Krále podsvětí Františka Mrázka dostala na výsluní Bělova slabost pro klobásy
Antonín Běla a František Mrázek. Dvě jména, která v devadesátých letech symbolizovala rozkvět organizovaného zločinu v Česku. Kromě společného „předmětu podnikání“ ale tahle dvě jména pojilo mnohem více. František Mrázek byl jakýmsi Bělovým zločineckým svěřencem, kterého romský boss vychoval v podstatě od puberťáka. Později se ale jejich cesty rozešly a říká se, že Mrázek možná stojí za Bělovou smrtí.
Antonín Běla byl jedním z prvních mafiánů, kteří po revoluci takříkajíc vystrčili růžky. Měl pro to nejlepší předpoklady. V polosvětě veksláků a zločinců se pohyboval už od sedmdesátých let, a jak režim padal, Běla byl připraven využít nastupující divoký kapitalismus naplno. A když Československo zasáhla sametová revoluce, byl po jeho boku připraven také jeden z jeho nejvěrnějších chábrů, jak Běla nazýval svoje gangstery. Jmenoval se František Mrázek. Jak se ale tihle dva potkali?
Schopný kluk v hospodě byl Mrázek
Běla si Mrázka doslova vyhlédl v hospodě. Ačkoliv byl bohatým člověkem, možná i díky svému romskému původu si mezi vybranými jídly potrpěl na klobásy. A právě ty prodával tehdy ještě náctiletý František Mrázek v hospodě, kde se Běla náhodou ocitnul. „Tonda byl jednou v hospodě a nějaký kluk tam prodával konzervy, Tonda měl strašně rád šikovný lidi. Kluk říkal, že konzervy jsou domácí, a prodal je všechny. Ten kluk byl Franta. On si ho oblíbil, vždycky ho dával svým synům za příklad. To je kluk, ten chce makat,“ cituje Bělovu manželku Marii novinář Jakub Kvasnička v podcastu Hlasy zločinu. Tuhle historku potvrzuje i ředitel policejního muzea Radek Galaš.
Mrázek nastoupil „do učení“
„Antonín Běla vyrostl v prostředí, kterému dnes říkáme kolotočáři, a částečně samozřejmě v romské komunitě. Protože byl světský, tak miloval klobásy, to vyplývá ze spisu. S mladým Mrázkem se seznámil v hospodě, kde nabízel zavařeniny a klobásy,“ potvrzuje tuto verzi Galaš v dokumentu Polosvět světských. A tak nastoupil Mrázek k Bělovi takříkajíc do učení. „Pan Mrázek byl žákem mého otce. Seznámili se přes nějaké konzervy a salámy, ale tím to nekončilo. Pak začaly hodinky, videa, až do roku 1989,“ říká ve stejném dokumentu Bělův syn Jaroslav.
Mrázek Bělu přerostl
Mrázek se od Běly velmi rychle učil. Antonín Běla byl už tehdy velký kápo, takže Mrázek tušil, že pokud s ním bude zadobře, může u něj hledat zastání a ochranu. „My jsme byli normální rodina, takže jsem přijela z dovolené a přivezla jsem mu klobouk, oni k nám normálně chodili,“ vypráví Bělová. „Jednou jsem přišel k Frantovi a on začal moralizovat, že už jsem měl mít dávno rodinu, dávno děti a dávno jsem měl mít srovnaný život, protože jsem měl problém s drogama. Tak jsem koukal na tu Moniku a říkám si, já ti sbalím dceru. Ale co čert nechtěl, já jsem tu holku začal mít rád, protože byla čistá,“ svěřuje se Jaroslav Běla.
S Mrázkovou dcerou pak Jaroslav Běla začal žít a František Mrázek to nemohl překousnout. „V té jeho VIP společnosti to pro něj byla ostuda, že mu dcera chodí s polocikánem Bělou z polosvěta,“ nebere si servítky Jaroslav Běla. Tam někde zřejmě začalo odcizení Antonína Běly a Františka Mrázka. Důvodem bylo také to, že sílící Mrázkův vliv se začal střetávat s tím Bělovým.
Konec přátelství
„V devadesátkách se to zvrtlo, že přišly velký prachy. Přišly neočekávané možnosti. Přišel rum, přišly úvěry, přišla banka Bohemia. Pamatuju si, když nám pan Mrázek nosil miliony svázané těmi páskami z banky,“ vypráví Jaroslav Běla. Jejich organizace fungovala jako každá jiná firma. Běla dělal špinavou práci pro Mrázkovy legální firmy. Došlo i na finanční podvody. Zmíněná banka Bohemia měla být kamenem úrazu toho, proč se Mrázkovy a Bělovy cesty navždy rozešly a bývalí parťáci se začali stavět proti sobě. O tom, jak Antonín Běla neslavně skončil a jakou roli hrál v jeho smrti syn Jaroslav, se dočtete v dalším pokračování našeho seriálu.
