Grafologie může na každého z nás prozradit zajímavé věci. Má ale také hodně odpůrců
Chtěl po vás někdy možný zaměstnavatel, k němuž jste se hlásili na pohovor, ručně psaný životopis? Zvláště před několika lety to byla až téměř “móda”. Proč právě ručně psaný? Většinou z důvodu možného grafologického rozboru, který - jak mnozí lidé věří - dokáže odhalit mnoho vlastností každého jedince. Jenomže je to tak jednoznačné?
Grafologie je nauka o ručně psaném písmu, z něhož je podle grafologů možné vyčíst nejen energii člověka, ale i jeho inteligenci, schopnosti a další vlastnosti. Proto si právě někteří zaměstnavatelé myslí, že rozborem písma uchazečů o práci získají zajímavější informace, než jim prozradí samotný potenciální zaměstnanec při pohovoru. Ono to ale není tak jednoznačné.
Úspěšnost 50 % - co to znamená?
Pokud byste se rádi dozvěděli, co přesně znamená tvar kličky i písmene J, kterou děláte pod linkou, není to podle odborníků vůbec tak jednoduché, jak to někteří grafologové prezentují. Úspěšnost grafologických rozborů je bohužel často velmi diskutabilní. Pokud byl například proveden pokus, jehož úspěšnost byla 50%, víme “s jistotou”, že jsou závěry grafologa stejně tak možná pravdivé, jako zcela zavádějící. Kdo by tedy chtěl na takových výsledcích stavět?
Nejde o vědecký obor
Grafologie jako taková není vědeckým oborem, není totiž přesně změřitelná její validita, tedy jistá hodnověrnost, vypovídací schopnost nebo, chceme-li, jistota, zda se výsledky hodnocení člověka podle grafologického rozboru dají brát jako opravdu správné. Výsledky jednotlivých grafologů velmi kolísají, a to i v případě, že bylo provedeno několik na sobě nezávislých testů. Velkým kritikem této metody hodnocení člověka byl například doktor Jiří Heřt z Českého klubu skeptiků Sysifos, který o grafologii dokonce uvedl, že: „je disciplínou pseudovědeckou, subjektivistickou a její základní principy jsou mylné. Představa o vztahu mezi tvarem písmen a povahovými vlastnostmi patří do oblasti sympatetické magie. Grafologie také nemá racionální teorii, která by vycházela z prokázané vazby mezi psychickými vlastnostmi a rukopisem „Teorie“, že „rukopis je mozkopisem“, se neslučuje s neurofyziologickými poznatky o funkcích mozku. Vznik vazby mezi jednotlivými povahovými vlastnostmi a tvarem písma je v rozporu i s mechanismy evoluce.“
Grafologové se brání
Lidé, kteří se grafologií zabývají, ale samozřejmě oponují. Argumentují tím, že není možné takto posuzovat a odsuzovat celou grafologii, ale jen každého z grafologů samostatně. Tento názor zastává i Česká grafologická komora. Jenže jak potom poznáme, kterému grafologovi věřit, aniž bychom si udělali vlastní test. Podle výsledků studie, která byla provedena v Jeruzalémě na reprezentativním vzorku grafologů i laiků, se zdá, že nejblíže správnému výsledku se mohou grafologové dostat v případě, že mají k dispozici ručně psaný text posuzované osoby, v němž jsou její životopisné údaje. Nejlépe se také skutečné povahové rysy prý určí ze střední části psaného dokumentu, tedy z toho místa, kde již člověk nestylizuje svůj rukopis do co nejúhlednější podoby, ale ještě se nepřipravuje k efektnímu závěru a podpisu. Právě střední část takového textu je potom nejpřirozenější a pokud grafolog svoje řemeslo skutečně ovládá, má největší šanci na úspěch.
Od Konfucia do současnosti
Ostatně grafologie není žádný nový obor. V podstatě o ní hovořil již Konfucius na přelomu šestého a pátého století před naším letopočtem, který připomínal vztah tvarů písma a vlastností jeho pisatele. A to hovořil o čínských znacích… O odhalení vnitřní podoby člověka na základě jeho písma se snažil také přibližně o sto let později Aristoteles i mnozí další. Jaké ale byly jejich výsledky, to je dnes velmi těžké odhalit. Zakladatelem moderní grafologie se ale stal až v devatenáctém století Francouz Jean Hippolit Michon a další. Do Čech se grafologie dostala na konci devatenáctého století a také zde si našla svoje zastánce.
Co dodat grafologovi?
Pokud byste se i přes rozporuplné pohledy na grafologii chtěli o jejích možnostech a výsledcích přesvědčit na vlastní kůži, pak vězte, že budete muset grafologovi dodat dostatek podkladů - z několika řádek, navíc ještě možná psaných v určitém duševním rozpoložení, toho mnoho nevyčte ani odborník, jehož závěry jsou ve své pravdivosti vysoko nad průměrem. Mělo by se tedy jednat alespoň o popsanou stránku A4 s vlastnoručním podpisem. Velmi vhodné je doplnit tento vzorek písma dalšími, které nebyly psány za tímto účelem. Letmé poznámky nebo i kresby mohou rozbor zpřesnit.
Grafolog potom bude zkoumat základní rysy písma, jeho sklon, ostrost, vázání a další momenty. Podle velikosti písma je podle grafologů možné poznat inteligenci, respektive vzdělanost pisatele, kdy vzdělanější lidé často používají menší písmo. Neobvykle velké písmo pak může být znakem přeceňování sebe sama.
Jsou i spolehlivější metody
Chcete opravdu poznat člověka, který vás zajímá? Grafologie je sice možným pomocníkem, pokud vybereme skutečně zdatného odborníka, který má zkušenosti a dobré výsledky, ale jistě uděláme ještě lépe, když se jej pokusíme poznat osobně. Přece jen je to nejjistější metoda.
KAM DÁL: Muž, co se postavil zlu tajných služeb USA. Snowden má azyl v sídle nepřítele.
