Může ještě lidstvo ohrozit mor? Na Madagaskaru řádila forma této epidemie ve velkém
Nemalujme čerta na zeť. Takové morové rány jako ve středověku jistě nezažijeme, ale odborníci i tak přiznávají, že dnešní globalizovaný svět může přinést lidstvu smrtelné epidemie takřka kdykoli. Jak se vlastně mor dostal do Evropy a co se nedávno odehrálo na Madagaskaru?
Jsou to necelá dva roky, co se médiích rozšířila poněkud děsivá zpráva, že se na Madagaskaru objevila epidemie moru. Počet nakažených se vyšplhal k 1 200 lidí a z toho 102 lidí zemřelo. Přestože se mor v různých podobách objevuje po celém světě, tak případ z Madagaskaru dokazuje, že tragická nákaza “černou smrtí", jak se moru přezdívá, budí strach dodnes.
Na první pohled šokující zpráva však nemusí lidem nahánět tolik hrůzy. Stačí mít dostatečně silná antibiotika. Léky moderní medicíny však doslova chyběly v dobách minulých, a tak je zcela pochopitelné, že epidemie moru kvůli obětem v milionovém počtu budí rozpaky.
Úplně první případ moru se objevil ve střední Asii. Dnešní Čína tehdy obléhána Mongoly byla první civilizací, která se musela vypořádat s epidemií známou jako černá smrt. Jak se však z Mongolska dostala do vzdálené Evropy?
Hloupá hádka
Když janovský obchodník při hádce na Krymu zabil místního Tatara, vypukl boj, který přišla zvrátit mongolská armáda. Přinesla s sebou nejenom hordu válečníků, kteří se pustili do obléhání janovského přístavu, ale také mor.
Když postupně umírali vojáci a místní obyvatelé v důsledku černé smrti, rozhodl se vůdce Mongolů pro netradiční způsob boje. Morem zasažená mrtvá těla katapultoval za hradby. Když se janovská flotila rozhodla prchnout zpět do Itálie, vzala s sebou i hrozivou epidemii moru.
Konkrétně šlo o přístav Messina v Sicílii. Postupně morové rány zabíjely také v Janově a Benátkách, aby se odtud na několik století rozšířily po celé Evropě, kde s železnou pravidelností likvidovaly tisíce a tisíce lidí.
Středověk plný moru
Když se v polovině 14. století naplno rozvinula epidemie také v jižní Francii, nebylo už většině Evropy pomoci. Postupně se nákaza šířila na Pyrenejský poloostrov, na britské ostrovy a sever Francie. Těmto smrtelným vlnám neuniklo ani Německo, Řecko, ale také Skandinávie a východní Evropa. Štěstí měly jen malé regiony, které se nepohybovaly v blízkosti obchodních cest.
Druhá vlna ve velkém propukla i v Čechách a v podstatě ve všech koutech do té doby známého světa a nejednalo se o vlnu poslední. Už se však její ničivost prosazovala mnohem pomaleji.
Sečteno podtrženo
První opravdu rozsáhlá evropská epidemie moru stála život 25 milionů osob, což znamenalo 1/3 obyvatel starého kontinentu. Největší výskyt se objevoval ve městech, takže vzdálenější vesnice byly mnohdy se štěstím této tragédie ušetřeny.
Jedním ze zásadních důvodů, proč se nemoc šířila, byla neschopnost vymyslet preventivní opatření. Nikdo netušil, co mor způsobuje a jak ho léčit. Existovaly dokonce teorie, které pracovaly s tím, že se jedná o příchod apokalypsy.
Smrt přítomná na každém rohu způsobila civilizaci mnoho nepříjemných problémů. Ubylo pracovní síly, lékaři nevzbuzovali důvěru a církev, která nebyla schopna vysvětlit příchod tak rozsáhlé tragédie, přišla o mnoho věřících.
Hněv lidu se fanaticky obrátil proti Židům, které pokládali za strůjce morového neštěstí. Ti se díky dobrým hygienickým návykům a separací v ghettu nákaze ve velké míře vyhnuli.
S malomocnými se tak Židé stali největšími obětními beránky této tragické epidemie. Díky obrovské agresi také postupně velké množství Židů přesídlilo na východ Evropy, kde do 20. století vytvořili největší židovské osídlení v Evropě.
