Vlaky a slavní designéři: švýcarskou lokomotivu Lok 2000 vytvořil Pininfarina
Když byl na začátku 90. let minulého století ve Švýcarsku představen projekt Bahn 2000, zahrnující modernizaci vozidlového parku tamějších drah SBB i řady tratí a stanic, s cílem dosáhnout větších přepravních výkonů a přesnosti v provozu železnice, stala se součástí tohoto ambiciózního projektu i nová řada elektrických lokomotiv, nazvaná Lok 2000. Jejího designového řešení se ujalo slavné studio Pininfarina - a výsledek se stal dalším důkazem mimořádných kvalit této světově proslulé značky.
Lok 2000
Nový typ elektrických lokomotiv Lok 2000 byl určen k provozu především na švýcarském území, a proto byl řešen pouze pro jeden napájecí systém - střídavý jednofázový o napětí 15 kV 16,7 Hz. Univerzální lokomotivy s maximální rychlostí 200 km/h a výkonem 6 100 kW vyrobilo konsorcium firem SLM Winterthur a ABB Zürich v letech 1991 - 1996 v počtu 119 kusů pro SBB a dalších 18 pro dráhu BLS (Bern - Lötschberg - Simplon); několik kusů obdobných strojů jezdí i ve Finsku, Norsku či v Hongkongu.
Po svém příchodu do provozu u SBB nové lokomotivy vytlačily starší stroje Re 4/4 I a II z těžké rychlíkové služby na lehčí výkony a ještě starší lokomotivy Ae 3/6 a Ae 4/7 poslaly do šrotu nebo na záložní výkony. (Označování starším švýcarským systémem, který se však stále místy používá, udává počet hnaných a celkový počet náprav, písmena pak v určitých případech znamenají maximální rychlost, např. R je rychlost vyšší než 110 km/h.)
Výkonné rychlíkové stroje
119 lokomotiv SBB řady 460 při svých jízdách po Švýcarsku a okolních zemích denně 2,5krát obkrouží zeměkouli. V každé soupravě je přitom místo přibližně pro 700 cestujících. Pininfarina vyřešil vnější design lokomotiv s nebývalou grácií - mírně zaoblené, vpřed výrazně sešikmené čelo s vodorovně situovanými pozičními světly a téměř zcela zakryté podvozky přispívají k dobrému součiniteli odporu vzduchu, současně však vytvářejí i nesmírně nadčasové prvky, které ani po bezmála třiceti letech nezestárly.
Sběrače lokomotivy zajíždějí při spuštění do otvorů ve střešní designové nástavbě, která současně zakrývá i další prvky silové výzbroje. Boční stěny bez oken ve velmi krátké době začaly sloužit jako reklamní plochy, přičemž mít alespoň na nějaký čas „svoji“ vlastní reklamní Lok 2000 se stalo mezi švýcarskými i německými korporacemi takřka povinností.
Dnes jsou lokomotivy řady 460 nejvyužívanějšími nosiči reklamy na švýcarských drahách. Až na několik málo výjimek každý stroj SBB i BLS (kde mají tato hnací vozidla řadu 465 a mírně zvýšený výkon) nese své vlastní pojmenování - vybrána byla nejčastěji jména měst, hor a jezer (jako např. Pilatus, Rhein, Rotsee apod.). Nejnověji lokomotivy řady 460 propagují i opatření proti klimatickým změnám nebo různé aktuální události.
Rekonstrukce
Švýcarské dráhy SBB zahájily od poloviny roku 2013 v dílnách v Yverdon-les-Bains modernizaci stávající flotily těchto rychlíkových strojů, aby udržely krok s dobou a navíc jezdily i úsporněji: díky novým trakčním měničům s technologií IGBT prvků (namísto starších GTO) se u této řady ušetří 2,7 GWh elektrické energie ročně.
Kromě toho doznají změny řídicí obvody i zařízení vzduchové brzdy. Stroje mohou být nasazovány do provozu i v novém Gotthardském úpatním tunelu. Další modernizace je čeká v roce 2022. Studio Pininfarina, jež je od roku 2015 součástí indického gigantu Mahindra Group, se nadále podílí i na dalších projektech, souvisejících se železniční dopravou.
