Sovětský kosmonaut Komarov hrdinsky nastoupil do problémové rakety. Jeho zápas ukončil špatný padák

Vladimir Komarov byl hvězdou sovětského vesmírného programu. Do vesmíru se podíval už v roce 1964 na palubě Voschodu 1. Jednalo se mimochodem o první let do vesmíru vícečlenné posádky. O tři roky později už ale sovětské vedení tlačilo na to, aby kosmonaut socialistického tábora přistál jako první na Měsíci. Závody s Američany byly v plném proudu a soupeř získával technologický náskok.

Mišinův ambiciózní plán

Vedení celého programu měl na starosti ambiciózní, ale ne příliš schopný Vasilij Mišin. Ten chtěl hlavně splnit termíny a zalíbit se politikům. Přípravy letu ale nabíraly zpoždění, vše provázel chaos a tradiční ruský šlendrián. Jenže chyby se musely ignorovat, aby se stihl plán. Ten byl velkolepý. Měl odstartovat Sojuz s Komarovem a o den později druhý s tříčlennou posádkou. Na orbitě se měly lodě spojit. Něco takového mělo Američanům i celému světu vyrazit dech. V USA navíc před startem uhořela posádka Apolla přímo na startovní rampě, americký program se začal zadrhávat a Sověti cítili šanci.

Ani jeden povedený zkušební let

Ne tak Komarov, který prý opakovaně upozorňoval na problémy a nedostatky Sojuzu. Nikdo ale na jeho námitky nereagoval, dokonce mu bylo vyhrožováno. Ke konci už bylo tak málo času, že přípravy se změnily v jeden velký chaos. Zkušební Sojuz bez posádky měl problémy s navigací, při sestupu se rozpadl sestupový modul, mise byla katastrofou.

U druhého zkušebního letu se ani nezapálily motory, pak ale po hodině najednou malé motorky odpálily kabinu a ta se z výšky jednoho kilometru snesla na padáku. Samotná raketa na rampě shořela, zemřel při tom jeden technik. Třetí Sojuz měl opět problémy s navigací, při sestupu se v atmosféře propálila podlaha kabiny. Takto se tedy zkoušel Sojuz, do kterého měl zanedlouho nastoupit Komarov. Nikdo soudný by tuhle práci nechtěl.

Solární panel se nevysunul

Komarov přesto před letem neprojevoval strach, na rampu ho doprovázel kolega Gagarin. Zkazky o tom, že Komarov věděl, že jde na smrt a podle toho vypadal, nejsou potvrzené. Že ale rozhodně Sojuz není bezpečná raketa, vědět musel. Start ale proběhl normálně a Sojuz vystoupal na oběžnou dráhu. Tam ale nastaly problémy. Nevysunul se totiž jeden ze dvou solárních panelů. Loď neměla ostatek elektrického proudu. Loď se také nemohla automaticky správně zorientovat. Situace tak byla od počátku vážná.

Boj o život

Komarov se snažil loď zorientovat ručně, také kopal do stěny rakety a doufal, že se solární panel uvolní. Nic z toho nepomohlo. V Rusku si museli přiznat, že celá mise je v troskách, a nařídili předčasné přistání. Let druhého Sojuzu byl úplně zrušen. Boj Komarova s přehřívajícími se přístroji byl dramatický, loď se začala navíc otáčet kolem své osy. Automatika vlivem nedostatečného elektrického příkonu chybovala. Byla to úplně zoufalá situace. V kabině byla zima, protože nefungovalo topení. Na návrat bylo nutné všechno provádět čistě manuálně, orientaci, zážehy motorů. Bylo to obtížné, ale Komarov bojoval jako lev o holý život.

Drtivý dopad

Komarov do poslední chvíle hovořil s řídícím střediskem, ve kterém byl i Gagarin. Chápal situaci, zdál se být klidný. Loď navedl na přistání a pak se spojení přerušilo. Všichni čekali na správu, že modul přistál. Když vrtulníky nalezly Sojuz, bylo jasné, že mise nedopadla dobře. Modulu se při sestupu neotevřel padák, další z mnoha věcí, které prostě na Sojuzu selhaly. S tím už ovšem Komarov nic dělat nemohl. Jeho smrt byla podle zpráv propagandy rychlá. Náraz proběhl v rychlosti 130 m/s, šance na přežití byla nulová. Komarov hrdinsky nastoupil do nevyzkoušené problémové rakety, zvládl loď manuálně orientovat, pracoval s nedostatkem proudu, při rotaci, nakonec svůj boj prohrál kvůli špatnému padáku.

Zdroj: allthatsinteresting.com

KAM DÁL: Gagarinův předchůdce uhořel v tlakové komoře.