Český unikát: Dílna jihlavského muzea dokáže konzervovat i velké dřevěné nálezy
Muzeum Vysočiny Jihlava používá jako jediné pracoviště v České republice speciální zařízení na konzervování dřevěných předmětů velkých rozměrů. Umožňuje uchovat i pravěké archeologické nálezy, které by se jinak po vyzvednutí ze země rozpadly nebo shnily. Zdlouhavý proces stojí na máčení dřeva v roztoku vysokomolekulárního polyethylenglykolu (PEG), který má postupně nahradit vodu obsaženou ve dřevě a vyplnit jeho póry.
Ošetřené dřevo je tak výrazně těžší než původní materiál. Základ konzervátorského pracoviště tvoří máčecí vana, ve které na konzervaci dřevo teprve čeká, a nerezová vyhřívaná impregnační nádrž. Náklady na ošetření dřeva, které je možné uložit najednou do vany o rozměru asi 250 krát 60 centimetrů s hloubkou půl metru, jsou okolo 100 000 korun. Podstatnou část nákladů tvoří elektrická energie na vyhřívání lázně, která se musí dostat na 60 stupňů Celsia.
Jak to funguje?
Dřevo se konzervuje v desetiprocentním roztoku PEG. Díky postupnému odpařování vody se zvyšuje jeho koncentrace, roztok se postupně doplňuje. „Až je veškerá voda odpařená, zůstane pouze polyethylenglykol, který je při 60 stupních roztavený. Proto to trvá takovou dobu, protože se musí odpařit obrovské množství vody, desítky kubických metrů vody,“ řekl konzervátor MVJ Michal Daňa
Jihlavské pracoviště ošetřuje nálezy z celé České republiky. Právě začal proces konzervování dřevěného důlního ventilátoru ze 16. století nalezeného v Kutné Hoře. Jsou to přibližně dva kubíky dřeva. Jejich konzervování bude dokončené asi za rok.
Jako první je na řadě očištění
Každý dřevěný nález je nejprve nutné dobře očistit, pokud to dřevo vydrží, tak i tlakovou čističkou. „Po tomhle hrubém umytí už může následovat samotná konzervace, když je tedy prostor. Když není prostor, tak se to uloží do čisté vody s případným přídavkem konzervačních látek,“ doplnil Daňa.
Důvodem, proč se muzeum před deseti lety rozhodlo vybavit konzervátorskou dílnu obří lázní, byly archeologické nálezy z okolí obce Černov na Pelhřimovsku. V lokalitě Cvilínek se dochoval areál středověkého zpracování rud ze 13. století. Zachované zůstalo i vybavení z jedlového a bukového dřeva včetně dřevěné nádrže a dlabaných žlabů. Byly ale příliš rozměrné a nejbližší odborné pracoviště, které by si s nimi dokázalo poradit, bylo v Německu.
KAM DÁL: Skvělý objev: Archeologové našli v Brně-Starém Lískovci okraj pravěké vesnice.
