Marná snaha: Rusové se snažili utajit likvidaci údajně nezničitelného systému S-400 ukrajinskými drony

Rusko si zakládá na svých systémech protivzdušné obrany, zejména S-400. Ty byly přemisťovány již před válkou na Ukrajině na poloostrov Krym, který anektovalo v roce 2014. V roce 2018 byla protivzdušná obrana Krymského poloostrova dále posílena v době vyhroceného napětí s Ukrajinou. Tehdejší předseda Národní bezpečnostní a obranné rady Ukrajiny Oleksandr Turčynov vyjádřil v roce 2018 vážné obavy a prohlásil, že ruský protivzdušný systém S-400 je schopen zasáhnout jakýkoliv vzdušný cíl v centrální Ukrajině.

Nezničitelný možná jen na papíře

Obránci před ruskou invazí si nicméně i tak připsali už v regulérní válce s Ruskem významný úspěch, když v září minulého roku za pomoci dronů a výkonných protilodních střel Neptun, které mohou být použity proti pozemním cílům, zlikvidovali nedaleko města Jevpatorija na Krymu systém S-400. Rusko se snažilo zničení svého nejmodernějšího protivzdušného systému propagandisticky zahladit, jak to v podobných situacích často dělá, a prohlásilo, že naopak sestřelilo několik ukrajinských dronů nad Krymem. Pro Rusko to byla nepochybně významná ztráta, protože cena S-400 se odhaduje asi na 1,2 miliardy dolarů. Nezničitelný tudíž není, jak jej vykresluje v propagandistickém duchu Rusko.

S-400 byl vyvíjen od devadesátých let společností Almaz Antěj jako vylepšení systému S-300. Ve výzbroji ruské armády zbraň figuruje od roku 2007. Je určena k likvidaci moderních i pokročilých prostředků vzdušného napadení, jako jsou taktické a strategické bombardéry, taktické balistické střely a balistické rakety středního dosahu, nadzvukové vzdušné cíle, ale i letadla včasné výstrahy.

Protivzdušný komplex je chválený zejména za to, že má schopnost zasáhnout určený cíl do vzdálenosti 400 km a ve výšce několika metrů až několika desítek kilometrů.

Americké sankce na svého spojence

O S-400 projevilo zájem několik zemí. Systémy dodává Rusko také Indii, která si je v roce 2016 objednala. Poměrně velký rozruch vyvolal nákup S-400 Tureckem. Zejména Washington před několika lety kritizoval Turecko za to, že si kupuje ruské zbraňové systémy, a jasně stanovil Ankaře ultimátum: Nekupujte systém, nebo budete vyřazeni z programu letounů F-35 a nedostanete již nasmlouvané stíhače.

Navíc tehdejší prezident USA Donald Trump nejprve pohrozil Ankaře sankcemi, které však ještě nebyly uplatněny, stalo se tak až v roce 2020. S Tureckem to ovšem nehnulo a komplety S-400 skutečně od Ruska nakoupilo k nelibosti americké administrativy. Za tento krok v programu letounů F-35, na němž aktivně participovalo, skončilo. Jedná se o skutečně pozoruhodný paradox, kdy členská země NATO uvalila sankce na svého spojence.

S-400 tvoří páteř ruských protivzdušných kapacit a systém je neustále zdokonalován. S-500 pak má představovat dosavadní ruský technologický vrchol. Systém je určen k účinné likvidaci mezikontinentálních balistických raket, hypersonických řízených střel, vojenských letadel a letounů včasné výstrahy.

Zdroj: Army Recognition, Defense News, BBC

KAM DÁL: Polská klepeta, která na Ukrajině drtí Rusy: Samohybná houfnice Krab.