Další pandemie horší než současný koronavirus jsou jen otázkou času. Vláda přitom opět dramaticky zaspala
MERS, SARS, SARS-CoV-2. Tři názvy koronavirů, které už téměř dvacet let vyvolávají strach po celém světě. Upřímně řečeno, důvod k obavám je zejména u prvních dvou jmenovaných. A pak také u toho, který je značně podceňován, u chřipky. Podle odborníků však může být v budoucnu ještě hůře a to, co se odehrává dnes, je jen slabá selanka. Nejde o zbytečné strašení, ale fakt. Přitom česká vláda Andreje Babiše dramaticky selhává už dnes, navíc opakovaně v době, kdy už je COVID-19 popsán a jsou známé postupy, jak se chránit.
Když se v roce 2002 objevil v čínské provincii Kuang-tung těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání (SARS - Severe Acute Respiratory Syndrome), tak se poté ve třiceti zemích světa nakazilo více než osm tisíc lidí a zhruba desetina z nich zemřela. Inkubační doba byla obvykle mezi dvěma až osmi dny, výjimečně šlo i o deset. Nemoc se víceméně podařilo dostat pod kontrolu za půl roku, Česká republika žádný výskyt nezaznamenala.
O deset let později bylo v Saúdské Arábii zjištěno další nové virové nebezpečí, tentokrát s názvem MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus). Má podobný průběh jako SARS, ovšem navíc ještě způsobuje akutní selhání ledvin. Na celém světě se jí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo 2 494 lidí a zemřelo 858 z nich. Podezření bylo v roce 2015 i u nás, nakonec se ale nepotvrdilo. Smrtnost tohoto onemocnění je vyšší než u SARS (kolem 35-40 %). Zároveň je však nižší úmrtnost a šíří se mnohem pomaleji.
Chřipka je větší strašák
Konečně v prosinci loňského roku bylo v čínském Wu-chanu zaznamenáno nové infekční onemocnění, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, dostalo název COVID-19 a zasáhlo celý svět včetně České republiky. Stejně jako jeho předchůdci se na člověka přenesl ze zvířat (SARS přes oviječe, MERS přes velbloudy, COVID-19 pravděpodobně přes netopýry s tím, že netopýry nejprve napadl i SARS a MERS). Docent z katedry přírodních věd na Warwickově univerzitě Mike Tildesley tvrdí, že průměrná úmrtnost se odhaduje na 1 až 3 procenta, což je tedy nejvíce z výše uvedených virů.
COVID-19 je nebezpečný zejména pro lidi ve vyšším věku s nějakou další nemocí, ale není zdaleka tak infekční (tedy ani nebezpečný) jako běžná chřipka. Tvrdá data Státního zdravotního ústavu říkají, že chřipkou u nás každý rok onemocní 10 - 15 procent populace a zemře kolem 1 500 z nich. Přesto, že se proti ní dá očkovat, ale využívá možnosti jen velmi málo občanů České republiky. Po celém světě pak podle WHO chřipka ročně zabije kolem 650 tisíc lidí.
Strach z budoucnosti
Mnohem alarmující je, co nejspíš nastane v budoucnu. Ani ne tak v souvislosti s COVID-19, ale s jinými, zatím neidentifikovanými viry. „Podle mého názoru mohou přijít horší epidemie, než je ta současná. COVID-19 je pouze mutace známého viru, ale již dnes je vše horší než u předchozí epidemie SARS. Tedy je třeba zjistit, proč je opakovaným ohniskem Čína. A WHO musí napnout veškeré úsilí k tomu minimalizovat rizika podobných epidemií v budoucnu,“ uvažuje profesor Vlastimil Válek, který patří k uznávaným lékařům a momentálně je i poslancem za TOP 09. Totéž tvrdí kapacity WHO a vědci po celém světě.
Válek si však myslí, že by se WHO měla zaměřit na Čínu. „Neměla by se nechat uplácet čínským kapitálem a balamutit daty filtrovanými komunistickým režimem. Ale začít se intenzivně zamýšlet nad tím, co udělat pro to, aby se Čína v blízké budoucnost nestala potřetí ohniskem epidemie či pandemie.“
Proč stejná chyba?
Podle něj by měl být nachystaný jasný preventivní postup pro podobnou situaci a pak jej plošně aplikovat. „Objeví se nový/mutovaný virus v jedné zemi - zavedeme opatření X, rozšíří se do okolních zemí, opatření Y, rozšíří se na další kontinenty, opatření Z atd. Je to čistě logistická záležitost, vycházející z odborných dat a nesmí být politizovaná. To se ale WHO nedaří,“ má jasno Válek.
Bylo by opravdu skvělé, kdyby se dokázala připravit i Česká republika. Není nic horšího než rezignovat na prevenci a pak se snažit věci řešit s křížkem po funuse. Taková opatření totiž většinou nemají smysl, byť by se jakákoli vláda snažila sebevíc. „V dnešní situaci je také katastrofa, jak rozdílná stanoviska mají členové vlády, premiér a koordinátoři jmenovaní vládou (tedy profesor Prymula) a ministerstvo zdravotnictví,“ doplnil Válek.
A bohužel kabinet Andreje Babiše je nepoučitelný. Před první vlnou pandemie odmítl už 27. ledna projednat mimořádný bod "koronavirus", jelikož nákaza byla v Evropě. Přitom lékaři, kterých je ve sněmovně celkem dost, by návrh opatření téměř jistě podpořili. A dnes? Jsme skoro ve stejné situaci. Zřejmě začala druhá vlna, což odborníci předpokládali. Vláda ovšem dělá opatření znovu pozdě až ve chvíli, kdy rapidně roste počet nakažených a zvyšuje se i počet úmrtí s COVIDem. Odborníci, jako například epidemiolog Rastislav Maďar, přitom už před dvěma týdny tvrdili, že je nutné zavést třeba nošení roušek. Nebyli vyslyšeni. Výsledek vidíme.
KAM DÁL: Středočeské ANO je znovu k smíchu. V rámci kampaně vyrukovalo s taktikou dvě jména, jeden člověk.
