Unesenou vnučku mediálního magnáta policie poslala ze zajetí rovnou za mříže. Pak ale zapracovaly rodinné peníze

Příběh Patty, celým jménem Patricie Campbell Hearstové, začal 4. února roku 1974, kdy do jejího bytu v Berkeley, v němž žila se svým o dvaatřicet let starším snoubencem Stevenem Weedem, vtrhli ozbrojenci z poměrně malé guerillové skupiny Symbionese Liberation Army. Nebyl to patrně žádný velký problém, protože její otec, jeden z dědiců pohádkového majetku Patriciina dědečka W. R. Hearsta, nepovažoval za nutné vyhazovat peníze za ochranku pro svoje děti. Patty měla tu smůlu, že žila poblíž centra této skupiny, a tak byla doslova “na ráně”. 

Únosci - zločinci i dobrodinci

Proč vlastně k únosu devatenáctileté Patricie došlo? Důvodů měli členové skupiny hned několik, nicméně tím hlavním byla výměna bohaté zajatkyně za několik svých členů, zatčených před rokem za násilné činy. Tohle si sice nepovedlo, ale když už měli Patty pod svým dohledem, přistoupili k dalším požadavkům. Její superbohatý dědeček měl věnovat každému potřebnému člověku v Kalifornii jídlo za 70 dolarů. Celkem by ho to vyšlo na 400 milionů, ale zdálo se, že je ochoten alespoň zčásti (v podstatě bohulibým) požadavkům únosců vyhovět. Při distribuci pomoci ale nastaly problémy, a tak se Patty domů nevrátila. 

Vězněna ve tmě na malém prostoru

První Pattiny týdny u únosců byly pravděpodobně hodně kruté. Podle své pozdější výpovědi byla držena se zavázanýma očima v malém prostoru, nedostávala najíst, bylo jí vyhrožováno smrtí. Postupně se ale podmínky lepšily a bohatá dědička dostala možnost získat relativní svobodu výměnou za svoji loajalitu ke skupině. Přinesli jí na prostudování svoje spisy a požadavky, hovořili s ní o jejich požadavcích a o plánech do budoucna - a Patty se rozhodla přijmout jejich životní postoje a přidat se ke guerillové skupině. Dva měsíce po jejím únosu se tak v médiích objevila nahrávka, v níž Patricie své rozhodnutí sdělila světu. 

První přepadení přišlo brzy

Skupina nelenila a Patty téměř okamžitě zapojila do první akce. A tak se její jméno objevilo u soudu při procesu s lupiči, kteří 15. dubna zaútočili na pobočku banky Hibernia v San Franciscu. Zatímco její obhájce tvrdil, že je na snímcích z kamer vidět, jak na Patty míří další člen skupiny zbraní, a proto je zřejmé, že byla k účasti na loupeži donucena, další zdroje tvrdily, že se vpádu do banky účastnila dobrovolně jako kterýkoliv jiný z dalších zločinců. 

Nezůstalo i jedné loupeže

Následovala další přepadení a akce skupiny, kterých se Patty, zvláště ve společnosti manželů Harrisových, účastnila. V průběhu jedné z akcí, kdy byli tito tři mimo hlavní sídlo, došlo k policejnímu zásahu na srdce organizace, při němž došlo k výbuchu uskladněné munice a smrti mnoha jejích členů. Policisté se původně domnívali, že Patty byla mezi mrtvými, ale později se ukázalo, že se jí podařilo uniknout krutému osudu a spolu s Harrisovými se před spravedlností skrývala celý další rok. I na ně ale došlo a nakonec se na počátku roku 1976 mladá bohatá žena ocitla před soudem. Líčení a následnému rozsudku předcházely desítky hodin psychologických testů a desítky rozdílných posudků. Jedny Patty vykreslovaly jako jednoznačnou oběť manipulace, strachu o vlastní život a vymývání mozků, jiné ji označily za dobrovolnou podílnici na násilnostech, páchaných skupinou, k níž se přiřadila. 

Místo pětatřiceti let ani ne dva roky

Zpočátku se zdálo, že půjde Patricie Hearstová do vězení na celých pětatřicet let. Tak vysoký rozsudek nakonec vynesen sice nebyl, ale i tak se neměla na svobodu podívat dříve než za sedm let. Pravděpodobně v tom hrál velkou roli vliv její rodiny, styky s nejvyššími mocnými, ale brzy se začaly naplňovat předpoklady mnoha lidí, kteří tvrdili, že dívku z takto zámožné rodiny nikdo ve vězení dlouho neudrží. A také že se tak stalo. Po části trestu přišlo rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Jimma Cartera a Patty mohla po dvaadvaceti měsících 1. února roku 1979 odejít na podmínku domů. Další prezident, Bill Clinton, pak tehdy už sedmačtyřicetileté Patty dokonce udělil milost a vrátil jí tak všechna její občanská práva, na nichž byla do té doby omezena. 

Herečka, matka, chovatelka, dobrodějka - prostě Patty

Po svém propuštění z vězení žila a žije Patty celkem “normální život” bohatého člověka. Provdala se za člena své ochranky, který ji měl hlídat v době, kdy byla propuštěna na kauci, narodily se jí dvě děti, věnovala se dobročinnosti a kromě toho si zahrála menší či větší role v několika filmech a seriálových epizodách. Miluje psy a vlastní několik výstavních zvířat, která vítězí na soutěžích po celém světě. Patty dodnes popírá, že by se v době svého únosu zamilovala do šéfa skupiny Donalda de Freeze, což byla úvaha, která několikrát zazněla i u soudu a Patty stavěla do světla oběti tak zvaného Stockholmského syndromu. Naopak tvrdí, že ke všemu svému jednání byla donucena pohrůžkami smrtí, psychickým nátlakem a zpočátku také znásilňováním právě ze strany de Freeze. 

Jak to bylo ve skutečnosti, po tom už dnes asi nikdo pátrat nebude. Ale případ, kdy oběť únosu putuje po svém osvobození rovnou do vězení, se jistě tak často neopakuje.

Zdroj: CNN, en.wikipedia, Famous Tryals, Edition CNN

KAM DÁL: Babišova neznalost? Nic hrozného, pořad sestříhali tak, aby ho poškodili, říká prezident Pedagogické komory.