Unikátní stavba stojící na tragickém místě. Shromaždiště Židů nahradil ikonický Parkhotel

Ulice Veletržní odděluje dvě významné modernistické stavby. Veletržní palác, jenž je vrcholným dílem funkcionalismu, a Parkhotel, který zase reprezentuje to nejlepší z architektonických nápadů šedesátých let.

Úžasná a vskutku nenápadná stavba se přirozeně stala oblíbenou adresou obchodníků z celého světa. Vždyť třeba společnost Mitsubishi si zde ještě za minulého režimu pronajala celé apartmá, aby zde provozovala svou kancelář. Místo, kde v minulosti stával Radio trh, má však tragický a pohnutý osud. 

Shromaždiště Židů

Na místě, kde dnes stojí hotel už s jiným názvem Mama Shelter, prošlo od roku 1942 do konce války neuvěřitelných 44 688 Židů. Bývalé trhy se proměnily v provizorní a hygienicky nevyhovující přístřešky, kde pražští Židé čekali na nejistý osud. Další kroky mířily Veletržní ulicí na nádraží Bubny, odkud už mířily transporty často na jistou smrt. 

Jedna vzpomínka pamětnice Anny Hyndrákové mluví za vše. „Bylo to hrozné proti domovu, ale krásné proti pozdějšímu způsobu života v Terezíně nebo dokonce v Osvětimi.” O hrůzách, které zde museli zažívat, nelze pochybovat, ale budoucnost měla ukázat ještě brutálnější podmínky, včetně masového vraždění.

Socialismus bez paměti

Z pracovního názvu hotel u parku nakonec vzniklo jméno, které se stalo ikonické. Parkhotel vznikl v letech 1959 až 1964. K tragické minulosti se autoři vrátili téměř neviditelnou připomínkou minulosti. Olga Weissová-Hošková zde jako přeživší holokaustu a pamětnice místa tehdejšího shromaždiště vytvořila reliéf, který je zakomponován ve veřejném prostoru hotelu. Víc už nic. Skoro až arogantní se v této souvislosti zdá současné jméno hotelu Mama Shelter. 

Pravým důvodem výběru místa pro nový hotel byla přítomnost Veletržního paláce, který původně sloužil jako sídlo několika zahraničních podniků. Autory projektu byli architekti Zdeněk Edel a Jiří Lavička. Spolupracoval s nimi také Jaroslav Tomáš. Původní interiéry pomáhala navrhovat i první dáma české architektury Alena Šrámková. 

Stavba se otevřela v roce 1967 v době, kdy bujela uvolněná atmosféra šedesátých let. Jednalo se tehdy o řetězec Interhotelů náležících Čedoku. 

Sportovci milován

Obchodní klientela využívala prestiž místa. Krásně zdobené elegantní interiéry a na poměry socialismu luxusní služby a zázemí však neodolaly ani jiné vrstvy společnosti. Jednalo se primárně o zdejší i mezinárodně úspěšné sportovce. Spojení Parkhotelu je přirozeně nejblíže fotbalovému mužstvu AC Sparta Praha, která zde prožila v dobách největší slávy nejednu bujarou oslavu, ale třeba také jenom posezení u kafíčka.

V devadesátých letech se hotel výrazně změnil a necitlivá přestavba se dotkla hned několika původních prvků, které vytvářely unikátní prostor. Ústup ze slávy byl téměř definitivní. Až byla v roce 2014 dokončena kompletní rekonstrukce s investicí kolem 100 milionů. Jen rok se nový majitel pokoušel přijít na to, jak hotel původně vypadal. Společnost Daramis Group tak po letech úpadku oprášila zašlou slávu. 

KAM DÁL: Jak Havel vyšachoval Dubčeka. Po komunistickém parlamentu ho podruhé zvolilo také nové Federální shromáždění