Nadějná herečka v Los Angeles rozřezaná napůl: Podezření padlo na oscarového režiséra Orsona Wellese
V Los Angeles byla zavražděna Elizabeth Short, mladá krásná dívka, o které se dokonce tvrdilo, že měla mít lesbický poměr s Marilyn Monroe. To byla jen jedna z absurdních teorií, která se pojila s případem, který vzal tisk do svých rukou. Její případ se do médií dostal jako případ Černé Dahlie a byl dlouho srovnáván s prvorepublikovým případem Otýlie Vranské. Bulvární tisk tehdy tak zafungoval, že se jako možní pachatelé přihlásili i ti, kteří s případem neměli vůbec nic společného. Otázkou je, zda právě to nakonec nebylo důvodem, proč to dopadlo fatálně.
Ačkoliv si tehdy mohla losangeleská policie z potenciálních vrahů doslova vybírat, nikdy ho nedopadla. Zhruba 50 různých mužů přitom tehdy prohlašovalo, že vyšetřovatelé hledají právě je. Zásluhou tisku dokonce padlo podezření na oscarového režiséra Orsona Wellese a také folkového zpěváka Woodyho Guthrie. I za přezdívkou Černá Dahlie stála média. Důvodem bylo, že v té době byl v kině populární film Modrá Dahlie s Veronicou Lake v hlavní roli. Zavražděná Elizabeth byla Veronice podobná a ráda prý nosila černou – a přezdívka byla na světě. Případ byl také srovnáván se sériovým vrahem Jackem Rozparovačem z Londýna.
Sňatek s majorem letectva nestihla
Půvabná a ambiciózní Elizabeth Short se narodila v Bostonu v lednu 1947, vyrůstala poté v Medfordu v Massachusetts. Její otec vlastnil malé golfové hřiště, poměrně slušně vydělával. Hřiště vybudoval v roce 1929, v době předcházející krachu akciového trhu, Cleo Short pak náhle přišel o většinu svých peněz. V roce 1930 zaparkoval své auto na mostě a od té doby ho už nikdo neviděl. Předpokládalo se, že spáchal sebevraždu skokem do řeky.
Elizabethina matka se tehdy přestěhovala do malého bytu, prodávala knihy, aby své tři děti uživila. Až po letech se zjistilo, že je Cleo stále naživu a žije si v Kalifornii. Elizabeth trpěla astmatem a bronchitidou, a proto ji matka na zimu posílala na ozdravné pobyty do Miami. Zde se v prosinci 1944 seznámila s mladým majorem letectva Matthewem Michaelem Gordonem. Jeho letadlo bylo sestřeleno, on ale z nemocnice napsal dopis, ve kterém nabízel Elizabeth sňatek. Ta nadšeně souhlasila, než se ale svatba stihla uskutečnit, byl zabit v letecké bitvě. Od té chvíle nosila Elizabeth jeho dopis stále u sebe.
Zásadní hádka s otcem
Bylo jí 18 let, když se dozvěděla, že její otec stále žije. Přestěhovala se za ním a žila s ním. V roce 1943 se oba přestěhovali do Los Angeles. Měli se však pohádat a už se nikdy nesmířili. Šlo prý o to, že otec z ní chtěl mít spořádanou hospodyňku, ona však snila o filmové kariéře. Po hádce se měl otec odstěhovat do Camp Cooke v Kalifornii a ona do Santa Barbary. Tam byla ale zatčena za popíjení alkoholu v mladistvém věku. Poté byla poslána zpátky k matce a měla si přivydělávat jako servírka.
Prý se tehdy přepychově oblékala a odivu mužů si užívala plnými doušky. V roce 1946 se znovu rozjela do Los Angeles, chtěla nastartovat svoji filmovou kariéru. Tou dobou však takových holek byla spousta. Tehdy se její život musel výrazně změnit – najednou přespávala po laciných ubytovnách, kde bylo místo na patrové posteli za dolar. Později bydlela v bytě s osmi dalšími děvčaty, která měla společný cíl – uspět u filmu. Elizabeth se údajně nebránila krátkodobým známostem, pokud předpokládala, že právě tímto způsobem nějakou tu roli získá. Tělesnými proporcemi připomínala Marylin Monroe, která se proslavila v roce 1950.
Novináři zahájili hon
V lednu 1947 našla obyvatelka losangeleské čtvrti Leimer Park rozřezanou krejčovskou figurínu. Až po bližším ohledání si všimla, že půjde o ženské tělo, zcela nahé, rozpůlené v pase. Když se případu ujali dva místní vyšetřovatelé, novináři byli už dávno na místě a ve snaze získat exkluzivní obsah zničili veškeré možné stopy, které by policii možná bývaly dovedly k vrahovi.
Podařilo se pouze určit, že oběť byla na místo dovezena už mrtvá. Jediný svědek vypověděl, že viděl nad ránem v okolí černou limuzínu, která místem nalezení mrtvoly projela, ale nezastavila. Neznal však ani poznávací značku, ani typ vozidla. Vyšetřovatelé už tehdy požádali média o pomoc při hledání svědků. Jenže téměř všechny losangeleské deníky vzaly případ do svých rukou a začaly tehdy pátrat na vlastní pěst. Podle fotografie a otisků prstů se určilo, že se jedná o Elizabeth Short. Novináři vycítili tučné sousto a neštítili se ničeho. Jeden dokonce telefonoval její matce a oznámil jí, že vyhrála titul královny krásy. Chtěl získat nějaké pikantnosti z jejího života. Krátce na to u ní zaklepal důstojník a oznámil jí, že její dcera je mrtvá.
Marné pátrání po vrahovi
Vyšetřováním se zjistilo, že byla spoutána, pravděpodobně mučena. Měla velmi špatný stav chrupu, zřejmě si ho spravovala sama voskem. Měla uříznutou pravou bradavku, další řezné rány měla na hrudi a v podbřišku. Bezprostřední příčinou smrti bylo vykrvácení a otřes mozku. Později se u čerpací stanice našla v popelnici její kabelka, ani to však nepřispělo k dopadení vraha.
Vyšetřování provázela obrovská hysterie, tisk neustále psal, že vrah stále chodí mezi lidmi. Policie tak přijímala stovky telefonátů, kdy volající viděli vraha v komkoliv. Dokonce do novin přišla zásilka, která obsahovala spoustu jejích věcí, rodný list, milostný dopis od Gordona apod. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že někdo z novinářů vypátral jako první její byt a věci odnesl. Už tehdy se vědělo, že pokud nebude vrah dopaden, zásadní podíl na tom bude mít tisk. Postupem času se z příběhu stal mýtus, který na sebe nabaloval další a další absurdní teorie. Jedna z nich dokonce souvisela s Monroe. Prý spolu měly ženy udržovat lesbický poměr.
Přirovnání k Otýlii Vranské
U Elizabeth došlo ke extrémní bulvarizaci případu, obviňován byl dokonce oscarový režisér Orson Welles i folkový zpěvák. Desítky lidí o sobě prohlašovaly, že jsou to oni, kdo vraždil. Nikdy se však nepřišlo na to, kdo otřesný čin spáchal.
Případ byl také u nás srovnáván s vraždou Otýlie Vranské, která byla rozřezána. Ani její vrah nebyl nikdy dopaden.
Zdroj: kriminalistika.eu, wikipedia.org, denik.cz
KAM DÁL: Regina Rázlová ze Zlaté labuti zažila vězení i nemoc. Po revoluci místo hraní prodávala chlebíčky a vykládala karty.
