Novorozenou holčičku unesli z nemocnice: Šťastné shledání zničily problémy, které by nikdo nečekal
Statistiky, hovořící o unesených dětech, jsou neúprosně kruté. V kolonce, vyhrazené pro vyřešení případu, se až příliš často objevuje slovo “zavražděn”. Případ dívenky, kterou cizí žena unesla v jejích pouhých 19 dnech, naštěstí tuto statistiku bourá. Odloučení od rodičů bylo přesto příliš dlouhé, než aby se vše mohlo vrátit do běžných rodinných kolejí…
15. červenec roku 1987 byl asi tím nejšťastnějším dnem pro Joe White a Carla Tysona, rodiče maličké Carliny, která se právě toho dne narodila v jedné z newyorských porodnic. Hned na začátku života měla ale trochu smůlu, spolkla doušek plodové vody a to zanedlouho způsobilo v těle novorozeného děvčátka infekci.
Netušili, že své dítě vidí naposledy
I když si mohli rodiče odvézt svoje dítě domů, později, po 19 dnech, se svojí malou dcerou, která se zmítala ve vysokých horečkách, přispěchali do nemocnice v Harlemu. Když si z rukou matky dítě brala do péče starostlivá a empatická zdravotní sestra, jen těžko by mohlo někoho napadnout, jak dlouho to bude trvat, než se znovu shledají. Carlina pobyla několik hodin v nemocnici, kde dostala tolik potřebná antibiotika. Pak ale přišlo noční střídání služby na oddělení a brzy nato bylo zjištěno, že postýlka, ve které měla holčička ležet, je prázdná.
Později si personál vzpomněl, že již několikrát viděli v nemocnici silnou ženu v uniformě zdravotní sestry, kterou ale neznali. Byla to Ann Pettway, únoskyně, která jen čekala na svoji velkou příležitost. A v noci ze 4. na 5. srpna se jí také dočkala.
Rodiče netušili, kde vyrůstá jejich dcera
Co museli prožít čerství rodiče, kteří byli už tak dost vyděšeni obavou o zdraví své novorozené dcery, když se dozvěděli, že se jejich dítě ztratilo, si neumíme představit. Navíc pátrání, ať bylo jakkoliv intenzivní, se stále míjelo jakýmikoliv výsledky, které by jim přinesly naději na nové shledání. A to i přesto, že byla Carlina svojí únoskyní odvezena na americké poměry jen “kousek” od rodičů, do Bridgeportu, kde ji začala vychovávat jako vlastní dceru. Z Carliny White byla teď Nejdra Annugett, kde vyrostla a vychodila základní i střední školu. I když se o ni Ann vlastně starala dobře, její praví rodiče neměli ani tušení, co se s jejich dcerou stalo, zda stále žije, nebo ji potkal stejný osud jako mnoho jiných unesených dětí. Takové vypětí jejich vztah nevydržel a rok po únosu se rozešli.
Falešný rodný list a další lež únoskyně
Když bylo Carlině, tedy v té době už dávno vlastně Nejdře, osmnáct let, otěhotněla a aby si mohla zařídit vše potřebné, potřebovala svůj rodný list. K jejímu překvapení ale zjistila, že jde o padělek. Udeřila tedy na svoji domnělou matku a ta jí vyprávěla srdceryvný příběh, jak ji vlastní drogově závislí rodiče opustili a Ann se jí tedy ujala a pečovala o ni jako o vlastní. To jen potvrdilo již dřívější Carlinino podezření, že do rodiny, do které patřil ještě její mladší bratr (skutečný syn Ann Pettway), vlastně nezapadá. V tu chvíli takové vysvětlení těhotné Carlině stačilo, ale v hlavě se jí usadila touha své biologické rodiče přece jen najít, které se už nevzdala.
Sama vyřešila případ vlastního únosu
O několik let později, když znovu procházela stránky Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti, ji upoutala fotografie uneseného novorozence, nápadně podobného její vlastní dceři. V tu chvíli ji napadlo, že taková podobnost nebude jen hříčkou náhody. Obrátila se na úřady a ty díky testům DNA zjistili, že její podezření bylo oprávněné a správné. Carlina se tak mohla po dlouhých třiadvaceti letech setkat se svými biologickými rodiči. Jenomže po tolika letech není snadné a snad ani možné navázat na vztah, který se kdysi dávno začal teprve budovat. Navíc vznikly spory, které by v takové chvíli předpokládal asi jen málokdo.
Znovu nalezenou rodinu rozkmotřily peníze
Carlina se po prvotní radosti ze shledání s rodiči začala zajímat i o praktičtější stránku věci - stát jim totiž vyplatil odškodnění za ztrátu dítěte v nemocnici a jejich znovunalezená dcera by ráda získala alespoň podíl z vyplacené částky. Jenomže peníze už byly dávno utracené. Do obnovené rodiny to vneslo na nějaký čas velké neshody. Ty sice naštěstí později všichni překonali, ale vztahy už nejsou takové, jaké by mohly být.
Deset let vězení vztah s "dcerou" nepřetrhlo
Únoskyně, kterou Carlina považovala za svoji matku, putovala na více než deset let za mříže. Trest mohl být i o mnoho vyšší, ale jako polehčující okolnost obhájce i sama Ann uváděli její špatný psychický stav v době únosu, kdy se potýkala s problémy po několika potratech a její mateřský pud byl silnější než jakékoliv morální zábrany nebo snad zákony. Se svojí “dcerou” zůstala v kontaktu až do svého propuštění v roce 2021 a i nyní se Carlina stýká s oběma svými rodinami, i když jen omezeně. Z veřejného prostoru a hlavně pozornosti médií se raději stáhla do ústraní a žije klidným životem se svojí dcerou, která ji nevědomě přivedla na stopu vlastní identity, pod oficiálním jménem Carlina White. Sama si ale říká přezdívkou Netty, kterou přijala už dávno před odhalením svého skutečného původu.
Případ Carliny White se v době jeho vyřešení stal velkou nadějí pro všechny další rodiče, kteří mnoho let postrádají svoje děti a stále doufají ve šťastný konec šílené noční můry.
Zdroj: en.wikipedia, BBC News, NYTimes
KAM DÁL: Smutný život Stalinovy dcery: Lásku jí zakazoval krutý otec i strana, svatby střídaly rozvody a bohatství zase bída
