Marná snaha: Rusové se snažili utajit likvidaci údajně nezničitelného systému S-400 ukrajinskými drony
Rusko má ve výzbroji vychvalovaný protivzdušný systém S-400 Triumf. Minimálně o jednu baterii však už Rusko přišlo na Ukrajině minulý rok, kdy se ji podařilo ukrajinským obráncům zlikvidovat nedaleko města Jevpatorija na anektovaném poloostrově Krym. Je to důkaz toho, že záškodnické operace se Ukrajině daří realizovat a systém S-400 není nezničitelným, jak tvrdí Rusové.
Rusko si zakládá na svých systémech protivzdušné obrany, zejména S-400. Ty byly přemisťovány již před válkou na Ukrajině na poloostrov Krym, který anektovalo v roce 2014. V roce 2018 byla protivzdušná obrana Krymského poloostrova dále posílena v době vyhroceného napětí s Ukrajinou. Tehdejší předseda Národní bezpečnostní a obranné rady Ukrajiny Oleksandr Turčynov vyjádřil v roce 2018 vážné obavy a prohlásil, že ruský protivzdušný systém S-400 je schopen zasáhnout jakýkoliv vzdušný cíl v centrální Ukrajině.
Nezničitelný možná jen na papíře
Obránci před ruskou invazí si nicméně i tak připsali už v regulérní válce s Ruskem významný úspěch, když v září minulého roku za pomoci dronů a výkonných protilodních střel Neptun, které mohou být použity proti pozemním cílům, zlikvidovali nedaleko města Jevpatorija na Krymu systém S-400. Rusko se snažilo zničení svého nejmodernějšího protivzdušného systému propagandisticky zahladit, jak to v podobných situacích často dělá, a prohlásilo, že naopak sestřelilo několik ukrajinských dronů nad Krymem. Pro Rusko to byla nepochybně významná ztráta, protože cena S-400 se odhaduje asi na 1,2 miliardy dolarů. Nezničitelný tudíž není, jak jej vykresluje v propagandistickém duchu Rusko.
S-400 byl vyvíjen od devadesátých let společností Almaz Antěj jako vylepšení systému S-300. Ve výzbroji ruské armády zbraň figuruje od roku 2007. Je určena k likvidaci moderních i pokročilých prostředků vzdušného napadení, jako jsou taktické a strategické bombardéry, taktické balistické střely a balistické rakety středního dosahu, nadzvukové vzdušné cíle, ale i letadla včasné výstrahy.
Protivzdušný komplex je chválený zejména za to, že má schopnost zasáhnout určený cíl do vzdálenosti 400 km a ve výšce několika metrů až několika desítek kilometrů.
Americké sankce na svého spojence
O S-400 projevilo zájem několik zemí. Systémy dodává Rusko také Indii, která si je v roce 2016 objednala. Poměrně velký rozruch vyvolal nákup S-400 Tureckem. Zejména Washington před několika lety kritizoval Turecko za to, že si kupuje ruské zbraňové systémy, a jasně stanovil Ankaře ultimátum: Nekupujte systém, nebo budete vyřazeni z programu letounů F-35 a nedostanete již nasmlouvané stíhače.
Navíc tehdejší prezident USA Donald Trump nejprve pohrozil Ankaře sankcemi, které však ještě nebyly uplatněny, stalo se tak až v roce 2020. S Tureckem to ovšem nehnulo a komplety S-400 skutečně od Ruska nakoupilo k nelibosti americké administrativy. Za tento krok v programu letounů F-35, na němž aktivně participovalo, skončilo. Jedná se o skutečně pozoruhodný paradox, kdy členská země NATO uvalila sankce na svého spojence.
S-400 tvoří páteř ruských protivzdušných kapacit a systém je neustále zdokonalován. S-500 pak má představovat dosavadní ruský technologický vrchol. Systém je určen k účinné likvidaci mezikontinentálních balistických raket, hypersonických řízených střel, vojenských letadel a letounů včasné výstrahy.
Zdroj: Army Recognition, Defense News, BBC
KAM DÁL: Polská klepeta, která na Ukrajině drtí Rusy: Samohybná houfnice Krab.
