7 podob srdečního selhání a 7 způsobů, jak pomoci sobě i svým blízkým

Narůstající počet pacientů se srdečním selháním dal v roce 2004 vzniknout Asociaci srdečního selhání Evropské kardiologické společnosti, která je největší asociací srdečního selhání na světě, sdružující více než deset tisíc odborníků. Každý rok v květnu věnuje sedm dní zvýšení povědomí o tomto závažném kardiologickém onemocnění a motivuje národy k osvětovým aktivitám o problematice srdečního selhání.

Přestože by se dle názvu onemocnění mohlo zdát, že se jedná pouze o akutní zástavu srdce, není tomu tak. Chronické srdeční selhání je onemocnění dlouhodobé. Při včasném rozpoznání jej však lze úspěšně kontrolovat. Nasazení správné léčby a dodržování režimových opatření jsou pak cestou k zachování kvality života pacienta. Řada lidí ale stále neví, na jaké varovné příznaky si dát pozor. Stejně tak je otázkou, jak moc si sami pacienti uvědomují svou roli při udržování dobrého zdravotního stavu.

Pozdní diagnóza znamená horší vyhlídky

Při chronickém srdečním selhání oslabené srdce nedokáže rovnoměrně rozvádět krev a doručit tak do těla dostatek kyslíku a živin, aby mohlo normálně fungovat. Srdce nezvládá pracovat tak, aby naplnilo potřeby těla, nejdříve při větší námaze, poté i v klidu. Pozdní diagnóza znamená ve většině případů také horší vyhlídky do budoucna, nižší kvalitu života a riziko další hospitalizace.

„Povědomí pacientů o srdečním selhání se za poslední roky určitě zvýšilo a i my v ordinaci vnímáme, že už za závažné onemocnění nepovažují pouze infarkt. Přesto je řada pacientů, u kterých není srdeční selhání diagnostikováno včas. Přitom včasná diagnostika je klíčová především pro další prognózu pacienta. Není-li totiž včas zahájena adekvátní léčba, dochází k postupné progresi srdečního selhání, což negativně ovlivňuje další výhled pacienta, a to nejen stran přežití, ale také co se týče kvality života,“ vysvětluje MUDr. Gabriela Štěrbáková, Ph.D., z Kardiologické kliniky FN Plzeň.

Zásadní součástí úspěšné léčby srdečního selhání je podle ní spolupráce pacienta, tedy pravidelné užívání medikace a také dodržování režimových opatření hned od počátku rozvoje onemocnění. „Pokud je pacient informovaný a svému stonání rozumí, spolupráce je vždycky mnohem lepší. Pak se často dokážeme vyhnout náhlému zhoršení stavu s nutností hospitalizace a můžeme udržet pacienta ve stabilizovaném stavu.“

Sedm podob srdečního selhávání

Srdeční selhání se zpravidla projevuje sedmi následujícími způsoby, přičemž se u pacienta může objevit pouze některý z nich anebo i více projevů najednou.

• Dušnost, tedy zadýchávání se, někdy se projevuje více při poloze vleže
• Únava, která neodpovídá předešlé námaze
• Otoky kotníků, nohou a břicha
• Náhlý vzestup hmotnosti o více než 2 kila během pár dní
• Ztráta chuti k jídlu
• Náhlé bušení srdce
• Snížená frekvence močení během dne a naopak častější frekvenci nucení na močení v noci

Příznaky srdečního selhání je vždy potřeba dát do souvislosti s aktivitami běžného dne a celkovým zdravotním stavem. Pokud vypijete před spaním naráz půl litru tekutin, je běžné jít v noci na toaletu a nemusí to mít spojitost s onemocněním srdce. Je-li naopak člověk extrémně unavený z aktivit, které mu nikdy předtím nedělaly problém, je třeba zpozornět. Praktickou pomůckou pro zamyšlení nad projevy nemoci je dotazník příznaků srdečního selhání, který je k dispozici například na edukačních webových stránkách www.rukunasrdce.cz. Dotazník lze využít i jako pomůcku při konzultaci obtíží u lékaře.

Sedm opatření pro spokojenější srdce

Sedm základních tzv. režimových opatření může významně přispět ke kvalitě života pacienta se srdečním selháním.

• Abstinence kouření
• Omezení alkoholu
• Zdravý a přiměřený pohyb
• Velmi potřebný odpočinek
• Velký podíl má i zdravé stravování
• Důležitá je i redukce váhy a konzumace menších porcí jídla
• Správný denní příjem tekutin

Při srdečním selhání totiž tělo zadržuje tekutiny, a tím se tvoří otoky. Lékař proto může pacientovi doporučit, aby méně pil. Pokud se tělo zaplní větším množstvím tekutiny, je to zkrátka příliš velká námaha pro již tak oslabené srdce. Režimová opatření musí být přizpůsobena zdravotnímu stavu každého pacienta, proto by se měl pacient vždy poradit se svým lékařem. Nebojte se zeptat, jaké aktivity a v jaké míře jsou ty nejvhodnější.

Pomozte sobě i svým blízkým

Chronické srdeční selhání je závažné onemocnění, se kterým se dá ovšem dobře pracovat a pacienti tak mohou žít kvalitním životem. Znát sedm projevů této chronické nemoci, ale i způsobů, jak srdci pomoci, může pozitivně přispět zdraví.

Zdraví je zodpovědností každého z nás, naučte se včas rozpoznat, když srdce hlásí problémy. Včas navštivte lékaře, ptejte se na nové léčebné možnosti a vezměte režimová opatření do svých rukou. Pomozte v tomto i svým blízkým. Rezignace nad zdravotním stavem psychické pohodě, ale ani zdraví samotnému zcela jistě neprospěje.

KAM DÁL: Doktorka Pudilová: Každý máme své pohybové limity, videa s přívlastky „pro každého“ jsou nesmysly.