Jak se rozkládá tělo nebožtíka? Příroda má svoje jasná pravidla
Smrt je tím posledním okamžikem, kdy je člověk člověkem. Dál už není nic, jen tělo, k němuž se sice chováme s úctou, ale dobře víme, že jde jen o hmotu. Co se vlastně s tělem děje od chvíle, kdy člověk naposledy vydechne? Prakticky okamžitě, i když zpočátku nepozorovaně, se začne rozkládat. Co a jak rychle v těle probíhá?
Rozkladu se nevyhne žádné tělo a jediné, co může tento proces zpomalit, je skutečně kvalitní nabalzamování. To se ale, jak jsme si vyzkoušeli třeba na známém příkladu prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda, nemusí vždycky podařit.
I smrt má svůj čas
Proces rozkladu začíná už několik minut po smrti. Tělo začíná chladnout, nastupuje posmrtná ztuhlost, která podle teploty okolí přichází za jednu až šest hodin, v teple rychleji. V tomto stavu zůstává tělo přibližně dva dny, než se začne vracet k relativnímu normálu. To ale samozřejmě vůbec není přesné, protože v té době již probíhá nenávratný rozklad. Následující postup se logicky netýká těl, která jsou pohřbena jinak než dříve běžným způsobem, tedy do země. Těžko bychom o tomto tématu mohli hovořit například v případě kremace.
Do roka a do dne
Připusťme, že je tělo uloženo do rakve a takto pak do běžného hrobu. V takové chvíli se podle typu rakve začne rozpadat již před prvním výročím smrti nebožtíka a po deseti letech bychom v takovém hrobě při exhumaci neměli najít nic jiného než samotnou kostru. Pokud by ale, jak je to v některých kulturách běžné, bylo tělo pohřbeno bez rakve, bude mu stačit k úplnému rozkladu jen polovina této doby. Přírodní vlivy, hmyz a živočichové žijící v podzemí mají v takovém případě k tělu mnohem snazší cestu a mohou se na jeho rozkladu bez překážek podílet.
Každý den je to jinak
Proč a jakým procesem se ale lidské (a nejen to lidské, ale i zvířecí) tělo vlastně rozkládá? Jakmile přestanou být buňky v těle zásobovány kyslíkem, okamžitě odumírají. V tu chvíli se z nich začnou uvolňovat rozkladné chemické látky, enzymy, které rozkládají prakticky všechno kolem a je zahájen proces hnití, kdy mohou lékaři pozorovat zelené skvrny na částech těla. Zároveň se v trávicím traktu množí bakterie, proti nimž se již tělo nebrání, a produkují zapáchající plyny, které zvláště v teplém prostředí neúměrně zvětšují nebožtíkovo břicho. Stále se nacházíme v době před samotným pohřbem, který v našich krajích přichází většinou přibližně týden po skonu člověka. Aby nedocházelo k tak výrazným změnám, jsou těla zesnulých, jak víme, uchovávána v chladu.
Balzamování pomůže většinou jen na chvíli
V době, kdy je tělo ukládáno do rakve, bývá již opět v celkem původním stavu, alespoň vzhledem k jeho bývalým proporcím. Další kroky přírody může zpomalit balzamování, zvláště pak odsátí krve a její nahrazení speciálními tekutinami. Na takové práce byli, jak dobře víme, specialisti již staří Egypťané. Díky jejich excelentním balzamovacím výkonům máme dnes mnohem více dokladů o životě lidí v dávných dobách. To ale není v dnešní době rozhodně standard, a tak se po spuštění do hrobu tělo začne chovat tak, jak mu velí příroda.
Obézní versus štíhlá těla
Rychlost je přitom rozdílná mimo jiné podle hmotnosti nebožtíka. Pokud tělo obsahuje hodně tuku, trvá mu všechno déle, což má na svědomí mimo jiné i skutečnost, že brouci, kteří se na všem podílejí, mají mnohem raději svalovinu než tuk, a proto si – pokud mohou – vyberou raději štíhlejší tělo. Tlení zpomaluje také předchozí chemoterapie a podobné agresivní druhy léčby, které mimo (v těchto případech neúspěšného) boje se smrtelnou chorobou zlikvidují v těle také bakterie, jež se v běžných případech na rozkladu těla podílejí.
Zdroj: livescience, wikiskripta, thesun
KAM DÁL: Smrtelně nebezpečná štítná žláza: Jak poznat nenápadné příznaky problémů?
