Maďarská rocková Omega byla za socialismu jako zjevení. Laser show, stylizace a skvělá muzika
Kapela Omega byla opravdu výjimečná, za bolševika jiná tak „světová“ ve východním bloku nebyla. Její členové měli to štěstí, že se dostali do Spojených států. U nás je známá zejména melodie Gyöngyhajú lány, kterou nazpíval Aleš Brichta jako Dívku s perlami ve vlasech.
Jejich progresivní hudba zaznamenala největší slávu v 70. letech. Na své koncerty se vždy stylově oblékli a jako první používali dýmovnice, laserové show a vizuální efekty. Mimo jiné měli tu čest vystupovat s maďarským symfonickým orchestrem a zahráli si i na stadionu.
Dělali hudbu kvůli holkám
V 50. a 60. letech minulého století měl každý mladík, který dělal hudbu, zaručený úspěch u dívek. Přitom nezáleželo, zdali byl krasavec, či ne. To, že hrál na hudební nástroj nebo zpíval, bylo důležitější. Stejně tak ještě neproslavení členové Omegy balili holky na písničky. „Tehdy se konalo mnoho domácích večírků, téměř každý týden pod záštitou rokenrolu. A být hudebníkem bylo velkým hitem u opačného pohlaví,“ vzpomíná zakládající člen László Somorjai, jak se dočteme na passzio.hu.
Kromě toho, že hráli pro ženské publikum a přitom si hojně užívali jejich přízně, mívali kšefty v barech, klubech a na školních plesech. Skládali první písně a vydělali si muzikou nějaké peníze. Neměli tenkrát na rozdávání, protože ještě nebyli natolik slavní, aby se to projevilo na jejich peněženkách a bankovních účtech. „V dolní části západního nádraží byla místnost, kde jsme pravidelně hrávali o sobotách a nedělích. Pokud se dobře pamatuju, byl zde basák, který celou tuto záležitost osobně vyřizoval prostřednictvím svých konexí. Bylo to období skvělé atmosféry,“ vypráví Somorjai.
Co bylo před Omegou
Než se ustálilo pojmenování Omega, říkali si Prophet. Tento název se ale neujal. Uvažovali také o tom, že by vystupovali jako Tajfun, ale skupina s takovým jménem již existovala. Ve hře byl i Orkán. Jednou se kluci kvůli názvu dokonce ošklivě poškorpili a nakonec došlo na hlasování. „Proběhl brainstorming, ale nepamatuju si, že bychom došli k nějakému výsledku,“ tvrdí bývalý bubeník Zoltán Kiss, jak se dočteme na passzio.hu. Nakonec rozhodl školník, který sledoval jejich zkoušku na koncert a udělal jim reklamu, že na fasádě školy propagoval koncert hudebního tělesa Omega. A bylo rozhodnuto.
Odmítali hrát v kostele
Omega nikdy neprovozovala duchovní ani historickou hudbu. V dobách jejich největší slávy se jim naskytla příležitost hrát v kostele, což jim bylo proti srsti a styděli se za to vzít peníze. „Církev tu není od toho, aby bubeník tloukl do bubnu na místě oltáře jako zvěř. Lidé se tam chodí modlit, na křtiny a na pohřby. Omega to nepotřebovala, ani to nepotřebuje teď, ale teď už je pozdě,“ polemizuje kytarista György Molnár, jak se dočteme na hirado.hu.
Ačkoliv měli pěkně nastartovanou kariéru, aféra s kostelem jim dost pochroumala pověst. Oni ale nemohli za to, že byli rockeři a nechtěli pánbíčkařit. Vždyť byli tenkrát mladí a plní života a jejich osud byl předem jasný. Byl to život naplněný hudbou a jejich poslání bylo rozdávat radost a lásku.
Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (passzio.hu, hirado.hu)
KAM DÁL: Charismatický Dežo Ursiny. Měl hlas jako hrom a odmítal zpívat v mateřštině.
