Asi nepřijdou mýtická stvoření, ale přesto na nás úplněk působí. Možná špatně spíme právě kvůli němu

Jsou lidé, kteří měsíční cyklus jednoduše nesledují, noční oblohu nijak zvlášť nezkoumají a žijí tak, jak to právě běží. Bez hledání hlubších přičin, proč dnes hůře spali, proč jsou nervóznější než jindy nebo proč je dnes víc bolí hojící se zranění. Pak se ale najdou i tací, kteří mají na každý z těchto jevů svoje jednoznačné vysvětlení - jde o vliv Měsíce a fáze, v níž se právě nachází…

Co je prokazatelné?

Na toto téma už proběhlo mnoho výzkumných akcí, odborníci sledovali chování lidí i zvířat po celé měsíce a je nutné konstatovat, že se jejich závěry podstatně rozcházejí. Zatímco jedni důrazně vyvracejí vliv fází Měsíce na lidské tělo a chování, jiní, zvláště zastánci východního stylu myšlení a života, jsou přesvědčeni o tom, že právě Měsíc ovládá téměř vše. Co z toho je tedy prokazatelné?

Nespím - je úplněk

Prokazatelná je skutečnost, že si lidé v době, kdy je Měsíc v úplňku, více stěžují na zhoršený spánek. Potvrzují to i lékaři, kteří se tímto fenoménem zabývají. V tomto případě mají ale někteří odborníci jedno poměrně logické vysvětlení, o které bychom se mohli opřít. Jde podle nich pravděpodobně o pozůstatek po našich pradávných předcích. Když ještě totiž lidé žili v přírodě, bez civilizace, bez pevných stavení a podobných “bezpečnostních opatření”, mohla jim temná noc poskytnou úkryt.

Za úplňku se ale takového klidu nedočkali, proto i jejich spánek byl jen lehčí a mysl ostražitější, aby mohl mozek včas informovat o blížícím se nebezpečí. Dodnes je prokazatelné, že za úplňku lidé naspí přibližně o dvacet minut méně než v jiných dnech. A podle statistik se tento moment týká ve větším procentu mužů - že by stále ochraňovali celé společenství před nepřáteli, přicházejícími ze tmy?

Na bylinky za úplňku

Úplněk údajně nemá vliv jen na člověka, ale na přírodu obecně. Jistě, vždyť i člověk je její součástí. A protože naši předci věděli o přírodě a jejích zákonnitostech mnohem více než my dnes (asi ne z vědeckého hlediska, ale z pohledu soužití s ní rozhodně ano), věřme, že dobře tušili, proč například bylinkářky chodily do lesa hlavně za úplňku. Právě tehdy byly podle nich byliny nejúčinnější.

A teď z druhé strany...

Sami astronomové, jimž by bylo dobré péči o vesmírná tělesa přenechat, potvrzují vliv Měsíce na naši planetu a její obyvatele, a tím i na samotné lidstvo. Nepřikládají mu však moc magickou, ale založenou na ryze reálných poznatcích. O tom, že fáze Měsíce, jeho přiblížení nebo oddálení Zemi ovlivňuje například příliv a odliv, jsme se učili již ve škole. O jeho vlivu na kvalitu spánku ale přesvědčeni nejsou.

Podle jejich názoru lze skutečnost, že se “budíme jen (nebo hlavně) za nocí, kdy jasně svítí Měsíc” vysvětlit jiným jevem - a to tak zvanou selektivní pamětí. Lidé se totiž často budí i za nocí, kdy do jejich ložnice měsíční svit nedosahuje, jen jde o moment, který mozek nevyhodnotí jako vhodný k zapamatování. Zato okamžik, kdy se v noci vzbudíme a ona je prosvětlena namodralým světlem jako v romantickém filmu, mozek velmi ochotně uloží.

Potom se může zdát, že se budíme jen za úplňku nebo za jasných měsíčných nocí. Ještě jiné je to ve městech, kde celé noci svítí pouliční lampy. Zatímco Měsíc nám poskytuje za úplňku intenzitu osvětlení kolem 0,25 luxu, pouliční osvětlení se snaží v řádech víc a do ložnice posílá až desítky luxů.

Více světla, více života

Jak je to podle astronomů s bylinkářkami? I na to by se našlo poměrně jednoduché a pragmatické vysvětlení. Jasné noci plné měsíčního svitu jsou zkrátka vhodnější pro jakýkoliv pohyb venku než temnota bez konce - zvlášť v době, kdy si o baterce mohli nechat jen zdát. Nebylo to tedy tak, že chodily na bylinky za nocí, kdy na to zkrátka viděly? Právě někteří astronomové se k této teorii přiklánějí.

Nic není tak jednoznačné

Můžeme se dohadovat dlouhé hodiny, jak to ve skutečnosti je. Budeme argumentovat tím, že v podstatě nic není potvrzené nebo i pravým opakem - působení Měsíce na člověka vlastně nikdy nebylo tak docela vyvráceno.

Co s tím? Můžeme se buď řídit vlastním rozumem a rozhodnutím a pokud tomu nevěříme, zkrátka zapomeňme, že nějaký Měsíc existuje. Nebo je možné zavzpomínat na dědictví našich předků, kteří již před mnohými staletími spojovali fáze Měsíce například se zhoršeným stavem lidí s psychickými poruchami, tak, jak to obhajují někteří lékaři i nyní. Na jednoznačný výsledek a poslední slovo vědců si ale ještě nějakou dobu určitě počkáme.