatelně zapsali do dějin.
Rozhledna plná života
Pozornost a ocenění si ale zaslouží i mnohé další rozhledny, ať již historické, nebo naopak moderní. Mezi ty, které odkazují nejen k současnosti, ale jsou inspirované i přírodními zákonitostmi, je nádherná zdánlivě jednoduše vypadající rozhledna Fajtův kopec u Velkého Meziříčí na Vysočině, která svým tvarem odkazuje k samotnému základu lidského života – dvoušroubovici DNA.
Oproti Petřínské rozhledně jde naopak o jednu z nejmladších v republice (otevřena byla teprve v roce 2015) a právem získala již v roce svého slavnostního zprovoznění čestné uznání Kraje Vysočina v soutěži Stavba Vysočiny.
Rozhledna s balkónem
Sběratelé zajímavých fotografií by rozhodně neměli vynechat rozhlednu Čížovka na Mladoboleslavsku, která již na první pohled upoutá svým tvarem jehlanu a dvěma vysunutými balkóny s prosklenou podlahou, jež nabídnou dostatečnou dávku adrenalinové podívané i poměrně zkušeným turistům.
Jde o rozhlednu nově vybudovanou, jejíž vyhlídku mohli první návštěvníci obdivovat teprve před dvěma lety, tedy v roce 2017. Svým návštěvníkům poskytne výhled na Český ráj, hrady Bezděz a Trosky nebo na zámek Humprecht. Odměnou turistům, kteří sem zavítají, bude za příznivého počasí také výhled na Krkonoše a samozřejmě i na nedaleké město Mladá Boleslav.
Milada není jen jedna
Na další oceňovanou rozhlednu bychom se měli vydat k Orlické přehradě, kde stojí jedna z rozhleden Milada (druhou se stejným názvem najdeme přímo na hradě Lichnice na pomezí Středočeského kraje a Kraje Vysočina).
Její zajímavostí je bezesporu skutečnost, že se jedná o ryze soukromou stavbu, vybudovanou bez jakýchkoliv dotací. Její dřevěná třicetimetrová věž o devíti patrech, stojící na vrchu Krchov, nabízí při dobré viditelnosti výhled až na vrcholy Šumavy.
Rozhledna, která přišla o nejnižší vyhlídku
Přibližně ve dvou třetinách cesty z Prahy do Karlových Varů najdeme další ze skvostů českých vyhlídkových staveb - Schillerovu rozhlednu. Jde o zástupce objektů historických, který má ve svém „rodném listě“ zapsán letopočet 1906.
Z původních třech vyhlídkových pater zůstaly do současnosti jen dvě, dlužno ale podotknout, že rozhledna přišla zdánlivě nepochopitelně o vyhlídku nejnižší. Původní první vyhlídkové patro bylo totiž vybudováno jako dřevěný prstenec, obepínající cihlovou stavbu ve výšce deseti metrů. Dnes je již strženo a rozhledna nabízí svým návštěvníků vyhlídku z dvaadvaceti a sedmadvaceti metrů. Odměnou za zdolání téměř sto třiceti schodů je potom vyhlídka na Doupovské a Krušné hory, stejně jako pohled do Českého středohoří.
Minaret v Lednici
Při výčtu zajímavých rozhleden nemůžeme minout ani Moravu. Právě tady, konkrétně v Lednici, stojí další z těch, které určitě stojí za zmínku. Minaret je dokonce nejstarší romantickou stavbou Lednicko-valtického areálu a pochází z let 1797 – 1808.
Podle všech informací se jedná o největší stavbu tohoto charakteru v neislámských zemích, jejíž šedesátimetrová výška atakuje dokonce Petřínskou rozhlednu. Není tedy s podivem, že výhled, který Minaret nabízí, zahrnuje skutečně velmi široké území.
Cesty korunami stromů
Ryze moderní záležitostí, která spojuje vyhlídku do kraje s naučnou částí výletu, jsou tak zvané stezky korunami stromů. Cestu mezi stromy ve výšce, kterou jindy využívají snad jen veverky, si můžeme vychutnat například v Krkonoších v Janských lázních nebo na jihu republiky na břehu Lipna.
Točitá cesta vzhůru většinou neunaví tolik jako příkré stoupání do schodů na jiných rozhlednách, a tak se na jejím vrcholu mohou v klidu rozhlédnout do kraje i děti a méně fyzicky zdatní turisté. Navíc stezky korunami stromů nabízejí mnohé nové poznatky a poučení díky doprovodným informačním tabulím.
Rozhledna Járy Cimrmana
Jára Cimrman – génius prakticky ve všech oblastech vědy i běžného života – dal jméno nejen mnoha ulicím nebo budovám. Stejně tak jeho jméno nese i jedna z rozhleden, konkrétně ta u Nouzova nedaleko Semil.
A protože je o Cimrmanovi všeobecně známo, že neměl příliš rád výšky, není ani jeho rozhledna z nejvyšších v republice. Jde o kuriózní stavbu, kterou určitě stojí zato navštívit. Výletníci, kteří tato místa již navštívili, dosvědčují, že vyhlídka je odtud opravdu unikátní.
Výběr je nepřeberný – záleží jen na nás
Rozhledny samozřejmě nejsou ryze českou záležitostí, přesto se naše republika může směle hlásit do klubu států, na jejichž území je síť těchto staveb velmi hustá. Vždyť jejich počet se v současné době pohybuje kolem čtyř set!
Je tedy jasné, že nabízená ochutnávka je opravdu jen malým zlomkem z celkového výběru. Je jen na každém z nás, kterou z vyhlídek si vybere a odkud se rozhlédne po nádherné krajině naší vlasti. Prázdninové měsíce jsou k tomu tou nejlepší příležitostí.
