Žraloci na kokainu se dostali k pobřeží Brazílie. Drogy v oceánech mohou znamenat katastrofu

Nová studie o brazilských žralocích ostronosých odhalila, že jsou ryby „plné“ drog, což je vůbec první objev svého druhu. Odborníci zkoumali třináct žraloků náhodně chycených rybáři mezi zářím 2021 a srpnem 2023 ve vodách u Recreio dos Bandeirantes, což je čtvrť Rio de Janeira s dlouhými, perleťově bílými plážemi. Tým našel kokain a benzoylecgonin (metabolit produkovaný při štěpení kokainu v těle) ve svalových a jaterních tkáních všech pitvaných ryb. 

„Farmaceutický odpad je velký problém, ať už se bavíme o legálním, či nelegálním. Navíc se o tom dosud ví jen velmi málo,“ vysvětlil Čtidoma.cz Pavel Moravčík. Vědci nezávislí na brazilských odbornících objevili stopy kokainu také poblíž velkých měst, jako je Londýn, či u pobřeží Floridy. „Není ještě úplně jasné, jak by tato droga mohla ovlivnit konkrétně žraloka ostronosého. Ovšem je logické předpokládat, že to těmto ani jiným zvířatům dobře dělat nebude. Drogy obecně dělají zvířatům problémy při lovu, zhoršují jim zrak i reprodukci apod.“

Jak se kokain dostává do moře?

Zmíněná studie odhalila, že všichni žraloci měli asi třikrát vyšší hladiny kokainu než benzoylecgoninu, což znamená, že droga většinou nebyla metabolizována v tělech lidí nebo jiných organismů. Pravděpodobně tak byla částečně vypuštěna přímo do vody. V Brazílii je přitom zhruba 1,5 milionu uživatelů kokainu, což představuje téměř osm procent ze všech uživatelů po celém světě.

Vědci se domnívají, že existují dva způsoby, jak se kokain dostává do ryb. „Jednou z variant je vylučování potu, moči a dalšího odpadu z těl uživatelů drog do kanalizačního systému. A druhou jsou laboratoře na výrobu drog, které zpracovávají čistý kokain a vypouští ho do odpadních kanálů, které pak ústí do oceánu,“ upozornil Moravčík. Vzhledem k tomu, že brazilští žraloci ostronosí se obvykle drží v pobřežních oblastech, jsou k podobným znečištěním obzvlášť náchylní.

Problémy mají i úhoři v Evropě

Žraloci mohou kokain přijímat přímo žábrami nebo konzumací kořisti, která tuto látku obsahuje. Tato bioakumulace prostřednictvím potravního řetězce může podle autorů výše uvedené studie vysvětlit, proč žraloci měli vyšší hladiny kokainu než jiné testované vodní organismy. Je možné, že žraloci nemetabolizují kokain tak rychle jako lidé a déle trvající přítomnost drogy by mohla narušit jejich endokrinní systém, a tím i hormonální regulaci.

Navíc jakákoli biologicky aktivní chemikálie může způsobit stres, ryby jsou náchylnější k nemocem atd. To už odhalila nedávná studie vědců z Neapole, jak kokain v řekách působí na evropské úhoře. V ohrožení jsou podle všeho i zvířata kolem Floridy, kde pašeráci drog hází balíky drog do vody, kde v sítích čekají na naložení.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Služba socialistické vlasti: Koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy, radili soudruzi.