Fotbalová mafie po Česku. Kamarád Ivánek, Berbr v klepetech a neporazitelný Pelta
Koronavirus je v posledních měsících pochopitelně zprávou číslo jedna a není moc událostí, které by virovou epidemii překonaly. To by se však nemohl objevit mocný muž fotbalového prostředí ve vazbě. Donedávna nedotknutelný místopředseda FAČR Roman Berbr sedí ve vazbě a celá situace tak nějak připomíná skutečnost, že český fotbal rozhodně nepatří do kategorie fair play. Kdo se v minulosti postaral o to, že mafie na zeleném trávníku je prostě nepřehlédnutelná?
O tom, že české fotbalové prostředí není zrovna průzračný potůček, kde protékají čisté úmysly, je dobře známo odnepaměti. Jepičí období, kdy do čela fotbalového svazu usedl důvěryhodný Ivan Hašek, mluví za vše. Ono se však stačí podívat některým lidem do tváře a bez hlubokého zamyšlení je vám jasné, že tento sport je v kuloárech vysoká škola mafiánského života.
To se ostatně oficiálně potvrdilo ve chvíli, kdy byl do vazby uvrhnut bývalý příslušník StB a současný místopředseda FAČR Roman Berbr. Obávaný muž v pozadí tahal za nitky tak dlouho, až klec spadla. Je to naděje na očistu? Jen těžko. Hodí se však při této příležitosti připomenout pár zajímavých osobností, jejichž životopis je spojen s nekalou fotbalovou činností v pozadí…
Ivan Horník
Asi těžko bychom v českém prostředí hledali tragikomičtější figurku, než je právě bývalý funkcionář Viktorie Žižkov Ivan Horník. Legendární se stal samozřejmě skrze policejní odposlechy, které se dostaly na veřejnost, a herci Petr Čtvrtníček a Jiří Lábus na jejich základě vytvořili divadelní představení “Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?”
Ve zlaté vitríně buranismu se zde odhaluje způsob, jakým se ve zdejším prostředí ovlivňují fotbalové zápasy, podplácí rozhodčí a zároveň kolik existenciální tísně podobné postavičky jako Ivan Horník zažívají, když se jim nedaří, nebo když se večer podívají v televizi na to, jak hrála Barcelona.
Vyučený zámečník byl nakonec odsouzen na sedm měsíců odnětí svobody s tím, že byl trest podmíněné odložen na dobu pěti let. Byla mu zakázaná činnost ve fotbale na deset let a musel zaplatit pokutu ve výši 900 tisíc Kč. To vše za evidentní ovlivňování fotbalových zápasů.
Kdo si však myslel, že stigma odhaleného mafiána v pozadí ho navěky poškodí, ten se mýlil. Hned po vypršení trestu se Horník vrátil k fotbalu a dokonce rok strávil ve funkci sportovního ředitele fotbalového klubu FK Jablonec, který patří další velké rybě zdejšího malého rybníčku Miroslavu Peltovi.
Miroslav Pelta
S jeho jménem je spojováno úspěšné období fotbalové Sparty v devadesátých letech, následně se usadil ve “svém” Jablonci a několik sezon držel klíčové místo na samém vrcholu funkcionářské pyramidy. Miroslav Pelta je v českém prostředí pojem a rozhodně nejde o muže s čistým svědomím. Vždyť se i on dostal do vazby v souvislosti s přerozdělováním peněz z ministerstva školství a tělovýchovy.
Ani Pelta nechyběl ve slavném odposlechu Horníka s tehdejším šéfem českých rozhodčích Brabcem. Legendární hláška: “Volal mi Pelta…,” naznačuje, jakou roli má v českém prostředí tato nepřehlédnutelná postava fotbalového bosse. V současnosti má své jisté místečko právě v Jablonci a veřejnost se baví záznamy ze soudního procesu, kde Pelta svým velmi specifickým způsobem pojímá vlastní obhajobu.
Pod povrch samozřejmě běžný smrtelník nevidí, ale Pelta jistě nebude ten, kterému lze říct, že svoje řemeslo dělá poctivě. Pokud tedy nezamýšlí podobné slovo použít spíše v ironickém podtónu. Teprve budoucnost ukáže, zda i v jeho případě spadne klec. FK Jablonec je mu však dodnes hradem, z kterého stále kraluje fotbalovým trávníkům, a to samozřejmě skryt v pozadí.
KAM DÁL: Temná stránka svaté Matky Terezy. Několik dokumentů odhalilo šokující prostředí, v kterém léčili nemocné
