Heparinový vrah zabíjel, protože se nudil. Záviděl lékařům jejich diplom
Zdravotní bratr Petr Zelenka roztočil na počátku nového milénia smrtící ruletu. Zabíjel staré pacienty, protože jej obtěžovali. Vlastně vraždil pro úspěch a pobavení. Pohrdal vysokoškolsky vzdělanými lékaři a hojil se tím, že si z pacientů dělal pokusné králíky. Dělalo mu to dobře.
Když vraždí sériový vrah, kriminalisté se vždy snaží přijít na kloub tomu, proč to udělal a zdali je duševně zdráv. Soudní znalci potvrdili, že Petr Zelenka netrpěl žádnou psychickou nemocí. Cílem jeho vražedného běsnění bylo zaplnit duševní prázdnotu a něco si dokázat.
Ti, co zemřeli
V roce 2006 v havlíčkobrodské nemocnici začali neúměrně umírat pacienti jako houby po dešti. Po prvních úmrtích se lékaři a zdravotníci nad tímto faktem příliš nepozastavovali, protože na nemocničním ARO je smrt běžným jevem. Když se pak úmrtí začala hromadit, primář Pavel Longin si zahrál na policejního vyšetřovatele. Přišel na spojitost Zelenky s podivnými konci bezmocných seniorů a dal mu výpověď. Když se ho primář zeptal, zdali s tím nemá něco společného, vrah se nepřiznal, ale ani svoji vinu nevyvrátil.
Běsnící zdravotník podával nemocným heparin, což je lék na ředění krve. Pokud se lék podá nesprávně, může dojít k vykrvácení. Zelenka píchal smrtící injekce před koncem směny, aby se účinky projevily později, až on bude mít alibi. „Nebral jsem to jako vraždu pacienta, ale vnímal jsem to prostě tak, že jsem ten lék podal. Měl jsem pocit, že to je správný. Měl jsem pocit, jako že mám navrch, že mám na víc než ti doktoři,“ vysvětluje Zelenka.
Zpočátku to jen zkoušel
První pokusy při aplikaci léku nevedly k záhadným úmrtím, ale pouze ke zdravotním komplikacím nemocných. Časem ale Zelenka přišel na to, který lék dovede pacienty do rakve. Byl to vlastně takový bačkora, který si chtěl dokázat, že je lepší než lékaři. V podstatě si z pacientů na ARO udělal pokusné králíky. Když se mu potom zadařila první vražda, úspěch jej motivoval v tom pokračovat.
Byl tehdy trochu rozčarovaný, protože měl krizi s milencem a práce v nemocnici jej přestala uspokojovat. Dá se říci, že vyhořel, a v osudném roce 2006 našel v heparinových injekcích zrádné uspokojení. Dokonce si doma schovával kopie chorobopisů svých obětí, což je nezvratný důkaz, že moc dobře věděl, co to s těmi lidmi udělá.
Ušil si z ostudy kabát
Možná vše mohlo dopadnout jinak, kdyby překonal životní krizi a uchýlil se k něčemu jinému než k vraždění. Ale nakonec dostal doživotí a k tomu si utržil ostudu. Ta ostuda dopadla nejen na něho, ale na celou jeho rodinu. Bude se muset do konce života smířit se šikanou spoluvězňů, o kterou si vlastně sám řekl. Pokud bude podmínečně propuštěn, vrátí se na svobodu až v roce 2038.
Při soudním líčení ukázal, jaký je strašpytel, a kromě toho neprojevil lítost. Často mlčel a měnil své výpovědi a alibi. Jeho lhostejnost a bezmocnost obětí naznačují, že se jedná o psychopata bez kousku citu. Snad se nad sebou ve vězení zamyslí a trochu se v něm hne svědomí.
Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (Policie ČR, J. Kačánová: Slavné české mordy)
KAM DÁL: Kevin Dahlgren vyvraždil celou rodinu a pak utekl do Spojených států. Ve vězení si sáhl na život.
