Vinohradský rozparovač nedá kriminalistům spát, vraha znají, odsouzen ale nikdy nebyl
Divokost devadesátých let se dotýkala nejen našich občanů. Za prací k nám jezdili obyvatelé bývalého Sovětského svazu. Své štěstí zde přijel hledat i Sergej Ovčenikov. Brzy po příjezdu se přestal ozývat manželce. Nálezem jeho rozporcovaného těla začal případ, který nejspíš nikdy neskončí v soudní síni.
Praha je, jak známo, rájem bezdomovců. Ten den však dvojice mužů neměla štěstí a stále nemohla nalézt žádný úlovek. Tedy nic, co by se jim hodilo či se dalo zpeněžit. Když prohledávali už několikátý kontejner na Vinohradech, zaradovali se. Konečně úlovek, našli balíky a zdálo se, že v nich bude něco cenného. A nemýlili se, cena jejich nálezu byla nevyčíslitelná. Byl jí jeden lidský život.
Hrůzný nález
Poté, co se vzpamatovali ze šoku, že jde o zabalené lidské končetiny, se v lidech bez střechy nad hlavou probudilo svědomí a celý nález nahlásili na policii. Tak začal děsivý a vleklý případ, který veřejnosti připomněl vraždy Herty Černínové a Otýlie Vranské. Když do Radhošťské ulice zamířil kriminalistický výjezd, bylo již šero, v listopadu se stmívá dřív.
Mrtvý neznámý
Policisté začali s ohledáváním místa činu. Jednalo se o velký modrý pytel, ve kterém bylo torzo, jež mělo oddělené končetiny. Děsivé bylo, že chyběl i pohlavní orgán, přesto se povedlo určit, že se jedná o muže. Toto nezvyklé zohavení dávalo tušit, že možným motivem mohla být žárlivost. Podle ohledání soudním lékařem mohlo být muži okolo 35 let. Rozeběhla se masivní pátrací akce po zbylých částech těla. V jiných balících byly nalezeny další části těla a svršky. Stále chyběla hlava a část rukou a nohou. Tehdy kriminalisté ještě neznali totožnost zavražděného.
Interpol pátrá
Nakonec jim přálo policejní štěstí. Volali jim kolegové z Prahy 1, že otec se synem místo ryby vylovili kus těla. Chudák chlapec byl na rybách poprvé a nejspíš i naposledy. Soudní lékař MUDr. Hladík se pokusil zrekonstruovat nalezené tělo. Podle provedení protézy soudil, že se jedná o občana z bývalého Sovětského svazu. Fotografie hlavy obletěla tehdejší tisk, podobně jako když se identifikovala Otýlie Vranská. Žádný relevantní poznatek však od veřejnosti nepřišel. Kriminalistům nezbývalo než kontaktovat Interpol.
Do země mrazu
Po nějaké době přišla odpověď. Zavražděným člověkem by mohl být občan Kyrgyzstánu Sergej Ovčenikov, kterého jeho manželka už déle postrádá. Měl dát vědět po svém příjezdu do Česka, slehla se však po něm zem. Kriminalisté kontaktovali úřady Kyrgyzstánu a předali jim dokumenty. Manželka Sergeje Ovčenikova svého chotě bezpečně poznala, problém byl, že komunikace s kyrgyzskou stranou začala váznout. O identifikaci muže jako Sergeje Ovčenikova se policisté dozvěděli až s několikaměsíčním zpožděním. Nakonec se Česká republika odhodlala poslat do postsovětské republiky úředníka, který měl dohlížet na chod vyšetřování. Ten však uvízl dva měsíce v Biškeku kvůli sněhu.
Vrah z KGB
Podezřelým byl Ruslan Mamin, se kterým do Česka Ovčenikov přicestoval. Mamin vlastnil firmu, jež měla pomáhat ruským podnikatelům se u nás prosadit. Spolu s Maminem přicestovala do Čech také jeho manželka. Při celní kontrole měl Sergej Ovčenikov vytáhnout přes deset tisíc dolarů, které si vezl s sebou jako základ pro podnikání. U této kontroly byl také Mamin, šlo tedy o majetkový prospěch? Ovčenikovy peníze se nikdy nenašly a otázkou zůstává, proč mu vrah odřezal i pohlavní orgán. Mohl být loupežný motiv až druhotný a hlavní roli hrála žárlivost? Maminova manželka narychlo opustila Česko, poté zmizel i on.
Policisté zjistili, že Mamin byl velmi nebezpečný člověk, který působil v bezpečnostních složkách, dokonce přímo v KGB, ve své domovině byl stíhán za nespecifikovaný zločin. Za ten se nakonec dostal do vazby. Stalo se však nečekané, v Kyrgyzstánu nastal státní převrat a při jeho příležitosti byla vyhlášena plošná amnestie. Ruslana Mamina od té doby už nikdo neviděl. Česko podniklo ještě několik pokusů o jeho potrestání, vše bylo marné, Mamin nejspíš uchopil svou druhou šanci pevně a zmizel v širých stepích bývalého Sovětského svazu.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Miliardové konto ve švýcarské bance patřilo generálovi SS Kammlerovi. Ten po válce záhadně zmizel
