Bez nohy a bez stresu, vesele do fitnesu

Akci uspořádalo občanské sdružení "No Foot, No Stress!". Rehabilitační klinika Malvazinky, která se specializuje na školu chůze amputovaných, poskytla pro akci prostory a sponzorství.

Jedinečná svépomocná organizace

"V České republice žádná jiná organizace pro lidi s amputací neexistuje. Založili ji tři lidé s amputací. Sdružení zprostředkovává informace i protézách, o rehabilitaci i psychickou podporu pacienta. Když člověk přijde o končetinu, tak si myslí, že mu končí svět. Snažíme se jim dodat energii, aby mohli chodit mezi lidi," vysvětluje nám fyzioterapetka Hana Kohoutová. "Amputáři" si navzájem sdělují zkušenosti a fungují svépomocné aktivity.

Každý sport je i pro handicapované

"Věnujeme se také lyžování. Teď už jsou i protézy, které jsou přímo na lyžování. Jezdíme i na vodácké kurzy. Dále pořádáme školy chůze a rehabilitace. Před týdnem jsme byli jezdit v Hummer centru," popisuje činnost sdružení Hana Kohoutová. 

Akce překonává strach

"My jsme se tři fyzioterapeutky shodly, že se amputáři bojí chodit na cvičení do fitka. Když od nás z rehabilitace odcházejí, tak se ptají co budou dělat doma. Touhle akcí jim chceme ukázat, že můžou chodit do fitness, na pilates, na zumbu a že to všechno jde. Odpoledne budeme mít ještě cvičení v bazénu," říká o akci Hana Kohoutová.

Vyhlášená klinika

Na akci přijeli lidé z celé republiky. "V Kralupech máme zdravotní středisko, kde jsou rehabilitace, ale nezabývají se specielně amputářema. Klinika Malvazinky je pro amputace vyhlášená a holky se na amputace zaměřují. Je to super," říká Radek Berky z Kralup nad Vltavou. 

Příběh vlakvedoucího 

"Dělal jsem vlakvedoucího a měl pracovní úraz. Škobrtnul jsem na kolejích a vagon mi přejel nohu. Byla to nešťastná náhoda. Protézu mám přes dva roky. Naučil jsem se s ní poměrně rychle i díky věku, starším lidem to jde hůř. Já jsem už za pět dní chodil bez berlí, protože jsem na tom fyzicky poměrně dobře. Ale začátky byly kruté, bolelo to, tlačilo, kost mě bolela, i ta jizva pobolívala. Než se to všechno uklidinilo a zhojilo. Teď už vedu plnohodnotný život. Chodím po schodech i s nákupem do třetího patra. Starám se hodně o domácnost, " popsal nám svůj příběh Radek Berky.