Některé z největších světových pokladů se mohou skrývat v Česku. Stačí jen správně hledat
Dávno ztracené poklady nejsou jen věcí románů a filmů. Mnozí věří, že „tam venku“ je nesmírné bohatství, které jen čeká, až ho najdou ti správní neohrožení dobrodruzi. Představujeme si, že někde na dně moře leží zlato, v horách jsou diamanty apod. „Ale neuvědomujeme si, že řada pokladů může být i u nás. Kam se vozilo aztécké zlato? Do Evropy. A spousta dalších věcí končila na dvorech evropských vládců,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz amatérský hledač pokladů David Kohoutek.
Je snadné šmahem odsoudit všechny teorie, že by se i největší světové poklady mohly nějak dostat do dnešní České republiky. „Je třeba si uvědomit, že v minulosti jsme leželi na zásadních obchodních trasách. Navíc nikde není psáno, že vše muselo být převáženo na lodích. Existuje řada důkazů, že například z Ruska se cestovalo i po souši,“ uvedl pro Čtidoma.cz David Kohoutek. Jaké poklady bychom tedy při troše představivosti měli hledat u nás? A jaké indicie by tomu mohly napovídat?
Černovousův poklad
Když byl „Blackbeard“ zabit v bitvě v roce 1718, kariéra nejznámějšího piráta historie skončila. Jeho legenda však dále rostla a generace hledačů pokladů přemýšlely, kde shromáždil kořist. Spekulovalo se, že Černovousův poklad je někde v Severní Karolíně – možná na jeho starém oblíbeném ostrově Ocracoke nebo na místě vraku jeho legendární lodi Queen Anne’s Revenge. Ovšem jde jen o nepotvrzené teorie.
„Tradovala se historka, že minimálně část pokladu našli Španělé a měli ho dopravit do Madridu. Měl být použit také jako žold v bitvách tzv. války velké čtveřice a dostat se až na území Habsburské monarchie jako součást lupu. Některé fragmenty pokladu mají být dodnes poschovávány prakticky po celé Evropě. Takže hledat podél tehdejších obchodních cest by dávalo smysl,“ řekl Kohoutek.
Merchant Royal
Anglická obchodní loď se v září 1641 dostala do potíží a potopila se u pobřeží Cornwallu. Vzala s sebou obrovský poklad skládající se ze zlata, stříbra, mincí a drahokamů. Spekulovalo se, že dlouho ztracený náklad by mohl mít hodnotu alespoň 1 miliardy liber v dnešních penězích. Jenže loď se dodnes nenašla.
Podle mnoha odborníků by mohlo jít o nejcennější vrak všech dob. „Opravdu se potopila? Tak proč ji nikdo nenašel, když jsou poměrně přesné údaje, kde měla skončit? Možné je, že vůbec nešla ke dnu, ale bezpečně zakotvila v některém z tajných přístavů. Povídá se, že poklad byl rozdělen mezi mocnosti bojující v třicetileté válce. Jenže část zlata byla ukradena a ukryta. Některé stopy ukazovaly na řadu úkrytů, mimo jiné i do českých zemí. I proto, že v roce 1942 v Anglii vypukla občanská válka.“
Montezumův aztécký poklad
Montezuma II. byl posledním velkým císařem aztécké říše. Španělé dobyli území dnešního Mexika. Jeho dramatický pád přišel po příchodu španělského conquistadora Hernána Cortése, a přestože přesné detaily se ztratily v oparu dějin, víme, že Montezuma zemřel ve svém paláci v Tenochtitlánu. Cortés a jeho muži byli nuceni uprchnout a právě během tohoto zběsilého útěku prý vysypali hromadu pokladů, které uloupili.
Otázkou je, co se stalo s aztéckou kořistí. Je na dně jezera Texcoco v Mexiku, nebo byla odvezena na sever do současných Spojených států? „Nebo neplatí ani jedna tato verze. Zlato nebo jeho část mohlo být některými vojáky dopraveno až k pobřeží. Následně naloženo na lodě a odvezeno do Evropy. Vytruboval by to někdo do světa? Těžko. Osud pokladu pak mohl být stejný jako mnoha jiných. Jeho části jsou po celé Evropě. Někteří lidé se domnívají, že několik artefaktů se objevilo i na území dnešní Moravy. Kde jsou dnes? Nikdo neví.“
Jantarová komnata
Může být celý pokoj ztraceným pokladem? Může, pokud je náhodou vyroben z jantaru, zlata a drahých kamenů a pokud je rozebrán a odvezen tam, kde ho nikdo nikdy nenajde. To byl osud Jantarové komnaty, okázalého „hnízdečka“, které bylo vytvořeno pro pruského Fridricha I. na počátku 18. století. Poté byl skvost darován ruskému Petru Velikému, což znamenalo, že musel být rozebrán a pečlivě zrekonstruován v Kateřinském paláci nedaleko Petrohradu.
V roce 1941 byla místnost znovu rozebrána – tentokrát Hitlerovými lotry, kteří ji odvezli zpět do Německa, kde byla vystavena na zámku Königsberg. Její osud od té doby zůstává záhadou. „Mluví se o zničení spojeneckými nálety. Pravda, nebo kamufláž? Některé prameny uváděly, že se Jantarová komnata objevila i v Praze. A dál? Těžko říct. Kdo nehledá, nenajde, to je jediná jistota,“ dodal pro Čtidoma.cz David Kohoutek.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Z vředů na kůži člověka vylétne nakrmený hmyz. Záhadná starověká nemoc ftiriáza.
