Sušická bestie. Šílená zdravotní sestřička vraždila novorozence v porodnici
Když nastoupila do nemocnice, počítalo se s ní do budoucna na funkci vrchní sestry. Za maskou vzorné sestřičky se však skrývala psychopatka, která nenáviděla děti. Vraždila zejména, když měla menstruaci. Prokázaly se dvě vraždy miminek, ale mrtvých bylo určitě víc.
Sériová vražedkyně novorozenců Marie Fikáčková řádila v 50. letech minulého století v sušické nemocnici. Absolvovala klatovskou zdravotnickou školu a v roce 1957 nastoupila na novorozenecké oddělení. Nebyla to však žádná hodná sestřička, kterou by měl každý rád. Byla nervózní a nevyrovnaná se sklony k psychickým problémům. Malé děti nenáviděla a to byl jeden z důvodů, proč je začala týrat a vraždit rovnou v porodnici.
Trýznila děti bez zábran
První případ napadení miminka začal docela nevinně. Dítě plakalo a Fikáčková to psychicky nevydržela, popadla děcko za ucho a nedopatřením ho natrhla. Při vyšetřování úrazu lhala, že došlo k nehodě. Primář jí uvěřil a uklidňoval ji, že něco takového se může stát vždy a každému. Tehdy to v ní bliklo a řekla si, že když jí týrání vyšlo napoprvé, tak to vyjde napodruhé. Začala série trýznění novorozenců.
O dva měsíce později zlomila jednomu z chlapců pažní kost a dělala jakoby nic. Mělo se za to, že k poranění došlo při porodu, i když se porodník bránil a tvrdil, že porod proběhl zcela hladce a hoch byl zdravý. Fikáčková však začala útočit na miminka znovu a tentokrát došlo i na smrt. Na pitevně se podivovali nad zmáčknutou měkkou lebkou a usoudili, že to není jen tak a vyslovili podezření na vraždu.
Při výslechu se vymlouvala
Vyšetřovatelé vraždy brzy Fikáčkovou odhalili a neprodleně zadrželi. Neuběhlo příliš mnoho času a přiznala se k zabití dětí a dalším agresivním činům. Vymlouvala se na nenávist k Čechům, které označovala jako „podlidi“, neboť pocházela ze sušické německé rodiny a hlásila se k nacismu.
Hlavní důvod, proč vraždila, byl ale jiný. Nenáviděla totiž děti – a zvláště ty nejmenší a nejzranitelnější. „Bití dětí jsem dělala v době, kdy jsem měla dostat menstruaci, anebo v průběhu menstruace, neboť mě rozčiloval pláč dětí, což ve mě vzbudilo úplnou nenávist k dětem,“ vysvětluje Fikáčková. Mimo jiné potvrdila, že pokud by měla vlastní děti, určitě by je zabila nebo týrala také.
Mohla za to psychika
Právě rozvíjející se duševní onemocnění doprovázené depresemi a hysterií a někdy hraničící s psychopatií bylo hlavní příčinou jejího zločinného jednání. Svoji zlost si vybíjela na miminkách. Když se dostala do vazby, v průběhu soudního líčení zazněla tato slova: „Ačkoliv na bývalém sušickém okrese bývala v minulosti kojenecká úmrtnost vždy nízká, od roku 1957 se zvyšovala a v roce 1959 byla nejvyšší v kraji.“
Celkem se provinila desetkrát, ačkoliv ke smrti došlo jen ve dvou případech. Některé její trestné skutky se prokázaly a jiné nikoliv. Pro závažnost dokázaných vražd a postižení na zdraví to nemohlo dopadnout jinak než popravou. A tak v dubnu 1961 se v pouhých 24 letech stala první českou ženou, která kvůli svým kriminálním činům skončila na šibenici.
Zdroj: autorský článek spolu s dalšími zdroji (J. Kačánová: Slavné české mordy, abscr.cz)
KAM DÁL: Případ studenta, který zavraždil svého kantora. Policisté dopadli vraha poměrně rychle.
