Neviditelné kouzlo Prahy. Městské dvorky se pomalu mění ze smetiště v krásná zákoutí
Praha se pomalu probouzí z koronavirové kocoviny a hlavní turistické atrakce se probouzejí k životu. Tisíce návštěvníků z České republiky a z Evropy objevují centrum města a fotografují si historické památky. Ve stínu sv. Víta a Karlova mostu se však zkrášlují také pro běžné oko neviditelné pražské dvorky. O čem je řeč?
Ten, kdo se někdy toulal Prahou, je jistě zná. Ta nejkouzelnější místa města jsou často oku běžného pozorovatele schovaná a někdy nepřístupná. Když si však během procházky dodáte trochu odvahy a z "populárních" ulic na moment uhnete do neznáma, často můžete být příjemně překvapeni a hlavně okouzleni.
Úplné centrum, které postupně přestává patřit místním obyvatelům, tak nabízí zajímavý únik z turistické reality. Nádherné pražské dvorky s pavlačemi, zelení a božským klidem najdete i v jiných čtvrtích než jenom na Malé Straně či Starém Městě. Zde jsou totiž stále pod nánosem času a doplácí na fakt, že zde ubývá původních obyvatel.
Vnitrobloky a dvorky však už pomalu, ale jistě přestávají být místem pro odpadky, které spíše než radost přinášejí smutek z toho, jak je možné tak krásné místo nechat zapomenuté a zanedbané. Stačí být aktivní a zapojit rozum a trošku té občanské angažovanosti.
Město plné zeleně
Praha svou nabídkou parků, sadů a dostupných lesů patří mezi ta vůbec nejzelenější města v Evropě. Tam, kde parky nestačí, přichází na řadu vnitrobloky. Už několik let je tato část městského celku cílem lidí, kteří chtějí zlepšovat svoji životní úroveň. Mezi Pražany se tak stále více rozvíjí touha zkrášlovat místo, kde bydlí, a vnitroblok je pro tento účel obrovskou příležitostí.
Těch negativních příkladů je však stále několik. Lidé si bez ohledu a bez odvahy cení vnitřního pozemku se stromy pouze v kontextu prostoru, kam chodí s odpadky do popelnice. Zarostlé a neupravené keře, umírající stromy a nepříjemná vůně odpadků dělá radost maximálně kočkám, které si sem zvykly chodit pro potravu.
Většina pražských činžovních domů tak stále schovává poklad, který je úžasnou příležitostí vytvořit prostor, kde se lze v ruchu města zhluboka nadechnout a třeba naleznout možnost pro setkávání.
Těchto příkladů přibývá a je to dobře. Jsou totiž inspirací a ukázkou toho, že to jde. Chce to jen v hektickém čase povinností najít chvilku času a prodat myšlenku i mezi ostatní majitele bytů, kterých se konkrétní dvorek dotýká. O jakých místech je řeč?
Ve vlastním parku
Pohled na Prahu z Google Maps odhalí neuvěřitelný počet vnitrobloků, které čekají na svoji renesanci. Dříve se o podobné prostory staral domovník, ale dnes leží zodpovědnost na majiteli domu či společenství vlastníků. Lidé žijící ve čtvrtích, které už úplně nezasahují do centra města, tuto potřebu postupně pochopili.
Pohled z oken do vinohradských, žižkovských, nuselských, holešovických, vršovických bytů totiž čím dál častěji ukazuje přírodní oázu, kde je patrná ruka poctivého hospodáře. Lidé, kteří v často nákladné proměně společných prostorů byli skeptičtí, tak jen uznale přikyvují, jak osvěžující to byl nápad.
Vnitroblok se tak stává prostorem pro volný čas, setkávání, ale také dětská hřiště či útulné kavárny. Něco, co sloužilo pouze jako smetiště, teď žije užitkem. Skrytý prvek města tak může být jedním z těch vůbec nejzajímavějších a existují organizace, které vám s tím mohou třeba i pomoci.
Oživujeme
Když se podíváme na proměnu několika pražských dvorků zblízka, narazíme na Spolek Bieno, který se této činnosti věnuje už od roku 2015. Nezisková organizace dbá na osvětu, soustředí se na oživení zelených dvorů, vnitrobloků, ale také na městské veřejné prostranství.
Dle jejich průzkumu existuje ve městě až 80 % dvorů a dvorků, které jsou zanedbané, a tím se stávají nevyužitou příležitostí k ozdravné proměně. Hlavní příčinou je údajně majetková roztříštěnost a složitá domluva. Spolek Bieno funguje jako moderátor a zároveň realizátor těchto proměn.
I kdyby jejich činnost měla fungovat pouze na úrovni inspirace, člověk by měl alespoň nahlédnout do portfolia jejich realizací, aby pochopil, jak málo stačí k úžasné proměně společného prostoru.
Když se vrátíme do historického centra Prahy, zjistíme, že i zde je potenciál provzdušnit davem turistů ušlapané ulice. Vždyť i z doby minulé existují úžasné příklady toho, jak podobně schované zelené městské prvky osvěží hektický kolotoč velkoměsta. Stačí si zajít sednout na lavičku do Františkánské zahrady či se nechat vtáhnout do Vojanových sadů na Malé Straně.
Oživení zanedbaných míst města, které se tak mění k užitku, vytvářejí ve městě vlídnější prostor k životu. Fungující příklady nechť jsou inspirací pro majitele domů, ale také pro městské části a jejich majetek.
Zdroj: Spolek Bieno
KAM DÁL: Výbuchy sopek, které ničily civilazace. Unikátní Pompeje a ostrov mrtvých
