Pražská záchytka okouzlila svět. Doktor Skála změnil přístup k alkoholikům, první zde střízlivěl Rus

Bohužel i dnes jsou záchytné stanice potřeba, možná více než v minulosti
zajímavost

Protialkoholická záchytka je český vynález. Unikátní metoda přístupu k opilcům se velmi rychle rozšířila do světa. V čem byla tak výjimečná? Vedoucí lékař oddělení Jaroslav Skála před 72 lety vedle pražského kostela svatého Apolináře přivítal možná nečekaného prvního pacienta - ruského námořníka.

reklama

Češi a Slováci měli vždy blízko k alkoholu. Není zřejmě náhoda, že v padesátých letech právě v Československu vznikl dosud téměř neznámý koncept, jak s alkoholismem bojovat. Záchytky jako takové byly po celém světě ještě před vznikem oddělení u Apolináře spíše represivní. 

To změnil lékař Jaroslav Skála. Nechal lidi na oddělení vystřízlivět a následně jim doporučil léčbu. Preventivní protialkoholická záchytka byla na světě s datem vzniku 15. května 1951. Kdo byl prvním pacientem? 

Dnes už záchytka u Apolináře není. Přestěhovala se do areálu nemocnice Na Bulovce, tam je od roku 2013. Místo původní záchytné stanice zaujala Klinika adiktologie, kde se léčí klienti s nejrůznějšími závislostmi. Je zde ambulance a lůžková oddělení pro muže i ženy.

Ochranná stanice? 

„Jaroslav Skála to nejdříve nazval ochranná, potom záchytná stanice, která by nabízela pomoc lidem, kteří mají závažné problémy s alkoholem. Cílem bylo pomoci jim v tom akutním stavu a následně jim nabídnout další pomoc. Byla to pomoc lidem, kteří měli problémy s alkoholem dlouhodobě,“ vysvětloval v minulosti pro Český rozhlas Petr Popov, primář dnešní Kliniky adiktologie.

Podle vzpomínek zakladatele tohoto revolučního střediska byl prvním pacientem apolinářské záchytky ruský námořník. V Rusku také mimochodem vznikla úplně první záchytná stanice pro alkoholiky na světě, a to už v roce 1902 ve městě Tula. Jaroslav Skála však přišel s poněkud humánnějším přístupem, který měl řešit příčinu, nikoliv jenom represivně důsledek. 

Princip byl převratný

Princip záchytného zařízení pro nedobrovolný pobyt opilých lidí, kteří jsou nebezpeční vůči sobě a svému okolí, veřejnému či cizímu majetku a třeba se na veřejnosti obnažují, měl v Praze velký úspěch. Netrvalo dlouho a podobný princip a systém se rozšířil i do dalších měst v Československu.

Skála také jako první začal v roce 1950 používat Antabus. To je lék, který zvyšuje citlivost organismu na alkohol. Významně tak přispívá k tomu, že se člověku po požití alkoholu udělá špatně. 

Podobné pobočky vznikaly také v zahraničí a koncept vytvořený Jaroslavem Skálou následovali například v americkém St. Louis, kde je v zakládací listině zmínka právě o pražském záchytném zařízení. 

Láskyplný vztah k alkoholu

Za prvních třicet let bylo v záchytné stanici ošetřeno až 180 tisíc nedobrovolných pacientů, v celém Československu jich bylo více než jeden milion. Existence zařízení, jako je záchytná stanice pro opilce, tak jen podtrhává až přehnaně dobrý vztah k alkoholu, který Češi již tradičně a dlouhodobě pěstují po celé zemi. 

Byť Rusové drží primát, a to nejen v pití alkoholu, můžeme s hrdostí říct, že moderní a profesionální záchytné protialkoholické zařízení jsme otevřeli jako první na světě.

Zdroje: Český rozhlas, bionity.com, wordpress.com, nih.gov

KAM DÁL: Prevence kocoviny: Vědecky podložené rady, jak zmírnit následky alkoholu a rychleji vystřízlivět.

https://www.ctidoma.cz/clanek/zajimavosti/prazska-zachytka-okouzlila-svet-doktor-skala-zmenil-pristup-k-alkoholikum-prvni-zde-strizlivel-rus-74057
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.