Ekologie v době koronaviru: Svět se zastavil a pandemie dokázala to, o čem ekologové jenom sní
Byť se v médiích a na sociálních sítích objevilo několik nepravých obrázků toho, jak příroda reaguje na civilizační pauzu způsobenou koronavirem, nemusíme zrovna sledovat delfína v benátském Grand Kanal, aby nám došlo, že odpočinek matce přírodě svědčí. Proč bychom si z toho měli vzít poučení i do budoucnosti?
/KOMENTÁŘ/ Aktuálně žijeme v omezeném režimu. Z bezpečnostních důvodů vycházíme ven jen sporadicky, letadlová a automobilová doprava je zásadně redukována a po moři plují jen ty nejpotřebnější tankery. Ekonomika celého světa prochází tvrdými časy, ale všechno zlé je evidentně alespoň k něčemu dobré. Bude se při restartu naší civilizace myslet i na přírodu?
Ekologický virus
Není to tak dávno, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila v Bruselu plán „zelené Evropy”. K tomuto momentu si přizvala asi nejviditelnější symbol ekologického aktivismu sedmnáctiletou Gretu Thunberg. Ač je mladé dívce teprve sedmnáct let, získala si respekt a pozornost na celém světě.
Její apel na radikální změnu života, který má přispět k záchraně naší planety, byl sice vždy vyslyšen, ale kroky nejzodpovědnějších států jsou stále velmi kosmetickou úpravou na zdevastované planetě. To, co se však nepodařilo nastupující generaci v rámci Fridays for Future v čele s Gretou Thunberg, se jednomu viru podařilo za pár dní.
Zavřené továrny, radikální úpadek spalovaní fosilních paliv a omezená doprava všemi prostředky dává šanci se civilizaci a planetě nadechnout. Nejdříve však musí vyhrát boj s těžkým a neviditelným nepřítelem, který paralyzoval v podstatě celý lidský svět.
To nejde!
Jen málokdo dnes zpochybňuje tvrdá opatření, která dopadají na každého z nás. Civilizace musela zastavit rychle roztočená kola průmyslu. Šíření nebezpečného viru zaútočilo na ten nejzákladnější strach nutný k přežití. Tváří v tvář reálné hrozbě smrti jsou politici nuceni dělat radikální opatření a občané podobně nastavený systém většinou bez protestu přijímají, protože chápou jeho význam.
Tady jde totiž v první řadě o zdraví a v tomto ohledu jsme ochotni přijmout skoro vše, co nám může pomoci. Koronavirus donutil radikálně změnit systémy, pravidla a naše chování. Většina z nás je ochotna si odepřít i vlastní svobody kvůli všeobecnému dobru.
Nabízí se tak otázka, pro kterou možná ještě nepřišel ten pravý čas. Proč bychom nemohli podobně uvažovat o zásadní změně chování a přístupu k planetě, která už dlouhodobě naznačuje skrze globální oteplování, že není vůbec v pořádku? Minulý týden NASA ohlásila, že v Grónsku odtálo 600 miliard tun ledu. Nejedná se o přímé ohrožení, které číhá za rohem, v obchodě či při jízdě MHD, ale vznáší se zde už roky a pro lidstvo může mít ještě fatálnější důsledky než současná pandemie koronaviru.
Z dnešní situace je možné vypozorovat zcela zásadní zprávu. Radikální změna je možná a nemusí se na ni čekat do v dlouhodobém měřítku. Až pandemie ustane a my budeme tvořit nově se formující společnost, probouzet k životu cestovní ruch, masivní konzumní život a vše se bude vracet do starých kolejí, vzpomeňme si, že změna je možná a před problémem nesmíme zavírat oči.
KAM DÁL: Současné problémy amerických indiánů: Mizí beze stopy, jsou ponižováni a přicházejí o posvátná území.
