České pivo se vaří přes tisíc let, chyby se neodpouštějí. Dnes zažívá pivovarnictví renesanci díky minipivovarům
Česko je zemí piva a pivovarnictví. Tato tisíciletá tradice je pro tuzemsko typická, zároveň posiluje naši dobrou pověst po celém světě. V roce 2008 dokonce získalo „České pivo“ chráněné zeměpisné označení Evropské unie. V současné době zažívá pivovarnictví další boom díky minipivovarům z celé republiky, které přinášejí jedinečná piva s lokálním příběhem.
Pivo je významnou součástí české historie a vaří se zde přes tisíc let. Většina pivovarů má kořeny v Rakousku-Uhersku. V roce 1712 fungovalo celkem 1 294 pivovarů a pivo se vařilo téměř v každém městě.
Dnes je pivovarnictví spíše záležitostí odborníků a moderních technologií. Většinu velkých pivovarů v České republice vlastní zahraniční investoři, kteří na český trh vstoupili během divoké privatizace v devadesátých letech. Tyto velké značky stále dominují českému trhu, v posledních letech ale zažíváme vzestup malých nezávislých pivovarů, které dodávají české tradici nový dech. Přestože u nás klesá zájem o čepované pivo a v restauracích a hospodách se podle dat za loňský rok vypilo o dvě procenta míň než v předchozím roce, malým pivovarům se daří. Ke konci roku 2018 jich podle Českomoravského svazu minipivovarů fungovalo celkem 440.
Minipivovary a létající pivovary
Rozdíl mezi minipivovarem a průmyslovým pivovarem určujeme na základě celkového výstavu - tedy produkce piva. Mezi minipivovary se obecně řadí podniky, které produkují do 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Podle zákona o spotřebních daních do této kategorie spadají pivovary v oboru brané spíše jako střední, které mají výstav do 200 tisíc hl piva ročně. U velkých pivovarů pak výstav přesahuje 200 tisíc hl ročně. Podle výstavu mají pivovary odstupňovanou výši základu daně. Setkat se také můžete s tzv. létajícími nebo kočovnými pivovary. Tyto podniky nemají vlastní technické zázemí a pivo vaří v pronajatých prostorách jiných pivovarů. Počet létajících pivovarů se v Česku pohybuje v řádech několika desítek.
Přestože minipivovary dle Českomoravského svazu minipivovarů produkují přibližně kolem 2,5 % celkového objemu piva, jsou stále vyhledávanější. Výborně doplňují velké pivovary tím, že zpestřují pivní trh - nabízejí chuťově rozmanitá piva, různé speciály, které jsou často spojené s lokálním příběhem.
I u minipivovarů převládá výroba ležáků, které v Čechách stále patří mezi nejoblíbenější piva. Velkým trendem je také výroba zahraničních piv, kterým dominují svrchně kvašená piva typu Ale. „U minipivovarů jsou oblíbená 'kyselá piva'. Obecně i u velkých pivovarů roste podíl výroby svrchně kvašených piv, například volba sládků, speciály ze spilky,” říká Roman Řezáč, sládek řevnického pivovaru.
Špatné pivo se trestá
Už ve středověké Evropě se pivu dostávalo patřičné pozornosti a bylo pod dohledem várečného práva. Za porušení jeho kvality například v podobě pančování byly ukládány různé tresty, v krajním případě i ve formě trestu smrti.
Ani v dnešní době ale nejsou takové věci bez postihu a pivo a jeho výroba podléhá přísným normám. Pro provoz minipivovaru je potřeba mít vzdělání v oboru sladovník-pivovarník, vzdělání v příbuzném oboru a rok praxe, nebo mít za sebou šestiletou praxi v tomto oboru. Odbornou způsobilost prokazuje dokladem o ukončení vzdělání nebo dokladem o absolvování příslušné praxe. Pokud takové podmínky podnikatel nesplňuje, může vzdělání nahradit odpovědným zástupcem, který je držitelem živnostenského oprávnění v oboru pivovarnictví a sladovnictví. Samotný sládek nemusí dokládat vzdělání v oboru. „Stačí odhodlání a vášeň. Kdokoliv může vařit pivo. Já jsem studoval ekonomii a finance,” přibližuje Roman Řezáč, sládek pivovaru Řevnice.
Tak jako samotná výroba piva, i servírované pivo podléhá určitým normám. Pokud dostanete nekvalitní pivo nebo „podmíráka” nebojte se ozvat, máte právo na nápravu. „Podobně jako u jídla, i u nápojů platí v restauračních zařízeních jednoduché pravidlo 'Náš zákazník, náš pán'. Pokud tedy něco nesplňuje předem dané vlastnosti, například množství uvedené v jídelním lístku, máte právo to reklamovat a žádat nápravu vadného stavu," radí Alice Hejzlarová z LP Legal a dále dodává, „u tzv. podmíráků je třeba upozornit, že se hodnotí až po spadnutí pěny. Neprávní řešení je však do restaurace, která vás zklamala, znovu nejít."
Pivní turistika a rozkvět českého venkova
Malé regionální pivovary často představují cíl turistů. Někteří malé pivovary přímo vyhledávají jako svou cílovou destinaci a z testování regionálních piv se stávají zajímavou turistickou atrakcí. Minipivovary nenajdete jen ve velkých městech, ale také v malých městečkách a vesnicích.
Malé pivovary představují významné ekonomické a kulturní centrum venkova a podporují místní turistický ruch. Právě velký zájem českých, ale i zahraničních turistů přispívá k mimořádnému zájmu o investování do minipivovarů.
Cyklisté a vodáci by se měli piva zatím vyvarovat
Mnozí cyklisté či vodáci si jako odměnu za ujeté kilometry dopřejí sklenici chlazeného piva. Takové osvěžení se ale nemusí vyplatit. Novela zákona, která by jak cyklistům, tak i vodákům povolovala 0,5 promile v krvi, totiž stále leží ve Sněmovně, a proto je dobré se alkoholu zcela vyvarovat. Za jízdu na kole pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky hrozí pokuta v rozmezí 2 500 až 20 tisíc korun. Pokud dosáhne hranice jedné promile, hrozí pokuta v rozmezí 25 až 50 tisíc korun a v krajním případě až trest odnětí svobody ve výši až tří let.
„Podobně je odstupňováno i řízení vodních plavidel, kde navíc záleží, zda se jedná o motorová, nebo nemotorová. U šlapadel, kánoí a podobně vše zůstává v přestupkové rovině, v případě motorových plavidel jako skútr, motorový člun či loď může jít při překročení jednoho promile již o trestný čin. Pod vlivem alkoholu nesmí být osoby, které se podílejí na řízení lodi, tedy u kaone ani háček ani kormidelník, na raftu nikdo, kdo pádluje, na motorovém plavidle kapitán, případně strojník,” upřesňuje advokátka Alice Hejzlarová. Navíc je třeba zdůraznit, že pokud pod vlivem alkoholu způsobíte zranění nebo škodu někomu jinému, může po vás pojišťovna vymáhat částku, kterou poškozenému za vzniklou újmu vyplatila.
