Zmizení dvou stopařek dodnes nebylo objasněno, vypovídal také pomocník Františka Mrázka
Když se dvě dívky z Plzně vydaly na tramp, nevěděly, že se se svými rodiči loučí naposledy. Na své cestě za dobrodružstvím stopovaly, jak měly ve zvyku. Když nepřicházel žádný pohled z výletu a děvčata se nevrátila v ohlášený den domů, začal případ tajemného zmizení, který nebyl vyřešen dodnes. Pokusme se společně zjistit, co se tehdy stalo a která verze zmizení je nejpravděpodobnější.
Ilona Vavříková a Lenka Mužíková byly kamarádky z Plzně, jedna pracovala jako zdravotní sestra, druhá byla zaměstnaná v továrně Škoda. Jejich výlet měl být pouze krátký na pět dní, děvčata se však domů 13. srpna 1988 nevrátila. Problém byl, že nebylo ani jasné, kam měly vlastně namířeno.
Žádný pohled nepřišel
Dívky dojely autobusem na Rokycanskou ulici, odtud chtěly dál pokračovat stopem. Existuje hned několik teorií, co se dívkám stalo. První indicií pro příbuzné obou dívek, že něco není v pořádku, bylo, že ze svých cest neposlaly pohled, což byl jejich zvyk. Pak máme dvě svědectví o pohybu děvčat, obě neověřená. První dal řidič autobusu, který viděl děvčata nastupovat do červené škodovky. Další poznatek přinesl čerpadlář blízké pumpy.
Ten tvrdil, že jedna z dívek běhala kolem aut a žádala o svezení, poté se pohybovala v prostranství pumpy. Odtud ji čerpadlář vykázal, jelikož přijela cisterna. Poté již děvčata neviděl. Ještě je zde svědectví starší paní, která viděla dvě dívky stopovat směrem na Prahu, popisem odpovídaly zmizelé dvojici. Měl přijet kamion a stopující dívky zakrýt, z něj vystoupil spolujezdec, podíval se do zadní části kamionu a poté nastoupil a kamion odjel. Dívky zde poté již nestály. Nabízí se dvě vysvětlení toho, co tato dáma viděla. Obě stopařky nepozorovaně vlezly do nákladního prostoru a chtěly se takto svézt, nebo šlo o únos.
Svědectví kriminálníka
Další věrohodné, nicméně dále neprověřené svědectví je o výskytu dívek u Máchova jezera. Popis, který svědek dal, se shodoval se zmizelými. Dalšímu svědectví se kriminalisté věnovali o poznání víc a také jeho oznamovateli. Byl jím třináctkrát trestaný recidivista Miroslav Dubský. Přihlásil se sám a tvrdil, že obě dívky viděl u Nepomuku na Plzeňsku, sám jim prý svezení nabízel, děvčata ale odmítla.
Poté přišla na oddělení Veřejné bezpečnosti dívka, která popsala, jak se ji pokusil v autě neznámý muž znásilnit. Tím mužem měl být právě Dubský. Kriminalisté poté udělali prohlídku jeho auta, našli zde skutečně blonďaté vlasy a nasadili na podezřelého odposlech, ale s žádným výsledkem. Tedy s žádným výsledkem v pátrání, Dubský dostal čtrnáctý trest za soužití s nezletilou, a kdyby se nepřihlásil se svědectvím, tak by na něj nepřišli.
Vzkaz v láhvi
Další svědectví vedlo do Adršpachu, což bylo jedno z míst, kam měly dívky původně namířeno, ale nebyly pevně rozhodnuty, jak se zmínily. Iveta Maixnerová kriminalistům vypověděla, že se byla projít do lesa na houby a našla tábořiště, nedaleko nějž byl vzkaz v láhvi: „Ahoj kamarádi, pěkně vám děkujeme, že jste nedorazili, čekaly jsme tady dvě noci, šly jsme do Adršpachu, Lenka“. Policisté nebrali toto svědectví na lehkou váhu a na místo se i s paní Maixnerovou vydali. Bohužel našli už jen zbytky provázku, na kterém byl vzkaz uvázán.
Hrůzné svědectví z České Skalice
Jiné informace o jejich pohybu přišly z České Skalice z kempu Rozkoš. Podal je Petr Dobeš, podle něhož měla být děvčata v kempu společně s cizinci, kteří měli auto s rakouskou poznávací značkou. Jeden z cizinců prý mluvil pouze německy, druhý německy a polsky. Co se dělo poté, bylo podle pana Dobeše jako vystřižené ze severského thrilleru.
Mělo se to odehrát v onom kempu, kde děvčata viděl. Probudil jej časně ráno hovor, muž nedaleko jeho stanu říkal: „Ilona je nahá“, na to mu měla nějaká žena odpovědět: „Nevadí, pak ji oblečeme.“ Poté bylo již ticho, Dobeš viděl toto rakouské auto ještě jednou, stálo na polní cestě nedalo kempu, prý by dokázal ukázat kde. O to ale už evidentně kriminalisté nestáli, jeho výpověď nebyla dále prověřována.
Spojitost s hřenskými vraždami
Podle jiných svědectví jejich kroky vedly opačným směrem. Hlídač Pravčické brány Josef Dvořák se nechal slyšet, že dívky potkal a mluvil s nimi. Je tedy možné, že se staly obětí sériového vraha, jak si to myslí i maminka jednoho z trampů zavražděných v roce 1987 neznámým pachatelem (viz náš článek). Tím vrahem měl být pohraničník Ladislav F.
Stopa Františka Mrázka
Poslední verze toho, co se tenkrát stalo, je asi nejpravděpodobnější. Toto svědectví podal Rudolf Javornický. Člověk, který společně s Františkem Mrázkem vykrádal hroby, později byl součástí nového porevolučního podsvětí a stal se informátorem, který donášel právě na Mrázka. Nakonec jej rozstříleli samopalem před zraky jeho manželky a malého syna. Javornický se měl svěřit, že parta lidí (asi také vykradačů) zabila tři dívky a jejich těla ukryla do hrobky na hřbitově ve Varnsdorfu. Měla to být nehoda. Kriminalisté na místě skutečně našli onen hrob, byl však prázdný, ale s poklopem se evidentně manipulovalo.
Varnsdorf je kousek od Máchova jezera, odtud měli kriminalisté také věrohodné oznámení o jejich výskytu. Je tedy možné, že obě dívky skončily v některé z hrobek? Pokud se jednalo o gang zkušených vykradačů hrobů, nejspíš věděli, kam těla ukrýt. A pokud budeme brát tuto stopu za teoreticky správnou, nabízí se otázka, kdo byla třetí žena, kterou měli takto pohřbít. Jen o pár desítek kilometrů dál a pár dní dřív se na svůj, bohužel poslední, výlet stopem vydala zpěvačka Pavlína Braunová. Měla dojet na zkoušku kapely Minnesengři, tam však nedorazila a nikdo ji už nikdy neviděl.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Střet USA a Číny se blíží, známe rok. Viděl to i slavný věštec.
