Chronické srdeční selhání jako velká neznámá. Jakých je pět nejčastějších otázek?

Láska na první pohled, zamilování se, první schůzka doprovázená zběsilým bušením srdce. Se srdcem si spojujeme mnoho životních situací. Jen málo z nás však ví, jak naše srdce skutečně vypadá a funguje a co se stane, když mu začnou docházet síly.

I srdce může onemocnět a přestat zvládat své každodenní úkoly. Jednou ze stále častějších nemocí, která se rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let, je srdeční selhání. V České republice jím trpí 200 000 obyvatel a dalších 40 tisíc případů ročně přibude. Na co bychom se měli ptát a co bychom o této nemoci měli vědět?

Co je to chronické srdeční selhání?

Srdce je pumpa našeho života. Pracuje bez zastavení 24 hodin 365 dní v roce, ať jsme v klidu, nebo v běhu. Srdeční selhání je chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá zásobovat naše orgány dostatkem krve, kyslíku a živin. Potíže spojené s onemocněním se mohou zprvu projevovat při větší námaze, třeba během sportu. S postupem času ale i při běžných aktivitách, jako je chůze, nebo i když jsme v klidu. Srdci totiž dochází síly.

Jak poznám, že je něco v nepořádku?

Srdeční selhání se projevuje řadou příznaků, které si přirozeně se srdcem nespojujeme. Jedná se o dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, výraznou únavu, nechuť k jídlu, vyšší frekvenci močení. Tyto příznaky jsou reakcí těla na nedostatečné prokrvení některých orgánů či nahromadění krve na nežádoucích místech. Srdce není schopné krev plynule rozvádět po celém těle a ono se ozývá podle toho, kde se krev hromadí.

Pokud se nahromadí v plicích, začneme mít pocit dušnosti, nejprve při zatížení, posléze i v klidu. Zhoršení paradoxně přichází při poloze vleže. Dušnost se může objevit v noci a vést k probuzení s nutností posadit se, což je jeden z typických příznaků srdečního selhání. Časté jsou také otoky kotníků a nohou, za které nemůže datum narození ani dlouhé cestování, ale slabé srdce, které není schopné krev přepumpovat.

Projevem srdečního selhání je i náhlý nárůst váhy a zvětšení pasu právě vlivem zadržené krve v břišní dutině. Přestože náhle přibíráme na váze, často ztrácíme chuť k jídlu. Nahromaděná tekutina v břiše totiž zhoršuje trávení a způsobuje plynatost.

Dalším z příznaků je zvyšující se únava a nápadná nevýkonnost. Při srdečním selhání srdce dodává krev životně důležitým orgánům na úkor svalů, takže se cítíme již po malé zátěži vyčerpaní a malátní. Někdy se srdce snaží rozehnat zadrženou krev a začne zrychleně bušit. Tohle bušení srdce však nemá s láskou nic společného.

Jaký je rozdíl mezi infarktem a srdečním selháním?

Srdeční selhání za infarkt zaměňuje téměř polovina Čechů. Jedná se však o odlišné onemocnění. V případě infarktu myokardu dojde k ucpání jedné z věnčitých tepen, které zásobují naše srdce krví, a postižená část srdečního svalu začne odumírat. Pacient pociťuje bolest na hrudníku a u srdce, která se rozšiřuje dále do těla, a měl by rychle vyhledat lékařskou pomoc.

Chronické srdeční selhání je onemocnění, při němž je srdce z nějakého důvodu zesláblé, a proto dlouhodobě nezvládá tělo zásobovat dostatečným množstvím krve, živin a kyslíku. Opakovaný nebo rozsáhlý infarkt v minulosti a onemocnění věnčitých cév jsou jedny z  nejčastějších příčin srdečního selhání.

Proč je důležité příznaky včas rozpoznat a vyhledat lékaře? 

Zrádnost příznaků srdečního selhání spočívá v tom, že přichází plíživě a zdánlivě nesouvisí se srdcem. Dušnost, otoky končetin a únava, které onemocnění doprovází, jsou často spojovány s věkem nebo s tím, že přibereme. Právě tyto potíže mohou značit srdeční selhání. Včasné rozpoznání umožňuje lékařům zdravotní stav pomocí léků kontrolovat, popřípadě lze odstranit vyvolávající příčinu onemocnění. Pacient tak i přes diagnózu může žít plnohodnotným životem.