Triky kapesních zlodějů dříve a dnes. V minulosti málokdy dosvědčili jejich vinu
V cechu zlodějů zaujímají důstojné místo. Dají se přirovnat k artistům bez záchranné sítě. Jde o nejrizikovější typ krádeže, kdy jsou tito delikventi neustále v kontaktu s lidmi a každou chvíli se může za rohem vynořit strážník. A to už je risk, že si ho všimne ruka povolaná a „pomašíruje“ na policejní stanici.
Každý správný kapsář musí pracovat rychle. To se netýká jen historických zlodějů, ale i těch, kteří kradou z kapes dnes. Výhodou je štíhlá postava a pohyblivost spolu s nenápadným oblečením a chováním. Mezi kriminálníky se považuje tato skupinka zločinců za zvláštní elitu, kterou galérka tiše ctí se vší úctou.
Zloděj v pokročilém věku
V roce 1940 se objevil na newyorské policii zvláštní úkaz – typický kapsář ze staré jemné školy. Policie mu nikdy nic nedokázala a nikdy se nepřiznal, a proto pro nedostatek důkazů vyvázl vždy z vazby bez úhony.
Bylo mu tehdy sedmdesát dva let. Policie jej zadržela pro údajnou krádež 500 dolarů, které ukradl nějakému inženýrovi v křesťanském kostele. A jelikož byl žid, podivovali se, proč se nechodí modlit do synagogy. On na to měl tento argument: „K Bohu se mohu modlit kdekoliv.“
Jelikož ho nemohl usvědčit žádný svědek, zůstal na svobodě, ačkoliv ho zatkli již sedmadvacetkrát, což není žádný důkaz. Na otázku, proč v tak pokročilém věku přistoupil na tento způsob obživy, se obhajoval: „Lidé jako já nedostávají penzi. Vždycky jsem si žil dobře, nikdy jsem nenosil lacinější boty než za třicet dolarů.“
Moderní zlodějíčci v pražské tramvaji
V létě 2024 pražští policisté zaznamenali zvýšený počet kapesních krádeží a situaci začali okamžitě řešit. V tramvaji číslo 8 cestou z Florence na náměstí Republiky vytipovali skupinku zlodějíčků, kterou neprodleně zadrželi. Nenápadně si je natočili na kameru, jak berou peněženku starému muži. Měli to vymyšlené dost chytře. Dva vždy stáli u dveří, aby vyvolali dojem přeplněné tramvaje. Další z gangu vzal oběti peněženku, kterou předal dalšímu, a ten s důkazem utekl jako myš.
„Zlatá ručka“ byla zástupkyně něžného pohlaví
Do cechu kapesních zlodějů občas zavítala i nějaká žena. Třeba taková Lady Finger od divadla Broadway byla velice šikovná a vydělala si tak ročně až 50 000 dolarů. Jako famózní herečka vždy sehrála bezvadnou komedii, jejíž scénář byl zcela prostý. Když z divadla vycházeli hosté, nastal její čas. Vždy zahrála starý osvědčený trik se srážkou s obětí, kterou obrala. Když se smýkla kolem okradeného muže, ten se jí ještě omlouval. Vypadala totiž jako dokonalá dáma z velkého světa, která byla elegantně oblečená s pelerínkou, jež kryla štíhlou ručku „chmatalku“.
Bez obratných rukou by kapsář nebyl kapsářem. Všemocný je také trénink a péče o ruce spolu s vyhýbáním se hrubé manuální práci, aby mistr nepřišel o grif, kterému se říká „nůžky“. Nůžky proto, že při akci zloděj v rychlosti vytvoří z ruky račí klepeta. „Klasický hmat kapesních zlodějů se nazývá nůžky. Slouží k nim ukazovák a prostředník, které se roztahují a svírají jako ostří nůžek a uchopí peněženku či jiný předmět v kapse,“ vysvětluje právník Avé-Lallemant v knize „Kapsáři“ od Alexandera Adriona.
Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (Policie ČR, A. Adrion: Kapsáři)
KAM DÁL: Sušická bestie. Šílená zdravotní sestřička vraždila novorozence v porodnici.
