Čeština je krásná, ale složitá: umíme správně mluvit a psát o nemoci covid-19?

Čeština je krásný jazyk a díky své dokonalosti si poradí s lecjakým jevem. Je to ale také jeden z nejsložitějších jazyků na světě, co se týká gramatiky. Covid-19 je sice zvláštní název, není zase až takový jazykový oříšek, jak se mnohým zdá.

Covid-19, covid-19 nebo COVID-19? 

Jedním z problémů, s nimiž se lidé podle mnoha důkazů na internetu i jinde potýkají, je psaní velkého či malého písmene na začátku slova. „Není důvod psát na začátku označení nemoci covid-19 velké písmeno,“ konstatovala Marie Nácovská, učitelka českého jazyka. „Nic nebrání srovnání s chorobami, které běžně známe - jednoduše řečeno slovo chřipka nebo rýma také nepíšeme s velkým písmenem,“ vysvětlila. Jeden problém bychom tedy měli vyřešený. „Baví mě, jak mnozí lidé ve snaze neudělat chybu raději píší celé slovo velkými písmeny ve snaze zamaskovat rozpaky. Když je celé slovo napsáno verzálkami, tedy velkými písmeny, vlastně není možné udělat chybu. Je to ale zbytečné a v psaném textu to nevypadá dobře. Stačí si pamatovat, že je to z jazykového pohledu nemoc jako každá jiná,“ řekla Marie Nácovská.

Skloňování není žádná věda

Názvem covid-19 (a my už víme, že jej napíšeme s malým písmenem) se zabývají také jazykovědci z Ústavu pro jazyk český. Tady máme pro změnu možnost dozvědět se, jak máme jedno z dnes nejpoužívanějších slov skloňovat. „V mluvené komunikaci bychom s takovým názvem neměli problém, protože s ním můžeme zacházet jako se dvěma slovy: podstatné jméno rodu mužského neživotného covid a číslovka 19. V takovém případě pak podstatné jméno vzhledem k jeho zakončení skloňujeme pravidelně podle vzoru „hrad“ a číslovku ponecháme nesklonnou,“ uvádějí odborníci. Zároveň ale připouštějí, že v psané podobě už může pro mnohé vzniknout problém.

Jak to ale napsat? 

Skloňování názvu covid-19 v psané podobě může někoho trochu vyděsit, protože se jedná o netypický název, v němž po spojovníku přichází ještě číslovka. Spojovník je pravopisně netypický a spojuje obě části do jednoho grafického celku. Co s tím? „Nabízí se úniková varianta s využitím opěrného podstatného jména nemoc nebo onemocnění. Pak v textu skloňujeme jen toto opěrné jméno a samotný název zůstává v nominativu jmenovacím, tedy v 1. p., např. s nemocí covid-19, bez nemoci covid-19 apod.,“ nabízejí jazykovědci jednoduchou variantu pro ty z nás, kteří se nechtějí problémem zabývat hlouběji.

„Pokud bychom se chtěli obejít bez opěrného podstatného jména a kopírovali v psaném textu mluvenou komunikaci, pak bychom i u takto pravopisně nestandardního názvu měli část tvořenou podstatným jménem skloňovat, protože ani zápis se spojovníkem a číslicí by ohýbání slova neměl bránit. Proto doporučujeme název covid skloňovat: s covidem-19, bez covidu-19,“ doplňují odborníci.

Všichni víme, o co jde...

„Myslím si, že když se řekne covid, všichni dnes velmi dobře vědí, o čem mluvíme. V takovém případě, kdy jde o název nezaměnitelný, není nezbytné za každých okolností používat celý název covid-19, tedy i se spojovníkem a číslovkou. Tím si alespoň v mluveném projevu ušetříme mnoho případných starostí. Pokud nepíšeme odborné statě, nic nebrání užít i tady tuto zkrácenou a pro mnohé příjemnější formu názvu zmiňované nemoci.

KAM DÁL: Praha bývala centrem obchodu s otroky. Daně z prodeje lidí plnily státní pokladnu.