Pražské hospůdky s autentickou atmosférou. V centru města stále existují výčepy, které nepatří turistům
Dát si vychlazenou hladinku v centru Prahy není problém. Na Starém Městě čekají desítky hospod, které lákají na typický zlatavý mok. Najít však místo, kde narazíte na nefalšovanou atmosféru poctivého českého hostince, už tak jednoduché není. Jaké vzácné hospůdky stále přežívají v samém ruchu velkoměsta?
Staré Město je plné turistických pastí. Velké množství hospod spoléhá na rychlý výdělek za nekvalitní služby. Turista z města zmizí s poněkud pokroucenou představou o typické české hospůdce. Existují však klenoty pro znalce, ale i vyhlášená místa, která si stále drží svoji původní podobu a kvalitní servis. Pojďme se projít džunglí hlavního města, abychom si připomněli, kde je pití piva stále národním dědictvím.
U Rotundy
Když jednou otevřete dveře do hostince U Rotundy a posadíte se k pivu, už jen velmi těžko se vám bude odcházet domů. Za výčepem vás pán jen stroze pozdraví a nijak zvlášť neprojevuje nadšení, že přichází nový host. Tady se nehraje na city, ani falešnou slušnost.
Když budete mít to štěstí a najdete kout, kam se usadit, pivo ve vás bude mizet jako mince v ruce kouzelníka. Nejlépe toto místo, které se jmenuje podle přilehlé rotundy sv. Kříže Menšího, zhodnotil starší muž nad poctivým gulášem, panákem rumu a čerstvě natočenou desítkou: „Víš, smrdí to tady, ty záchody jsou příšerný, výčepní je nepříjemnej, ale je tu tak strašně dobře.”
U Rotundy je prostě všechno při starém a pokud si rádi užijete autentické místo, kde můžete potkat dělníky, umělce, ale také štamgasty, určitě se na jedno či dvě zastavte. Uvidíte, že to třetí pivo si dáte stejně.
U Žaludů
Je pravda, že schovanou restauraci U Žaludů najdeme až na Novém Městě, ale dojít sem až z centra města se rozhodně vyplatí. V ulici Na Zbořenci se totiž schovává zcela unikátní místo, o kterém budete zcela jistě svým přátelům vyprávět. Lidové ceny a stoly obsazené štamgasty prostě jasně definují atmosféru, která v tomto pražském zákoutí rozehrává nenapodobitelný genius loci.
Jen těžko se hledají správná slova, kterými by člověk vystihl pocit, jenž prožívá, když po třetím pivu vyjde na ulici a ukrytý před ruchem centra se na vlastní kůži dotkne té opravdové Prahy. Ano, U Žaludů je ideální vytáhnout balík karet a pustit se do rozhovoru s místními starousedlíky.
U Jelínků
Na stojáka. Dřevem pokryté stěny, pultíky ulepené od přetékající pěny, vůně tlačenky, utopence a nakládaného hermelína vás bouchne do nosu hned ve chvíli, kdy přejdete práh tohoto hostince nedaleko Národní třídy.
U Jelínku je ideální se na chvíli pozastavit a pokračovat dál do víru velkoměsta. Nebudete však první, kdo změní plán a celý večer spojí právě s tímto krásným místem, kde se už léta nic nezměnilo, a je to tak dobře.
U Pinkasů
Jsou místa s historií, která se sama o sobě stala reklamou na české pivo. U Pinkasů je první hospoda, kde se natočila plzeňská hladinka v Praze a proslulost tohoto pohostinství předurčuje výši cen a velký počet návštěvníků.
Když se však usadíte, zjistíte, že tady se rozhodně neodehrává nějaké laciné divadlo pro turisty, ale odvádí se zde stále velmi dobrá práce. V létě samozřejmě zafunguje zcela unikátní zahrádka, kterou je nutné navštívit, nikoli o ní hovořit. Nebuďte tak nedůvěřiví a klidně navštivte místo, kde se psala pivní historie.
U Rudofina
Stojíte na Staroměstské a popadla vás neskutečná žízeň na skvělé plzeňské pivo. Není moc jiných adres, které tento problém vyřeší tak rychle jako v hospodě U Rudolfina. Byť se jedná o oblíbenou turistickou zastávku, horní výčep, ale i sklepní prostor vám nabídnout poctivou ukázku českého pohostinství.
Když vás popadne hlad, tak se připravte, že to také něco stojí, ale pivo je pořád levnější než voda. Chcete se pustit do rozhovoru s cizinci a poznat trošku světa skrz jejich zkušenosti? Stačí vypít pár kousků a U Rudolfina se začne odehrávat přátelství, které nezná hranice.
U Zlatého tygra
A samozřejmě klasika klasik, kde se někdy stojí fronty, aby si zde člověk vychutnal poctivé pivo a něco dobrého k snědku. Lidové ceny sice šnečím tempem rostou, ale věřte, že by mohlo být hůř. Tam, kde sedával Hrabal, se sice dnes protočí v podstatě celý svět, ale třeba také politici, ale i dělníci, kteří si zrovna odskočili na jedno rychlé o přestávce.
Turistů je tu hej, ale stačí chytnout místo u stolu a zjistíte, že ráz a atmosféra hospody se ani trochu nemění. Duch místa prostě stále žije a nikterak se nemění. U Zlatého tygra je prostě dobře…
