Ukradli českoslovenští legionáři carský poklad? Někteří vojáci záhadně zbohatli

Boj československých legií s bolševiky byl tvrdý a krvavý. Našim jednotkám se však podařilo ovládnout podstatnou část transsibiřské magistrály, a proto se z našich bojovníků stávají hlavní podezřelí. Během těchto těžkých dní se totiž legionářům dostal do rukou poklad nebývalé ceny. Vlaková souprava o rozsahu 18 nákladních vozů skrývala carský poklad, který se v průběhu cesty z Kazaně do Vladivostoku značně ztenčil. Zda na tom mají vliv i „zlaté“ české ručičky, není dodnes zcela jasné. Jaká byla tedy cesta vzácného carského pokladu?

Konec jedné éry

Poslední car Mikuláš II. byl v průběhu občanské války zavražděn bolševiky s celou svojí rodinou v Jekatěrinburgu. S ním tak pomalu, ale jistě skončila jedna zásadní historická etapa. Monarchii vystřídal socialismus. Mikuláše II. vystřídal Lenin. Vítaným skalpem revoluce se tak stal carský poklad, který byl vyčíslen na jednu miliardu ruských rublů. Původně se přemístil pod bezpečný dohled do Petrohradu, ale nakonec byl uložen ve sklepích státní banky v Kazani.

Zde se s ním českoslovenští legionáři společně s ruskou národní armádou dostali poprvé do styku během srpna roku 1918, kdy bylo úspěšně dobyto celé město. Velmi vzácný nález se už během své první cesty poněkud ztenčil, ale hodnota zhruba 652 milionů ruských rublů rozhodně nebyla k zahození.

Ochrana ministra a pokladu

Legionáři museli ustoupit Rudé armádě do Omsku, kde se spojili s admirálem Alexandrem Kolčakem, který byl jedním bojovníků proti bolševikům. Když přestal odolávat Rudé armádě, požádal spojence o pomoc. Legionáři, kteří se původně nechtěli zaplétat do vnitřních záležitostí Ruska, byli donuceni, aby si Kolčaka a poklad vzali pod svou ochranu. A právě ti se v roce 1920 dostali do svízelné situace.

Bylo jim přislíbeno, že dostanou volný průjezd až do Vladivostoku, pokud vydají do rukou sovětského režimu admirála Kolčaka, a to včetně zbytku státního pokladu. Velení vojska na nabídku přistoupilo. Spolu s Kolčakem odevzdali i 322 milionů dolarů ve zlatě, což velmi brzo rozvíjelo teorie, kolik zůstalo v kapsách našich legionářů.

Legiobanka

„Zatoulané“ vagóny plné zlata v tak rozlehlé zemi, jako je Rusko, jen stěží udržíte nedotčené. Válečné hubnutí carského pokladu je často přisuzováno hlavně československým legionářům, ale je potřeba uvědomit si, že sám admirál Kolčak ho zmenšil výplatami svých vojsk. Dokonce se hovoří o nehodě, kdy došlo ke srážce Kolčakova vlaku přepravujícího zlatý náklad. V plamenech údajně hořelo osm vagonů zlata. A protože bylo zlato ve slitcích a mincích, je možné, že se samo roztavilo. Dodnes však není jasné, kolik zlata se přesně ztratilo.

Podezření, které ulpělo na legionářích, je živené také tím, že zlato z pokladu stojí za vznikem československé Legiobanky a nebývalým bohatstvím některých vojáků. Další teorie tvrdí, že za zbohatnutím stojí časté kšeftování a jiné obchodní aktivity (včetně menších krádeží), ale nikoliv carské zlato.

Další otazník do případu vznáší telegram Edvarda Beneše, který výslovně prosí, že by spojenci velmi rádi viděli velký carský poklad zachráněný a v bezpečí, ideálně na území Československa. Otázek je dodnes stále více než odpovědí a bude velmi těžké najít nějaké nové informace, které by zmizení části carského pokladu odhalily.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, valka.cz, iprima.cz

KAM DÁL: Filip Müller v Osvětimi vodil židy do plynu, těla ohledával a spaloval. Vysloužil si tím život.